47 Co 156/2025-692 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni částku , částka, se specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a co do zaplacení částky , částka, s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II). Žalobkyni uložil nahradit žalované k rukám advokáta náklady řízení ve výši , částka, (výrok III) a žalovanému uložil nahradit náklady řízení státu ve výši , částka, (výrok IV), vše do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Vyšel ze zjištění, že žalovaná provedla v březnu , rok, pro žalobkyni generální opravu motoru označeného nákladního vozidla tovární značky , značka, (§ 2586 an. o. z.). Žalovaná vystavila k opravě záruční list a listinu s doporučenými garančními prohlídkami a orientačním plánem údržby motoru. U první prohlídky k dodržení záruky za opravu motoru mělo mj. dojít k seřízení hodnot ventilové vůle: S 0,50 (sací), V 0,80 mm (výfukový), ventil , značka, , Anonymizováno, nebyl uveden. Tuto první garanční prohlídku provedl zaměstnanec žalobkyně dne , datum, . Při seřízení vůle sacích a výfukových ventilů se řídil hodnotami udanými žalovanou a u ventilu , značka, vyšel z hodnot nalezených v diagnostickém systému , značka, . Následně v říjnu , rok, došlo k poškození motoru předmětného vozidla prasknutím výfukového ventilu. Žalobkyně věc neprodleně oznámila žalované, která však jakoukoliv odpovědnost odmítla. Za další opravu pak žalobkyně musela uhradit žalované , částka, + , částka, . A další náklady žalobkyni vznikly v důsledku odstavení vozidla a nemožnosti jej užívat a v souvislosti se zjišťováním příčiny poškození motoru.3. Za účelem zjištění příčiny poškození účastnice opatřily znalecké posudky a odborné vyjádření s diametrálně odlišnými závěry. Jelikož se rozpory nezdařilo odstranit, zadal okresní soud zpracování revizního znaleckého posudku Ústavu soudního inženýrství , značka, (č. l. 530 a násl. spisu). Ústav za technickou příčinu vzniku předmětného poškození označil působení boční síly na dřík výfukového ventilu, respektive jeho ohybové namáhání, což způsobilo ulomení dříku ventilu. Ke vzniku namáhání na ohyb nejpravděpodobněji (technicky nejpřijatelnější varianta) došlo kombinací nesprávně seřízené ventilové vůle, především nadměrné vůle pro , značka, (tj. označení pro ventilovou motorovou brzdu, která je součástí předmětného motoru) a deformovaných ventilových zámků, které nebyly při generální opravě žalovanou vyměněny. Výměnu pojistných ventilových zámků výrobce sice nepředepisuje, avšak doporučuje, neboť zámky se opotřebovávají společně s dříkem ventilu. Je-li instalován nový ventil na starých zámcích, dochází k většímu namáhání i snížení životnosti ventilů. Dle závěrů znaleckého ústavu procentuální podíl těchto dvou příčin na vzniku škody na motoru nelze určit.4. Jelikož nesprávné seřízení vůle ventilu , značka, na vyšší hodnotu, než předepsanou provedla žalobkyně, aniž údaj neuvedený v plánu garančních prohlídek konzultovala se žalovanou, dovodil okresní soud, že vznik škody byl rovněž následkem jednání poškozené žalobkyně. Současně z dokazování vyplynulo, že žalovaná při provádění generální opravy motoru nevyměnila deformované ventilové zámky, ani na vhodnost jejich výměny žalobkyni neupozornila (§ 2590 odst. 1 o. z.). Jako odborník tedy nepostupovala při provádění opravy s potřebnou péčí, neboť měla či mohla předjímat následek ponechání starých ventilových zámků v kombinaci s novými ventily. Proto rovněž žalovaná nese odpovědnost za poškození motoru.5. Se zřetelem k závěrům revizního znaleckého posudku, že škoda byla způsobena kombinací dvou příčin – nedošlo k výměně původních (deformovaných) ventilových zámků při generální opravě motoru žalovanou a byla nesprávně seřízena ventilová vůle , značka, žalobkyní při první garanční prohlídce, jejichž vzájemný podíl nelze stanovit, okresní soud uzavřel, že žalobkyně (poškozená) a žalovaná (škůdce) se podílely na vzniku škody každá v rozsahu 50 % (§ 2913, § 2918 o. z.). Žalovaná porušila povinnost provést opravu s potřebnou péčí ve smyslu § 2590 odst. 1 o. z. tím, že při generální opravě motoru nevyměnila, ani na potřebu výměny deformovaných ventilových zámků žalobkyni neupozornila, což bylo jednou z příčin vzniku škody na straně žalobkyně. Škoda vznikla také následkem okolností, která se přičítají poškozené žalobkyni.6. Při stanovení způsobu a rozsahu náhrady škody okresní soud vycházel z předložených dokladů vystavených žalovanou k následné opravě poškozeného motoru vozidla, dle nichž