22 CO 7/2022-183 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Citovaným rozsudkem okresní soud ve výroku I. uložil žalovaným 1) a 2) povinnost do čtyř měsíců od právní moci rozsudku odstranit společně a nerozdílně z části pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], ve vlastnictví žalobce, stavbu plotu, a to plotu s betonovou podezdívkou šířek 0,62 m, 1,38 m, 1,40 m, 1,04 m, 0,76 m, 0,57 m v rozsahu plošného záboru z pozemku p. [číslo] – celkem 48 m², dále plotu s betonovou podezdívkou šířek 0,57 m a 1,04 m v rozsahu plošného záboru pozemku [parcelní číslo] – celkem 30 m², dále plotu ohraničeného zelenými ocelovými sloupky v celkové délce 124,10 m v rozsahu záboru pozemku [parcelní číslo] v celkovém rozsahu záboru 18 m² a 27 m² plochy, to vše specifikováno v Kontrolním zaměření oplocení pozemku ze dne 9. 9. 2016 [titul] [jméno] [příjmení], který je nedílnou součástí rozsudku. Ve výroku II. žalovaným 1) a 2) uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 29 087,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce. Doplňujícím usnesením okresní soud žalovaným uložil povinnost nahradit České republice – okresnímu soudu náklady řízení ve výši 4 918 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. 2. Okresní soud takto vyhověl žalobě, kterou se žalobce proti žalovaným domáhal odstranění stavby plotu ve vlastnictví žalovaných s tím, že ji žalovaní neoprávněně a bez právního důvodu vystavěli na částích pozemků ve vlastnictví žalobce [parcelní číslo], [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]. Konkrétní části stavby plotu, které žalobce požadoval odstranit, označil dle Kontrolního zaměření oplocení pozemku vypracovaného dne 9. 9. 2016 [titul] [jméno] [příjmení], podle něhož je rozsah neoprávněného záboru 132 m². Žalovaní měli za to, že stavbu oplocení provedli v letech 2013 až 2014 oprávněně a řádně na základě stavebního řízení, stavební povolení z r. 2012 a kolaudační rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 12. 1. 2015. Namítli, že žalobce byl účastníkem stavebního řízení, v němž byla stavba oplocení přesně specifikována v projektové dokumentaci, a nevznesl žádné námitky. Uvedli, že stavba plotu je půdorysně přesně ve stopě původního oplocení z roku 1997 a 2009, a proto měli za to, že stavba je realizována na pozemku, který je v jejich spoluvlastnictví a nezasahuje do pozemků sousedních. Dle žalovaných je rozhodnutí stavebního úřadu a kolaudační titul nezpochybnitelným právním titulem pro užívání zastavěného pozemku. Žalovaní tak měli za to, že od počátku jednali v dobré víře, že je stavba na pozemku v jejich spoluvlastnictví. Namítli, že odstranění neoprávněné stavby není možné, neboť se jedná o stavbu na základě právního titulu, který nikdo nezpochybnil. Proto také žalovaní vznesli námitku vydržení částí pozemku [parcelní číslo], [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 132 m², na kterých se stavba oplocení nachází a navrhli zamítnutí žaloby. 3. Okresní soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že notářským zápisem sepsaným [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] došlo k uzavření darovací a kupní smlouvy mezi manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] jako bezpodílovými spoluvlastníky nově zaměřené pozemkové parcely [číslo] o výměře 8 450 m² v k. ú. [obec] zaměřené geometrickým plánem [číslo] (potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] ze dne 25. 10. 1996) a geometrickým plánem [číslo] (potvrzeným Katastrálním úřadem v [obec] dne 20. 12. 1996). Darovací smlouvou byla do vlastnictví žalovaného 2) odevzdána nově zaměřená pozemková parcela [číslo] kupní smlouvou byla na žalobce převedena nově zaměřená pozemková parcela [číslo] Součástí smlouvy jsou oba označené geometrické plány, tj. jak pro oddělení pozemkové parcely [číslo] tak pro rozdělení pozemkové parcely [číslo] (dále také geometrické plány z r. 1996). 4. Dále vzal okresní soud za prokázané, že v řízení o územní rozhodnutí a stavební povolení [stát. instituce] bylo za účasti žalobce vydány ve prospěch žalovaných 1) a 2) rozhodnutí ze dne 18. 6. 2012 sp.zn. [číslo] 2012 o umístění a povolení stavby„ skladu truhlářského řeziva a polotovarů [obec]“ na pozemcích p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec] s tím, že tyto pozemky budou v rámci realizace stavby oploceny, včetně instalace posuvné vjezdové brány. V rozhodnutí byly stanoveny konkrétní podmínky, včetně toho, že stavebník zajistí vytyčení prostorové polohy stavby subjektem k tomu oprávněným, a bylo rozhodnuto, že stavba bude dokončena do 31. 12. 2014. Dne 7. 1. 