22 CO 139/2022-330 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost odstranit z pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] část pergoly v rozsahu plochy vymezené podrobnými body 11, 12, 13 a 14 a zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body 17, 18, 19 a 20, jak jsou vyznačeny v situačním náčrtu vyhotoveném znalcem [titul] [jméno] [příjmení] v rámci jeho znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 6. 2018, přičemž tento situační náčrt je nedílnou součástí rozsudku okresního soudu, a to ve lhůtě do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku (výrok I.), uložil žalované vyklidit pozemek parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] a vyklizený jej předat žalobcům do dvou měsíců ode dne právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu co do odstranění části schodiště a chodníku u domu [adresa] (výrok III.), uložil žalované nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 76 543 Kč (výrok IV.) a uložil žalované nahradit náklady řízení státu ve výši 14 993 Kč (výrok V.). 2. Žalobci se svou žalobou původně domáhali vyklizení pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] s tvrzením, že jsou jeho vlastníky, zatímco žalovaná je vlastnicí sousedního pozemku parc. č. st. [číslo]; tyto pozemky nejsou odděleny plotem. Žalovaná podle žalobců bez právního důvodu užívá pruh pozemku parc. č. st. [číslo] při hranici těchto dvou pozemků o šíři 78 – 85 cm (dále jen„ předmětný pruh“ nebo„ sporný pruh“). Žalovaná, resp. její právní předchůdce, postavil převážně na svém pozemku parc. č. st. [číslo] pergolu a plot, nicméně tyto stavby zasahují ido předmětného pruhu. V minulosti byla uzavřena ústní dohoda mezi žalobci a právním předchůdcem žalované (jejím otcem) o tom, že otec žalované bude užívat předmětný pruh, a výměnou budou žalobci užívat část pozemků v jeho vlastnictví p. [číslo] o výměře 47 m2, jež přiléhají (z jiné strany) k pozemkům žalobců. Žalovaná však tuto ústní dohodu v roce 2014 vypověděla. 3. Okresní soud svým rozsudkem ze dne 22. února 2019 č. j. 12 C 104/2017-170 žalobě vyhověl. Tento rozsudek byl zrušen usnesením zdejšího krajského soudu ze dne 8. října 2019, č. j. 22 Co 175/2019-201 Krajský soud dospěl k závěru, že řízení bylo vedeno na základě žaloby, která trpěla rozporem mezi žalobními tvrzeními a žalobním žádáním, když žalobci požadovali vyklizení pozemku, avšak sami tvrdili, že některé z předmětů, jež požadují vyklidit, jsou nemovitými stavbami, u jiných pak nebylo zřejmé, zda jde o movité věci či pouhé součásti pozemku. Na tuto vadu žaloby nebyli žalobci upozornění a nebyli vyzváni k jejímu odstranění. Krajský soud proto uložil okresnímu soudu, aby v dalším řízení žalobce vyzval k odstranění vady žaloby, a případně je též vyzval ve smyslu § 118a o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení ohledně neoprávněnosti staveb. 4. Žalobci následně navrhli změnu žaloby ve shodě s pozdějším výrokem rozsudku okresního soudu, a tato změna žaloby byla připuštěna. Žalovaná pak při jednání dne 5. 10. 2021 uplatila námitku vydržení sporného pruhu. 5. Okresní soud provedl (podle odůvodnění předmětného rozsudku) ve věci dokazování informacemi o předmětných pozemcích z katastru nemovitostí, oznámením katastrálního úřadu z 1. 7. 2014, korespondencí účastníků z let 2015 – 2017, fotodokumentací stavu předmětného pruhu a jeho bezprostředního okolí, místím ohledáním stavu předmětného pruhu, stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím na rekreační domek žalované z roku 1980, listinami stavebního úřadu [obec] ohledně oplocení pozemku žalované z let 1987 a 2005, listinou - znaleckým posudkem znalce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 7. 2015, protokolem o vytyčení hranice pozemku a vytyčovacím náčrtem [jméno] [příjmení] z roku 2003, znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a výslechem tohoto znalce, který se vyjadřoval i ke znaleckému posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], a měl k dispozici i listiny z roku 1980, a sice záznam o podrobném měření změn, geometrický plán a kupní smlouvu, kterými vznikly oddělením parcely [číslo] z původní parcely [číslo] parcela [číslo] byla prodána právním předchůdcům žalované. Dále okresní soud provedl výslechy všech účastníků řízení, vyslechl svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (otce a matku žalované), a provedl důkaz čestným prohlášením [jméno] [příjmení]. 