18 CO 188/2022-182 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce proti žalovaným domáhal určení, že vlastníkem dvou mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], šesti mostů situovaných nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], jednoho mostu situovaného nad pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec], zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], je [územní celek] (výrok I.). Žalobci bylo uloženo, aby nahradil 1. žalovanému náklady řízení ve výši 4 671 Kč (výrok II.) a 2. žalovanému náklady řízení ve výši 2 700 Kč (výrok III.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že [územní celek] je vlastníkem shora uvedených mostů, neboť [územní celek] s právem hospodaření jednotlivých žalovaných je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] a obci [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a obci [obec] (vše vodní toky), nad nimiž se tyto mosty nacházejí. Uvedené mosty se nacházejí na území obce a všechny potřebují rekonstrukci. Stát prostřednictvím svých organizačních složek tvrdí, že není vlastníkem těchto staveb, a proto nemá povinnost údržby. Stavby se však nenacházejí ani v evidenci majetku obce. Obec není oprávněna vynakládat své prostředky na rekonstrukci cizího majetku, neboť by to bylo v rozporu se zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., který jí ukládá pečovat o zachování a rozvoj výhradně svého majetku. Stavby mostů přímo souvisí s existencí vodního zdroje, respektive nacházejí se nad pozemky tohoto vodního zdroje, a proto má žalobce za to, že jsou tyto mosty ve vlastnictví státu. Žalobce připustil, že u parcely parc. [číslo] lze hovořit případně o komunikaci místní (míněna parcela nad vodním tokem), avšak u parcel parc. [číslo] [číslo] se jedná pouze o komunikaci účelovou (rovněž míněna parcela nad vodním tokem), která nemůže být v majetku obce dle zák. č. 13/1997 Sb. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, protože jako jednotka územní samosprávy je povinen pečovat o zájmy svých občanů a v obecné rovině jako každý subjekt má povinnost předcházet možným škodám na životu a zdraví, proto musí mít vlastníka staveb na jisto, aby zajistil opravu tohoto majetku a možnost jeho obecného užívání. Současně tím chrání veřejný zájem. Žalobce dále uvedl, že nemá jiné další informace o tom, kdy a kým byly vyznačené mostky vybudovány. Archiv stavebního úřadu, z něhož bylo možné informace čerpat, byl na konci války v květnu 1945 společně s celou budovou radnice [obec] zničen. Pozemky před a za předmětnými mostky jsou ve vlastnictví žalobce, ale stavby mostků přímo souvisí s existencí vodního zdroje a jejich existence je přímo spjatá s tímto vodním zdrojem, jsou ve vlastnictví vlastníka pozemku, přes který vedou, tj. ve vlastnictví státu. 3. Žalovaný 1/ před okresním soudem navrhl zamítnutí žaloby a uvedl, že původně příslušnost hospodařit se všemi dotčenými pozemky připadla [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce]. Vzhledem k tomu, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] tvoří hlavní odvodňovací zařízení, byla příslušnost hospodařit s těmito pozemky v roce 2017 převedena na zemědělskou vodohospodářskou správu, jejímž právním nástupcem je žalovaný 1/. Ze zápisů o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu vyplývá, že předmětem předávaného majetku jsou vodní plochy, toky a koryta. Mosty nebyly součástí díla a nebyly ani součástí převodu. Žalovaný 1/ tyto stavby mostků nepřevzal, nemá je v evidenci a ani je nespravuje. Mostky vedou nad označenými pozemky a jsou součástí komunikací spojujících pozemky ve vlastnictví žalobce. Lze tedy předpokládat, že mostky - vzhledem k jejich umístění - spojují obecní pozemky a slouží jako cesty pro přístup a příjezd k rodinným domům obyvatelů obce. Předmětné mostky nejsou pro existenci a funkčnost vodohospodářského díla nezbytné a toto dílo může existovat i bez nich, nelze se tak ztotožnit s názorem žalobce, že mostek je automaticky ve vlastnictví majitele vodního toku, naopak je nutné poukázat na § 1023 o.z., dle kterého je vlastník pozemku nucen snášet užívání prostoru nad pozemkem, je–li proto důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Mostky jsou součástí místních komunikací a jsou využívány obyvateli obce, slouží tak žalobci (obci a jejím obyvatelům). 