47 Co 38/2026-121 — Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení v části 12 000 Kč (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 22 280 Kč s úrokem z prodlení 0,10 % denně z částky 19 787 Kč od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 2 147,71 Kč a dále s úrokem z prodlení 0,10 % denně z částky 19 787 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II), zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení (výrok III), zamítl návrh žalovaného na doplnění protokolu o jednání ze dne , datum, (výrok IV) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 8 684,40 Kč (výrok V).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla pro potřeby jeho podnikání finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Úvěr byl splatný po uplynutí 30 dnů, tedy , datum, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem 7 787 Kč a s úrokem sjednaným pevnou částkou 493 Kč. Pro případ prodlení se splněním dluhu byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,50 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a 0,1 % denně pro následující období. Zároveň bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni za každou písemnou upomínku o zaplacení dluhu 500 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a dne , datum, poskytl žalobkyni plnění 12 000 Kč, jímž mínil uhradit jistinu dluhu. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žalovaným zaplacenou částku 12 000 Kč je nutno dle § 1932 obč. zák. započítat na úroky z prodlení. Nepřisvědčil žalovanému, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyjádřila souhlas s úmyslem žalovaného plnit na jistinu. Úroky z prodlení činily ke dni poskytnutého plnění podle sazeb dohodnutých ve smlouvě 14 147,71 Kč. Po zaplacení 12 000 Kč tedy zbývalo doplatit úroky z prodlení vzniklé za dobu od splatnosti dluhu do zaplacení uvedené částky ve výši 2 147,71 Kč. Okresní soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 22 280 Kč (12 000 jistina, 7 787 Kč poplatek za sjednání úvěru, 493 Kč úrok a 2 000 Kč poplatek za 4 upomínky k úhradě dluhu) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 147,71 Kč za dobu od , datum, do , datum, ) a dále s úrokem z prodlení výši 0,1 % z částky 19 787 Kč (12 000 Kč jistina a 7 787 Kč poplatek) od , datum, do zaplacení. Okresní soud zároveň zastavil řízení v rozsahu 12 000 Kč, přičemž tuto platbu započítal na úhradu části úroku z prodlení vzniklého do poskytnutí platby.3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný, pokud jde o skutkové a právní závěry týkající se důsledků platby 12 000 Kč poskytnuté žalovaným žalobkyni. Soud měl na jedné straně za zjištěno, že žalovaný při platbě projevil vůli hradit jistinu, a zároveň měl k dispozici dopis žalobkyně, kterým byla úhrada jistiny kvitována, na druhé straně uvedl, že žalobkyně měla právo započíst platbu na úroky z prodlení. Žalobkyně v dopise ze dne , datum, přitom výslovně uvedla „Děkujeme za Vaši informaci o uhrazení jistiny“, přičemž o tom, že by s takto určeným účelem platby nesouhlasila, není v dopise žádná zmínka. Teprve později, a ještě navíc s odkazem na odlišné číslo smlouvy, žalobkyně žalovanému písemně sdělila, že platba byla započtena na úrok z prodlení. I kdyby však byl správný závěr, že platba měla být započtena nejprve na úrok z prodlení, z rozsudku okresního soudu nelze ověřit, že jeho výše byla vypočtena správně. Žalobkyně soudu nepředložila účetní „rozpad“ a detailní vyúčtování po dnech, tak aby bylo možné určit, zda je správně stanovený počet dnů prodlení, zda se neměnil základ úroků z prodlení ve výši 19 787 Kč, zda kapitalizace nevytváří duplicitní plnění a zda nedochází k překrytí s částkami, ohledně nichž bylo řízení zastaveno. Dostatečně zdůvodněn není ani závěr o tom, že byly splněny podmínky zrušení slevy na poplatku a že žalobkyně měla právo na poplatek v plné výši 7 787 Kč. Ani splnění podmínek pro nárok na poplatky za upomínky v celkové výši 2 000 Kč nebylo dostatečně zkoumáno. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, eventuelně aby jej ve výroku II změnil a žalobu v této části zamítl.4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že si není vědoma, že by zaslala žalovanému dopis, v němž mu děkuje za informaci o uhrazení jistiny. I kdyby však dopis tohoto znění skutečně žalovanému napsala, nelze z jeho obsahu dovodit, že představuje její souhlas s alokací platby na jistinu. Šlo by nanejvýš jen o potvrzení toho, že bere na vědomí dlužníkem deklarovaný záměr platby, nikoliv o souhlas s tímto záměrem. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a poté dospěl k následujícím závěrům.6. Mezi účastníky jde v zásadě o jedinou spornou otázku, totiž zda platba 12 000 Kč poskytnutá žalovaným žalobkyni dne , datum, měla být započtena na úroky z prodlení, jak tvrdí žalobkyně, či na jistinu, jak tvrdí žalovaný.7. Okresní soud dospěl k závěru, že poskytnuté plnění bylo třeba započítat v souladu s § 1932 odst. 1 obč. zák. na úroky z prodlení. Nepřisvědčil žalovanému, že žalobkyně vyjádřila souhlas s tím, aby platba byla započítána na jistinu. Její dopis ze dne , datum, takový souhlas nepředstavoval, jednalo se pouze o poděkování za informaci o provedené platbě.8. Odvolací soud s názorem okresního soudu, že platbou byly uhrazeny úroky z prodlení, souhlasí, vedou jej však k tomu poněkud jiné důvody. Ty spočívají ve vlastním textu smlouvy uzavřené mezi účastníky. V jejím čl. 4.6. bylo účastníky podrobně dohodnuto, v jakém pořadí budou jednotlivé pohledávky poskytnutými platbami hrazeny. Z uvedeného článku jednoznačně plyne, že úrok z prodlení předchází jistině (srov. čl. 4.6.d. a 4.6.g.). Nebylo přitom prokázáno (ani tvrzeno), že by byla smlouva v tomto ohledu jakkoli dodatečně změněna, k čemuž by navíc muselo dojít písemně (čl. 10.2. smlouvy). Za těchto okolností nemohlo poskytnutým plněním dojít k úhradě jistiny, a to ani na základě souhlasu žalobkyně, neboť takové řešení by bylo v rozporu s uzavřenou smlouvou. Závěr okresního soudu, že platbu 12 000 Kč bylo třeba započíst nejprve na úrok z prodlení, je proto správný.9. Okresní soud však přehlédl, že podle § 122 odst. 4 a 5 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí pro každou fyzickou osobu, bez ohledu na to, zda je spotřebitelem či nikoliv, že při prodlení delším než 90 dnů má věřitel právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Repo sazba určená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (vzhledem k počátku prodlení , datum, se tedy jednalo o repo sazbu platnou k , datum, ), činila 4,75. Po zvýšení o 8 procentních bodů tedy činila nejvyšší přípustná míra úroku z prodlení 12,75 % ročně.10. Od 91. dne prodlení tak mohly být požadovány úroky z prodlení jen v uvedené výši 12,75 % za jeden rok. Za dobu od , datum, (91. den prodlení) do , datum, (kdy byla poskytnuta platba 12 000 Kč) trvající 265 dnů tak činil úrok z prodlení jen 1 831,65 Kč (12,75 % z částky 19 787 Kč děleno 365 krát 265), nikoliv 5 243,56 Kč, jak měl za to okresní soud. Celkem tak (spolu s úrokem z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v okresním soudem správně stanovené výši 8 904,15 Kč) dlužil žalovaný na úroku z prodlení 10 735,80 Kč (nikoliv okresním soudem uvedených 14 147,71 Kč).11. Platbu 12 000 Kč tedy bylo třeba nejprve započíst na úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši 10 735,80 Kč. Zbývajících 1 264,20 Kč bylo třeba v souladu s čl. 4.6. smlouvy započíst na sjednaný úrok ve výši 493 Kč a dále na část poplatku za sjednání úvěru v rozsahu 771,20 Kč. Žalobkyní uplatněný nárok na úrok (493 Kč) a část poplatku za sjednání úvěru (v rozsahu 771,20 Kč) zaplacením 12 000 Kč zanikl. Pokud jde o zmíněný poplatek za sjednání úvěru, zůstalo žalobkyni právo na jeho úhradu v rozsahu 7 015,80 Kč (z původní částky 7 787 Kč).12. Po zaplacení 12 000 Kč dne , datum, tedy žalovaný dlužil žalobkyni již jen 21 015,80 Kč (12 000 (jistina) + 7 015,80 Kč (poplatek) + 2 000 Kč (4 upomínky o zaplacení dluhu)) spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 19 015,80 Kč (12 000 Kč + 7 015,80 Kč) od , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, v němž mu bylo výrokem II. rozsudku okresního soudu uloženo plnění, naopak žalovaný vůči žalobkyni žádnou povinnost neměl.13. Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani odvolací námitky žalovaného.14. Pokud jde o argumentaci, že žalovaným poskytnutá platba měla být započtena na jistinu úvěru, k té se odvolací soud vyjádřil již v předchozí části tohoto odůvodnění. Stejně tak tomu je, pokud jde o výši úroku z prodlení. Vzhledem k odvolacím námitkám žalovaného lze nadto pouze doplnit, že okresním soudem stanovené