2015 byl vydán kolaudační souhlas na část stavby„ sklad truhlářského řeziva a polotovarů [obec]“ na pozemcích p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec], když okresní soud zjistil, že nyní se dle geometrického plánu [číslo] 2012 ze dne 17. 8. 2012 jedná o pozemky st. p. [číslo] [číslo] v k. ú. [obec]. 5. Místním šetřením ze dne 21. 8. 2019 okresní soud zjistil, že pozemkové parcely ve vlastnictví žalovaných jsou oploceny plotem s betonovou podezdívkou a kovovými kůly, na kterých je drátěné oplocení. Na průběhu hranice mezi pozemkovými parcelami žalobce a žalovaných 1) a 2) se účastníci ani na místě samém neshodli. 6. Ze svědecké výpovědi [titul] [jméno] [příjmení] okresní soud zjistil, že provedl vytyčení sporných hranic mezi příslušnými pozemky účastníků, při němž vycházel i z provedených pozemkových úprav, dále ze zlomových bodů hranic, které jsou v katastru nemovitostí evidovány s kódem kvality 3 (nejvyšší přesnosti), z registru souřadnic v katastru a z bodů, které vycházejí z geometrických plánů z r. 1996. Při zaměřování je možná odchylka 2-3 cm a dle zaměření svědka plot není postaven v hranicích, které stanoví geometrické plány z r. 1996. 7. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru geodézie a kartografie, okresní soud zjistil, že znalec zaměřil v terénu stávající oplocení opěrné zdi pod oplocením ze strany místní komunikace a zabetonované betonové sloupky připravené pro další oplocení. Okresní soud vycházel z tohoto posudku (jeho přílohy), v němž červenou a modrou barvou bylo vyznačeno měření dle geometrických plánů z r. 1996. Černou barvou je vyznačena stávající poloha opěrné zdi a plotu a žlutou přerušovanou čarou je znázorněna hranice obvodu prokázaných pozemkových úprav (dle geometrického plánu [číslo] a rozhodnutí Pozemkového úřadu v [obec] ze dne 22. 11. 2012). Z grafické přílohy znalce okresní soud zjistil rozdíly. Takto zjistil, že především v části pozemkové parcely [číslo] v bodech č. 19 a 20 dochází k odchylce přes 1,30 m od hranice dle geometrického plánu z r. 1996 (ze dne 18. 12. 1996) s tím, že u pozemkové parcely [číslo] je konec opěrné zdi sice přibližně na hranici ze dne 18. 12. 1996, ale od platného stavu katastrální mapy je v bodě 52 přeploceno o 1,09 m. Zjistil, že u samostatných sloupků plotu se odchylka zmenšuje a v ohybu cesty koresponduje s platnou hranicí v katastrální mapě. Takto vyznačené odchylky tak hrubě překračují nejen původní vytyčení ze dne 25. 10. 1996 a údaje z geometrického plánu ze dne 18. 12. 1996, ale i současný platný stav katastrální mapy. Ze znaleckého posudku okresní soud také zjistil, že na žádost [stát. instituce] byla v r. 2015 tato část hranice vytyčena [titul] [jméno] [příjmení], podnikající v oblasti geodetických a kartografických prací, v zakázce [číslo] 2015, která byla dne 20. 10. 2015 protokolárně předána účastníkům bez připomínek. Dále bylo k poloze oplocení v platné katastrální mapě provedeno kontrolní zaměření [titul] [jméno] [příjmení] o záboru na pozemcích p. [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [obec], u něhož znalec neshledal žádné nespolehlivé nebo nesprávné provedení. Znalec proto uzavřel, že žalovaní při přestavbě oplocení nedodrželi hranice ani podle geometrických plánů z r. 1996. 8. Okresní soud vycházel z tvrzení žalovaných a z části výpovědi žalovaného 2) o tom, že žalovaní nabyli spoluvlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] o výměře 8 450 m² v k. ú. [obec] na základě zaměření dle geometrických plánů z r. 1996 ([číslo] [číslo]), a to darovací smlouvou ze dne [datum] od svých předchůdců manželů [příjmení]. Potvrdili, že účastníkem tohoto smluvního ujednání byl i žalobce, který na základě geometrického plánu ze dne 23. 10. 1996 odkoupil od manželů [příjmení] zabranou plochu o výměře 340 m² pozemku p. [číslo]. Z výpovědi žalovaného 2) k tomu okresní soud zjistil, že jeho strýc se jako vlastník původního pozemku v r. 1996 rozhodl mu prodat asi 8 000 m². Přitom došlo k posunutí hranice pozemkové parcely o 350 m² a tato část pozemkové parcely byla prodána žalobci a k tomu byly vytvořeny dva geometrické plány z r. 1996. Kromě toho došlo ještě k odstoupení asi 1 m od asfaltu po celé délce do pozemků žalovaných. V r. 1997 žalovaný 2) řešil stavbu a byl vybudován provizorní plot, když předtím tam žádný plot nebyl. Posledních 30 m plotu bylo vybudováno v r. 2009. Ve shodě s tvrzením žalovaných a výpovědí žalovaného 2) vycházel okresní soud také z toho, že následně začala dle projektu z března 1998 výstavba domu v přední části jejich pozemku, která byla dokončena v r. 2001. V letech 2005 až 2008 proběhla výstavba stodoly a v r. 200