18 CO 7/2022-183 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby soud určil, že je nepřípustný prodej zástavy ve veřejné nedobrovolné dražbě vyhlášené druhým žalovaným na základě dražební vyhlášky č. [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem jsou nemovité věci ve vlastnictví žalobce pozemek č. st. [číslo] – zastavěná plocha, jehož součástí je stavba [obec] č.e. [číslo], ubytovací zařízení, pozemek [číslo] – zahrada, pozemek [číslo] – trvalý travní porost, pozemek [číslo] – trvalý travní porost, pozemek [číslo] – trvalý travní porost, pozemek [číslo] – ostatní plocha a pozemek [číslo] – ostatní plocha, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, [stát. instituce], [územní celek], část [územní celek], k.ú. [obec], na [list vlastnictví] (výrok I.). Návrh, aby byl žalobce povinen složit jistotu na způsobenou škodu ve výši 500 000 Kč do úschovy soudu byl zamítnut (výrok II.). Žalobci bylo uloženo nahradit prvnímu žalovanému náklady řízení ve výši 24 966 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a žalobci bylo uloženo nahradit druhému žalovanému náklady řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.). 2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě nedobrovolné, neboť dlužník a první žalovaný jsou propojenými osobami. Účelem prodeje není uspokojení dluhu, ale výlučně prodej majetku žalobce. Jednání prvního žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a došlo k porušení obecných principů občanského práva a zneužití práva. Žalobce je členem skupiny [anonymizována dvě slova], jejímž členem byl i dlužník, byl však z této skupiny vyveden ve prospěch skupiny [anonymizována dvě slova], jejímž jednatelem je bratr jednatele prvního žalovaného. Nyní je již jednatelem a společníkem dlužníka jiná osoba. Převody majetku dlužníka uskutečňoval zástupce prvního žalovaného [titul] [příjmení]. První žalovaný postupuje v realizaci zástavního práva v rozporu se zástavní smlouvou, podle níž je zástavní věřitel oprávněn nabýt zástavu do vlastnictví. Nevzniklo mu právo domáhat se uspokojení pohledávky ze zajištěného majetku. Dluh vůči dlužníkovi nevznikl a je nedůvodně přezajištěn. Nárok na realizaci práva dosud není dospělý. Tomu by tak bylo pouze v případě, že by dlužník neplnil řádně a včas. První žalovaný se však plnění po dlužníkovi vůbec nedomáhal. Dlužník sám proklamuje, že má k dispozici volné peněžní prostředky v řádech milionů korun a je připraven k úhradě. Dlužník uváděl, že má k vyplacení zástavního práva k dispozici 9 000 000 Kč složených v advokátní úschově. Pohledávka ze smlouvy o úvěru je zajištěna nemovitostmi uvedenými ve výroku a dalšími nemovitostmi ve vlastnictví žalobce, celková cena těchto nemovitostí je 11 630 000 Kč. Dále je úvěr zajištěn ručitelským prohlášením dalších společností. Notářský zápis [titul] [jméno] [příjmení] NZ [anonymizováno] [rok], [anonymizováno], není způsobilým titulem. Smlouva o úvěru byla sepsána dne [datum], poskytnuto bylo podle této smlouvy pouze 5 000 000 Kč, a to dne 4.11.2019 4 000 000 Kč a dne 27.11.2019 1 000 000 Kč. Po poskytnutí pouze části úvěru byl pak dne 20.3.2020 sepsán notářský zápis, kde se dlužník zavazuje uhradit 11 800 000 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami do 31.5.2020 a došlo ke svolení k přímé vykonatelnosti zápisu. Po sepsání zápisu již k dalšímu čerpání úvěru nedošlo. K platnosti notářského zápisu je nutná existující pohledávka. Pohledávka prvního žalovaného vůči dlužníkovi však v době sepisu neexistovala a notářský zápis je nevykonatelný. 3. První žalovaný před okresním soudem uvedl, že první žalovaný a obligační dlužník uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které se první žalovaný zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr v celkové výši 11 800 000 Kč formou postupného čerpání. Dlužník měl splatit jistinu a úroky v termínech sjednaných ve smlouvě. Dne [datum] byla rovněž uzavřena zástavní smlouva k zajištění všech existujících i v budoucnu vzniklých pohledávek vyplývajících z uvedené úvěrové smlouvy. Oznámení o započetí výkonu zástavního práva bylo žalobci i dlužníkovi zasláno dne 10.9.2020. První žalovaný vykonává zástavní právo v souladu se zástavní smlouvou. Dlužníkovi bylo poskytnuto 11 000 000 Kč, což dokládá uznání duhu ze dne 8.6.2021, kde dlužník uznává dluh v celkové výši 33 765 886,58 Kč ke dni 4.5.2021, kdy byla pohledávka vyčíslena soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobce o tom, že dlužníkovi bylo poskytnuto pouze 5 000 000 