4. Žalovaný 2/navrhl rovněž zamítnutí žaloby s tím, že mostky nejsou v majetku státu a příslušnost hospodaření s nimi [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] nenáleží. Pro uznání žalobcem tvrzeného vlastnického práva státu k mostkům nemá žalovaný 2/ důvod. Žalobce podanou žalobu na určení vlastnictví mostků založil na zásadě zakotvené v § 506 o.z., tedy že„ součástí pozemku je i prostor nad povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení včetně toho, co je zapuštěno v pozemku“ a dovozuje z toho závěr, že stavby mostků jsou součástí vodních toků, nad kterými se nacházejí, tedy v daném případě pozemků – p.p. [číslo] v k.ú. [obec] a p.p. [číslo] v k.ú. [část obce], které jsou vlastnictvím státu. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit pouze s jedním z uvedených pozemků a to pouze s pozemkem - pozemkovou parcelou [číslo] druh pozemku vodní plocha, způsob využití koryto vodního toku umělé v k.ú. [obec]. S dalšími dvěma pozemky – pozemkovými parcelami [číslo] [číslo] je příslušný hospodařit [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce], neboť tyto pozemky tvoří hlavní odvodňovací zařízení k okolním zemědělským pozemkům. Ze žádných dostupných dokumentů nelze dovodit, že by součástí koryta vodního toku byly i mostky, tyto vedou nad ním a komunikačně spojují pozemky, které jsou všechny ve vlastnictví žalobce. Lze předpokládat, že mostky vzhledem k jejich umístění a stavu takto odedávna spojovaly obecní pozemky, které slouží jako cesty pro přístup a příjezd k rodinným domům fyzických osob (obyvatel obce). Nelze souhlasit s teorií, že most je automaticky vlastnictvím toho, kdo vlastní vodní tok (např. [ulice] v [obec] je v majetku [územní celek] [územní celek] a pozemek tvořící koryto [řeka] vlastní stát s právem hospodaření pro [státní instituce] [státní instituce], [státní instituce] [státní instituce]). Žalovaný 2/ poukázal též na ustanovení § 1023 o.z. Žalovaný 2/ má za to, že mostky jsou součástí komunikací, které po nich vedou, jsou takto (k jízdě a chůzi) užívány už odedávna a proto nemohou být součástí pozemku – vodního toku. Žalovaný 2/ nikdy nebránil jejich užívání, nepovažuje se za jejich vlastníka. Žalovaný 2/ nabyl příslušnost hospodařit k pozemku p.p. [číslo] v r. 2005. Tato parcela vznikla z původní parcely pozemkového katastru (PK) [číslo] místní prostor – později potok (struha) zapsané v Pozemkové knize v seznamu I. – Veřejný statek pro katastrální [územní celek]. Veřejným statkem (podle komentáře k čs. zákoníku občanskému Rouček-Sedláček z r. 1935) se rozumí nemovité věci, které správními předpisy byly určeny veřejnému (obecnému) užívání. Jsou to veřejné vody a veřejné cesty. Obec jako orgán veřejné správy v přenesené působnosti vykonávala správu veřejného statku. Veřejný statek se stal dnem účinnosti ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústava 9. května (§ 147) národním majetkem, a dle zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, s tímto národním majetkem hospodařily místní národní výbory. Po vzniku obcí se pozemky tvořící koryta vodních toků nestaly vlastnictvím obcí, neboť dle čl. 10 odst. 1 ústavního zákona č. 100/1990 Sb. jsou vodní toky ve státním vlastnictví. Již dle zákona č. 138/1973 Sb., vodního zákona - § 31 se pozemky tvořící koryta vodních toků staly jejich pojmovou součástí. Po vzniku obcí tedy pozemky tvořící podobné vodní toky zůstaly v katastru nemovitostí zapsány ve vlastnictví státu, v příslušnosti hospodařit neexistujících státních subjektů tj. místních národních výborů. Taktomu bylo i s p.p. [číslo]. Podle § 10 ve spojení s § 11 odst. 1. zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, s majetkem, o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka státu nehospodaří, je příslušný hospodařit [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce] [státní instituce]. Proto se žalovaný 2/ ujal příslušnosti hospodařit s pozemkem p.p. [číslo] na základě Ohlášení ze dne [datum rozhodnutí] čj. [spisová značka] [spisová značka]. Získal tak příslušnost hospodařit pouze k pozemku tvořícímu koryto vodního toku, nikoli k mostkům přes tento vodní tok. Mostky existovaly nepochybně již mnohem dříve buď jako samostatné nemovité věci, nebo jako součás