27 Co 359/2025-286 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 627 000 Kč s příslušenstvím (zákonnými úroky z prodlení) blíže specifikovaným ve výroku I. rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 15% p.a. úroku z částky 31 000 Kč za den , datum, , zamítl (výrok II.), žalované uložil nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a dále v téže lhůtě zaplatit na účet Okresního soudu ve , adresa, soudní poplatek ve výši 31 350 Kč (výrok IV.).2. Ze žaloby je zřejmo, že se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení dlužné částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu v době od , datum, do , datum, , a to pozemku , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře , hodnota, m2, jehož součástí je stavba rodinného domu , adresa, , vše v k.ú. , adresa, . Při stanovení bezdůvodného obohacení žalobkyně vycházela z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , potvrzeného rozsudkem , soud, – pobočky v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, , kde výši bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí stanovily oba soudy v částce 35 000 Kč měsíčně. Dle žalobkyně se skutkový stav věci od doby předchozího soudního rozhodování nezměnil. Po odečtu žalovanou poskytnutých plateb ve výši 108 000 Kč činí bezdůvodné obohacení v daném případě 627 000 Kč.3. Žalovaná namítala, že oproti skutkovému stavu v době předchozího soudního rozhodnutí je nucena za přístup k domu platit svému synovi , jméno FO, 12 000 Kč měsíčně, které platí od , datum, . Částka měsíčního bezdůvodného obohacení by proto měla být snížena o 12 000 Kč, případně by měla být hodnota přístupu zjištěna znaleckým posudkem. Žalovaná dále uvedla, že by měly být zohledněny její platby vynaložené na blíže popsané opravy domu, to, že do domu v důsledku špatné střechy zatéká, čímž je snížen komfort užívání domu. Žalovaná nadto poukázala na to, že v případě užívání domu , adresa, jde o tzv. výprosu, neboť žalobkyně uvádí, že vyšla žalované vstříc a umožnila jí na její žádost předmětný majetek nadále užívat.4. Okresní soud po učinění skutkových zjištění (blíže viz body 8. – 20. odůvodnění rozsudku) vzal mimo jiné z hlediska skutkového za prokázané, že dům , adresa, na , hodnota, užívá rodina žalované zřejmě od jeho kolaudace v , datum, Zmíněný stavební pozemek včetně domu i okolní pozemky , parcelní číslo, byly ve vlastnictví otce žalované (, jméno FO, ), přičemž rozhodnutím , adresa, – pobočky v , adresa, z , datum, ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze z , datum, došlo k zabrání pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba , adresa, , a to v rámci trestního řízení vedeného proti , tituly před jménem, , jméno FO, ) a , adresa, . Pozemky obklopující dům zůstaly ve vlastnictví původního vlastníka, který je následně , datum, daroval , jméno FO, , synovi žalované. Žalobkyně s ohledem na podávané opravné prostředky v trestním řízení vyčkávala výsledku těchto řízení, po celou dobu umožnila žalované, aby v domě nadále se svými dětmi bydlela. V žádném případě se nejednalo o výprosu, když podle § 27a zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy a žalovaná byla vždy žalobkyní vyzývána k placení za užívání daného domu.5. Při posouzení výše bezdůvodného obohacení za rozhodné období okresní soud vyšel ze znaleckého posudku i obsahu spisu tamního soudu sp. zn. , spisová značka, (řešícího bezdůvodné obohacení za předchozí období od , datum, do , datum, ), z nichž je zřejmo, že dům , adresa, je obrovský, se zastavěnou plochou , hodnota, , obsahuje bytovou jednotku 6+1, dále prostory garáže, technické místnosti apod. Dům je nadstandardně vybaven (např. dlažby vyšší cenové úrovně, vestavěné skříně, klimatizace, vybavení hygienických zařízení, kuchyně), je ve výborném technickém stavu s jednou závadou, kterou je poškození střechy a zatékání (dle fotografií žalované do domu v případě velkých srážek zatéká hlavně v prostoru půdy). Žalobkyně o drobném zatékání do střechy ví od převzetí domu, při následných kontrolách nemovitosti se žalovaná nikdy nezmiňovala o nějakém masívním zatékání, v záznamech z kontroly žalovaná potvrzuje, že stav nemovitosti je beze změn. Občasné zatékání do střechy (lokálně, v oblasti půdy) nemůže dle okresního soudu zásadně snižovat komfort v užívání celého domu. Mezi účastnicemi není ohledně užívání