žalobkyně uhradila žalované za provedené práce včetně materiálu celkem částku , částka, . Jelikož se účastnice podílely na vzniku škody rovným dílem, byla žalobkyni přiznána náhrada škody ve výši 50 % tj. , částka, .7. Pokud jde o požadovanou náhradu výdajů žalobkyně vynaložených v souvislosti se zjišťováním příčiny poškození motoru (§ 2952 o. z.), okresní soud shledal doloženými výdaje za provedení zkoušky ventilů v certifikované zkušebně ve výši , částka, a za nákup ventilu včetně poštovného ve výši , částka, namísto žalobkyní uplatněných , částka, . Na náhradu takto zjištěných výdajů žalobkyni přiznal polovinu částky tj. , částka, . , právnická osoba, žalobkyni přiznal polovinu, tj. , částka, z náhrady požadované v celkové výši , částka, za ušlé pojistné nákladního vozidla a silniční daň za dobu 50 dnů od vzniku škody do jejího odstranění opravou, během níž vozidlo nemohlo být používáno. Výrokem I poté přiznal žalobkyni celkem částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění dle výzvy žalobkyně k náhradě škody.8. Ve zbylé části o zaplacení , částka, s příslušenstvím žalobu ve výroku II zamítl. Uvedl, že nepřiznaná částka zahrnuje vedle druhé poloviny včetně nedoloženého rozdílu , částka, u kupní ceny ventilu , částka, – viz výše rovněž náhradu v celkové výši , částka, za cestovní výdaje žalobkyně a náklady na znalecký posudek , právnická osoba, ve výši , částka, . Žalobkyně přes procesní výzvu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. řádně nespecifikovala, jakým způsobem určila výši škody z titulu jednotlivých cestovních náhrad a nepředložila k tomu dostačující důkazy. Žalobkyně sice předložila záznamy o provozu vozidel nákladní dopravy a jednotlivé technické průkazy, aniž však konkrétně tvrdila, které vozidlo a v jaký den bylo pro danou cestu či odtah použito, ani kolik kilometrů a při jaké spotřebě ujelo. Žalobkyni rovněž nemohla být přiznána ani náhrada nákladů za zmíněný posudek, neboť přes výzvu nepředložila fakturu prokazující tento náklad.9. Proti výroku II rozsudku vyjma částky , částka, (tj. 5 % předmětu odvolacího řízení) podala žalobkyně odvolání. Okresní soud nesprávně stanovil poměr její spoluúčasti na způsobené škodě. Poloviční spoluúčast vychází z údajně nesprávně seřízené vůle , značka, ventilu, ač dle žalobkyně nebylo prokázáno, že nesprávné seřízení provedla a mělo přímý vliv na vznik škody. Žalobkyně při garanční opravě seřízení vůle nežádala, standardně to není nutné. Pokyn žalované k záručním prohlídkám obsahoval nesprávný pokyn k seřízení ventilů. Vymíněnou podmínku zkušeného opraváře žalobkyně splňovala (viz předmět podnikání). Již v minulosti motory opravené žalovanou běžně seřizovala sama. Za své jediné pochybení žalobkyně pokládá, že respektovala pokyny žalované, ač byly v rozporu s pokyny výrobce ventilů. Žalobkyně vyjádřila pochybnost o svém zavinění. Generální opravu motoru svěřila žalované coby odbornici v daném odvětví, jíž po letech bezproblémové spolupráce důvěřovala. Mohla se i domnívat, že žalovaná záměrně nastavila hodnoty seřízení vůle ventilů jinak než výrobce. Dle názoru žalobkyně bylo nesprávné seřízení odpovědností žalované a na vznik škody nemělo zásadnější vliv. Bylo prokázáno, že žalovaná měla vyměnit zámky ventilů, resp. na potřebu výměny žalobkyni upozornit, k čemuž nedošlo. Žalovaná rovněž nesprávně informovala žalobkyni o hodnotách seřízení, na dotaz nebyla schopna adekvátně reagovat a v rámci reklamace závadu zjistit. Z toho plyne, že podíl účastnic na vzniku škody nemůže být stejný. Žalobkyně je ochotna smířit se s podílem max. 5 %. Má zato, že nárok na náhradu nákladů spojených s řešením škody řádně doložila. Okresní soud měl zjistit dokazováním, zda žalobkyní uváděná vzdálenost a požadovaná částka cestovních náhrad „sedí“, a přiznat ji ve zjištěném rozsahu. Žalobkyně byla přesvědčena, že řádně doložila nárok na náhradu za odměnu , právnická osoba, ve výši , částka, fakturou ze dne , datum, , jež byla přílohou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zachycenou na datovém nosiči. V samotném návrhu byla příloha označena a dle žalobkyně je obsahem spisu.10. K závislému výroku o nákladech státu žalobkyně poukázala na poměr procesního úspěchu účastnic, z něhož plyne jejich podíl na náhradě, avšak nutno zohlednit zálohu na znalečné složenou žalobkyní ve výši , částka, Kč. Dále se žalobkyně domnívá, že při spravedlivém uspořádání by náklady znalečného měly sledovat poměr úspěchu jen u „hlavního“ škodního nároku, jehož se znale