Kč, se nezakládá na pravdě. Tato částka byla vymáhána v rozhodčím řízení vůči ručitelům. K porušení zásady subsidiarity zástavního práva poukázal první žalovaný na literaturu, podle níž je možné se uspokojit ze zástavy, aniž by se věřitel domáhal plnění po dlužníkovi, může se dokonce zavázat, že po dlužníkovi dluh vymáhat nebude a uspokojí se ze zástavy. Ke splatnosti úroků od 25.11.2020 uvedl první žalovaný, že se jedná o písařskou chybu ve smlouvě a je zřejmé, že úrok měl být hrazen od 25.11.2019 Smlouva by měla být primárně vykládána jako platná nejen podle textu smlouvy, ale i podle vůle smluvních stran. Dluh není přezajištěn a vymáhání tak není v rozporu s dobrými mravy a zákonem. Cena nemovitostí v [obec] [anonymizována dvě slova] činí 11 630 000 Kč, zatímco celková pohledávka dosahuje 33 765 886,58 Kč. Výkon zástavního práva prodejem ve veřejné dražbě není v rozporu se zástavní smlouvou, ale je dalším možným způsobem, jak lze zástavní právo realizovat. Věřitel je oprávněn nabýt zástavu do vlastnictví, není to však jeho povinnost. První žalovaný dále nevrhl, aby žalobci bylo uloženo složit do úschovy soudu jistotu na způsobenou škodu ve výši 500 000 Kč. 4. Druhý žalovaný před okresním soudem uvedl, že byly dodrženy veškeré obligatorní náležitosti ke zpeněžení nemovitostí ve veřejné dražbě nedobrovolné. 5. Okresní soud vycházel z toho, že zákon o veřejných dražbách ve svých ustanoveních § 46a a § 46b původně navazoval na ustanovení § 166 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, které nepřípustnost prodeje zástavy do 31.12.2013 upravovalo (pozn. - § 46b nabyl účinnosti až od 1.1.2014). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, však nepřípustnost prodeje zástavy již nepřevzal. Zákon o veřejných dražbách obsahuje jen velmi obecný odkaz na to, že je možné podat žalobu. Nespecifikuje však, co je podmínkou vyhovění žalobě, proti komu má žaloba směřovat apod. a podobně není taková úprava obsažena v žádném jiném právním předpisu. Okresní soud by proto žalobě byl vyhověl, kdyby žalobce tvrdil a prokázal, že existují důvody pro upuštění od dražby nebo pro neplatnost dražby. 6. Žalobce nejprve tvrdil, že jednání prvního žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy a poukazoval na způsob, jakým docházelo ke změně vlastnických poměrů u dlužníka. K tomu byly prováděny důkazy o změně v osobách jednatele a převodu obchodního podílu dlužníka. K tomu okresní soud uvedl, že samotná změna jednatele a společníka u dlužníka ještě neznamená, že by tímto jednáním docházelo ke zkrácení práv kohokoli, i kdyby převody a změny probíhaly mezi osobami propojenými. Žalobce netvrdil, že by kdokoli z jím označených osob byl trestně stíhán, ani že by se žalobce takového stíhání domáhal. Žalobce tvrdil, že neexistuje dluh vůči prvnímu žalovanému, což však bylo vyvráceno uznáním dluhu ze strany dlužníka i notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti. V notářském zápisu je jednoznačně uvedeno, že dluh existuje a dlužník se zavazuje jej splatit a pokud tak neučiní, má věřitel právo dluh vymáhat. Okresní soud učinil jednoznačné skutkové zjištění, že dluh existoval ke dni sepsání notářského zápisu i ke dni uznání dluhu. Vzhledem k tomu, že jistina dluhu přesahuje 11 000 000 Kč, není dluh přezajištěn. Okresní soud nevyvodil žádné závěry z toho, že dlužník deklaruje, že má k dispozici 9 000 000 Kč v advokátní úschově, protože toto tvrzení dlužníka se objevuje v jeho nedatovaném přípisu a není zřejmé, vůči komu je vlastně činěno a na jaký dluh má být plněno. Žalobce také namítal, že dluh ještě nemohl být celý splatný, když v úvěrové smlouvě je sjednán úrok až od 25.11.2020. K tomu první žalovaný uvedl, že se jednalo o písařskou chybu a úrok měl běžet od 25.11.2019 Okresní soud dovodil, že notářským zápisem došlo k odstranění nejasnosti a zřejmého překlepu ve smlouvě, neboť by nedávalo smysl, aby úroky začaly běžet až po splatnosti celé jistiny, která měla nastat v květnu 2020. Tato zjevná nesprávnost, která nadto byla notářským zápisem odstraněna, nemůže způsobit neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nejasnosti, ani ztrátu práva na úroky z úvěru. Ohledně výkonu zástavního práva v rozporu se zástavní smlouvu se okresní soud přiklonil k názoru prvního žalovaného, že věřitel má vždy možnost prodat zástavu ve veřejné dražbě, neboť je to zákonem preferovaný způsob realizace zástavního práva. Pokud je smluven jiný způsob ve smlouvě, má věřitel na výběr, zda využít zákonného postupu, nebo odlišného