daného domu žádný právní vztah, tudíž se žalovaná nemůže domáhat po žalobkyni odstranění zatékání (uvedené závisí na žalobkyni). Nadto o zatékání byli informováni i znalci, kteří v předchozím soudním řízení zpracovali znalecký posudek a tuto skutečnost do výše možného nájemného zcela jistě započítali. Další doplnění dokazování (videem o zatékání do střechy, ohledáním na místě samém i výslechem , jméno FO, ) považoval okresní soud za nadbytečné. Okresní soud též upustil od zpracování nového znaleckého posudku a možné zvýšení nájemného provedl úvahou dle doporučení znalecké kanceláře sám.6. Při právním posouzení věci okresní soud dospěl k závěru, že žalovaný nárok je nutné posoudit dle § 2991 a § 2999 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Okresní soud dovodil, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje užíváním nadstandardně velké a nadstandardně vybavené nemovitosti, za kterou by měla žalobkyni platit částku, za níž by si v daném místě a čase pronajala srovnatelnou nemovitost. K argumentaci žalované, že od , datum, jí její syn vyzval k placení částky 12 000 Kč měsíčně za přístup k domu, okresní soud uvedl, že jde o tvrzení pouze účelové, vedené snahou snížit možné bezdůvodné obohacení. Pokud by byly vztahy mezi žalovanou a jejím synem tak špatné, pak by zřejmě , jméno FO, v řízení o zřízení služebnosti nezbytné cesty nezastupoval stejný právní zástupce jako zastupuje žalovanou v tomto řízení. Navíc požadovaná úhrada ve výši 12 000 Kč měsíčně za přístupovou cestu je zcela nereálná daným poměrům a rozloze přístupového pozemku. Okresní soud dále připomněl, že pokud byl v trestním řízení zabrán dům, který je bez přístupu, pak je odůvodněn předpoklad, že soud (při absenci dohody mezi vlastníkem domu a vlastníkem okolního domu) zřídí na žádost vlastníka domu nezbytnou cestou ve smyslu § 1029 o.z. za náhradu. Sama žalovaná by se zřejmě mohla předběžným opatřením domoci umožnění přístupu do domu, pokud by zažalovala svého syna, neboť dům fakticky užívá. Žalobkyně dosud žalobu na vyklizení vůči žalované nepodala.7. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení se okresní soud přidržel výpočtu z předchozího řízení, kde měsíční nájemné dle znaleckého posudku činilo 37 098 Kč. Od této částky soud úvahou dle § 136 o.s.ř. odečetl možné nájemné za přístup k domu ve výši okolo 2 000 Kč měsíčně a dospěl k závěru o výši bezdůvodného obohacení v částce 35 000 Kč měsíčně (za užívání domu od , datum, do , datum, ). Dle sdělení znalce z , datum, je ocenění dle znaleckého posudku aplikovatelné až do , datum, . Na další období by pak mělo být vyčísleno nájemné nové. Okresní soud proto pro rok , datum, pracoval s výší bezdůvodného obohacení za užívání domu ve výši 35 000 Kč, a to po odečtu částky 2 000 Kč za případnou platbu za užívání přístupového pozemku, na níž nadále setrval. Nájemné ve výši 12 000 Kč, které údajně po žalované požaduje její syn, je nepřiměřeně vysoké a v rozporu s dobrými mravy. Z posudku předloženého v řízení vedeném u tamního soudu pod sp. zn. , spisová značka, (o zřízení služebnosti nezbytné cesty) vyplývá částka případného nájemného ve výši pouhých 4 000 Kč ročně. Za této situace je částka 2 000 Kč měsíčně, kterou odečítá soud v tomto řízení, více než odpovídající. V případě bezdůvodného obohacení od , datum, okresní soud bezdůvodné obohacení navýšil o inflaci (meziročně 17,5 %), což představuje zvýšení bezdůvodného obohacení o částku 6 492 Kč na částku 43 590 Kč měsíčně. Po zohlednění úhrady za přístup k domu, zvýšené taktéž o inflaci na částku 2 350 Kč měsíčně, tak výše bezdůvodného obohacení pro rok 2023 činí 41 240 Kč měsíčně (po zaokrouhlení 41 000 Kč měsíčně). Žalobkyně však požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 35 000 Kč měsíčně za celé období, tudíž jí nelze přiznat více, než je uvedeno v žalobě. K žalovanou namítaným opravám nemovitosti okresní soud uvedl, že provedené opravy tepelného čerpadla a centrálního vysavače se netýkaly žalovaného období, proto k nim nepřihlížel. Nadto žalobkyně není ve vztahu pronajímatele a není povinna nemovitost udržovat ve stavu způsobilém k užívání. Za závady, poruchy či revizi zařízení užívaných žalovanou nemůže být odpovědná žalobkyně, které ani závady na nemovitosti nejsou žalovanou sdělovány (žalobkyně ví pouze o problémech se střechou). Tyto náklady na opravy či revize s