6. V odůvodnění svého rozsudku podrobně popsal jednotlivá skutková zjištění, učiněná z provedených důkazů. K hodnocení důkazů okresní soud zejména uvedl, že neuvěřil výpovědím svědků [příjmení] a [příjmení] v té části, kde uváděli, že byli přesvědčeni, že předmětné stavby zřizují na svém pozemku, a vylučovali, že by po roce 2002 věděli, že vlastnická hranice mezi parcelami č. st. [číslo] a č. st. [číslo] probíhá jinak, než hranice užívání. Okresní soud poukázal na geometrický plán z roku 1980, na jehož podkladě vznikly oba sousední pozemky z původního jediného, přičemž geometrický plán byl realizován v souvislosti s kupní smlouvou, jíž nabyli manželé [příjmení] vlastnictví k pozemku parc. č. st. [číslo]. Věrohodnost těchto svědků byla snižována i jejich příbuzenským vztahem k žalované. Soudem zadaný znalecký posudek [titul] [příjmení], jenž měl podle žalované zpochybnit předchozí posudek [titul] [jméno] [příjmení] a vypořádat se i s námitkami žalované stran znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], však obstál v konfrontaci s názory žalované, která sporovala existenci hranice tak, jak k ní dospěl tento znalec. Žalovaná totiž vycházela z geometrických plánů z let 2001 a 2003, i když zásadní měření je z roku 1980 a pouze z něj lze vycházet. Lepší než kód kvality 3 nelze podle znalce pro předmětnou hranici pozemků č. st. [číslo] a č. st. [číslo] zpracovat. Znalec [příjmení] [příjmení] studoval i následné dokumenty, ale jako ze stěžejního vycházel z původního měření v roce 1980 Smlouvy o převodu pozemku z let 2001 a 2003 jsou následné produkty, kde je kód kvality 8, kde je mezní odchylka 2,82 m, znalec byl povinen vycházet z údajů v katastru. V daném případě nebyl nalezen žádný relevantní a věrohodný podklad ke zpřesnění kvality určení bodů na severní hranici. Znalec přezkoumal metodu i prostředky užité v roce 1980 a dospěl k závěru, že tehdy užitá metoda je věrohodná. 7. Okresní soud tak na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Až do roku 1980 existovala v k. ú. [obec] parcela č. st. [číslo], která byla ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Tato v uvedeném roce na žádost rodičů žalované nechala uvedenou parcelu rozdělit na dodnes existující parcely č. st. [číslo], na níž se nacházel domek, a č. st. [číslo], na níž se nacházela stodola. [obec] byla geometrickým plánem vytyčena jeden metr od stěny stodoly směrem k budoucí parc. č. st. [číslo], rovnoběžně s touto stěnou. V témže roce pak [jméno] [příjmení] prodala parcelu č. st. [číslo] rodičům žalované, kteří vzápětí zahájili přestavbu stodoly na rekreační domek. Byli to tedy rodiče žalované, kdo kupoval svůj pozemek v roce 1980, přičemž geometrický plán na oddělení pozemků byl ve smlouvě uveden, podle dokumentů došlo i k vyměření hranice mezi parcelami č. st. [číslo] a č. st. [číslo] a k jejímu osazení železnými trubkami. Žalobci nabyli parcelu č. st. [číslo] cca v roce 1987 od pana [příjmení]. Průběh hranice jim tehdy otec žalované označil tak, že vede rovnoběžně se střechou domku žalované (původně stodoly) cca jeden metr od konce střechy. Přibližně v téže době zahájil otec žalované stavbu plotu parc. č. st. [číslo] směrem k silnici, přičemž její krajní sloupek směrem k parc. č. st. [číslo] je sloupek, jenž je předmětem tohoto řízení. Cca v roce 1990 otec žalované postavil pergolu zasahující do sporného pruhu, tato byla cca v roce 2004 nahrazena současnou pergolou. 8. Skutečná vlastnická hranice pozemků účastníků p. č. st. [číslo] a [číslo] se nachází jinde, než je hranice užívání v terénu. Na pozemku parc. č. st. [číslo] ve vlastnictví žalobců se v současnosti nachází objekty žalované specifikované zobrazené a polohově určené podrobnými body v situačním náčrtu v příloze 2 znaleckého posudku jako A – část schodiště vymezená body č. 2, 10, 11 a 12, B – pergola vymezená body č. 11, 12, 13 a 14, C – živý plot mezi body č. 13, 14, 15 a 16, D – zděný sloupek plotu vymezený podrobnými body č. 17, 18, 19 a 20 a E – část vstupní branky vymezená podrobnými body č. 20 a 1, jak jsou uvedeny v situačním náčrtu vyhotoveném znalcem [titul] [jméno] [příjmení], [titul] v rámci znaleckého posudku. Bylo tedy zjištěno, že žalovaná má postaveny části svých objektů na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobců, užívá tak částečně pozemek žalobců. Celý zděný sloupek a pergola – resp. její část určená k sezení, jsou spojeny se zemí pevným základem, naopak schodiště a chodník jsou pouze úpravou povrchu pozemku. I část schodiště a část chodníku se však nacházejí na parcele žalobců. 9. Po právní stránce okresní soud posoudil zjištěný skutkový stav následovně. Pokud jde o sloupek plotu a pergolu, tyto jsou nemovitými stavbami, proto okresní sou