18 CO 3/2022-42 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6.564,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 15.6.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 8.917 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8.844,96 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.831,15 Kč a úrokem z prodlení ve výši, jež přesahuje výši úroků z prodlení přiznaných výrokem I. (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 2.720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 15.6.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 8.917 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7.013,39 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.920,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši, jež přesahuje výši úroků z prodlení přiznaných výrokem III. (výrok IV.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle níž poskytl právní předchůdce žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 8.917 Kč, což představuje úrok 1.789 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 4.180 Kč a úhradu za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2.948 Kč a celkovou částku se pak zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč s poslední splátkou dne 7.6.2018. Po postoupení pohledávky přešlo toto právo na žalobce, který požadoval zaplacení jistiny 8.844,96 Kč, poplatku ve výši 6.636,88 Kč a úroku a úroku z prodlení. Dále se žalobce domáhal zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] ze dne 21.12.2017, dle níž právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku rovněž ve výši 10.000 Kč a v souvislosti s tím se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce další částku 8.917 Kč představující úrok 1.789 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 4.208 Kč a úhradu za zpracování a doručení ve výši 2.920 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč s poslední splátkou 7.6.2018. Po postoupení pohledávky žalobci tento požadoval po žalovaném zaplacení jistiny 7.013,39 Kč, poplatku ve výši 4.623,61 Kč a dále úroků a úroků z prodlení. Okresní soud o věci rozhodl ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž zjistil, že žalovaný skutečně uzavřel se společností [právnická osoba] uvedené smlouvy o zápůjčce, které považoval za právní jednání lichevní povahy, neboť v případě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému 10.000 Kč, ale za 60 týdnů požadoval vrácení 18.917 Kč, což je zjevný nepoměr plnění přesahující běžnou úrokovou míru (roční úrok přes 77 %), a proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná ve smyslu ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – o.z.), neboť jde o smlouvu, která se pro svojí lichevní povahu příčí dobrým mravům. Stejně tak vyhodnotil i smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], podle níž právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 10.000 Kč a za 60 týdnů měl žalovaný vrátit 18.917 Kč, takže takovou částku měl za zcela přesahující běžnou úrokovou míru (roční úrok přes 77 %) a i tuto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou pro svoji lichevní povahu příčící se dobrým mravům (§ 580 odst. 1 o.z.). Vztah mezi účastníky proto posoudil podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2993 o.z., a rozhodl, že by žalovaný měl vrátit peněžní prostředky, které od právního předchůdce žalobce obdržel a dále zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že na žádné další platby žalobce nárok nemá. A protože měl okresní soud za to, že na smlouvu ze dne [datum] z částky 10.000 Kč zaplatil žalovaný 3.435,16 Kč, zbývá mu k úhradě 6.564,84 Kč, a tuto částku uložil žalovanému žalobci zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení. Pokud jde o smlouvu ze dne [datum] okresní soud uzavřel, že na částku 10.000 Kč zaplatil žalovaný částku 7.280 Kč, a zbývá mu proto uhradit 2.720 Kč a tuto částku uložil žalovanému zaplatit žalobci spolu se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu žalobce zamítl. O nákladech řízení pak rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť procesní úspěch a neúspěch účastníků byl v zásadě stejný. 3. Proti rozsudku, a to proti výroku II., a to ještě pouze co do částky 865,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 865,16 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, a dále proti výroku IV., a to pouze co do částky 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 840 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, podal včas odvolání žalobce. Tím napadl i závislý výrok V. o náhradě nákladů řízení. Žalobce namítal, že okresní soud dospěl k nesprávnému skutkovému zjištění, když uzavřel, že žalovaný na smlouvu [číslo] ze dne [datum] uhradil celkem 3.435,16 Kč a na smlouvu [číslo] ze dne [datum] částku 7.280 Kč, a tudíž mu zbývá uhradit 3.435,16 Kč a 2.720 Kč. Taktomu však nebylo a žalovaný na smlouvu ze dne [datum] uhradil celkem 2.570 Kč a na smlouvu ze dne [datum] uhradil 6.440 Kč, a tudíž mu zbývá vedle již přiznané částky na smlouvu ze dne [datum] uhradit ještě částku 865,16 Kč (obdržel 10.000 Kč, zaplatil 2.570 Kč, okresní soud již přiznal úhradu 6.574,80 Kč, a do správné částky 7.430 Kč tudíž zbývá doplatit 865,16 Kč). Na smlouvu ze dne [datum] zbývá, aby žalovaný žalobci doplatil 840 Kč (obdržel 10.000 Kč, uhradil 6.440 Kč, okresní soud již přiznal částku 2.720 Kč, a do zbývající částky 3.560 Kč tudíž zbývá uhradit částku 840 Kč). Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích II. a IV. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 865,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 865,16 Kč od 15.6.2018 do zaplacení a částku 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 840 Kč od 15.6.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku a přiznal mu i právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených částech výroků II. a IV. a dále ve výroku V. (§ 212 a § 212a o.s.ř.), zopakoval dokazování dále uvedenými důkazy a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. 5. Z tabulek umoření ke smlouvám ze dne 14.3.2018 a ze dne 21.12.2017 odvolací soud zjistil, že na smlouvu ze dne [datum] zaplatil žalovaný částku 2.570 Kč a na smlouvu ze dne [datum] částku 6.440 Kč. 6. Odvolací soud předesílá, že ve věci nařídil jednání, žalovaný obdržel předvolání k jednání, avšak bez omluvy se k nařízenému jednání nedostavil. Odvolací soud tudíž vycházel z tvrzení a tabulek umoření žalobce, že mu žalovaný na částku 10.000 Kč uhradil na smlouvu ze dne [datum] pouze částku 2.570 Kč, nikoli okresním soudem uvedenou částku 3.435,16 Kč, a tudíž zbývá uhradit ještě částku 865,16 Kč (žalovaný obdržel 10.000 Kč, zaplatil 2.570 Kč, okresní soud přiznal žalobci částku 6.564,84 Kč, a tudíž zbývá k zaplacení částka 865,16 Kč, tj. 2.570 Kč + 6.564,84 Kč + 865,16 Kč = 10.000 Kč). Na smlouvu ze dne [datum] opět vycházel odvolací soud z tvrzení žalobce a tabulek umoření a dospěl k závěru, že žalovaný má žalobci doplatit ještě 840 Kč (žalovaný obdržel 10.000 Kč, uhradil 6.440 Kč, okresní soud přiznal žalobci již částku 2.720 Kč, a tudíž zbývá uhradit 840 Kč, tj. 6.440 Kč + 2.720 Kč + 840 Kč = 10.000 Kč). 7. Odvolací soud k tomu dodává, že důkazní břemeno o tom, že byla žalobci zaplacena vyšší částka, než tvrdil žalobce a uvedl v umořovacích tabulkách, spočívala na žalovaném, který zůstal pasivní a ačkoli byl předvolán k jednání odvolacího soudu, bez omluvy se nedostavil, a tudíž nebylo prokázáno, že by žalobci zaplatil vyšší částku. 8. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. b/ o.s.ř.). 9. Vzhledem k tomu, že odvolací soud zčásti změnil rozsudek okresního soudu, musel znovu rozhodnout o náhradě nákladů řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o.s.ř.). Rozhodl o ní dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal, když úspěch účastníků i po změně rozsudku okresního soudu zůstal pouze částečný a s ohledem na vysoké požadované úroky byl spíše úspěch žalovaného vyšší, avšak jemu žádné náklady řízení před okresním soudem nevznikly, a tudíž žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. 10. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal proti neúspěšnému žalovanému právo