27 CO 215/2022-170 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 823 746 Kč s příslušenstvím (výrok I), a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 61 615,02 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného (výrok II). 2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal zaplacení uvedené částky z titulu náhrady škody, která v majetku žalobce vznikla jako následek dopravní nehody ze dne [datum] pod [anonymizováno] mostem v katastru [územní celek]. Při nehodě způsobené řidičem [jméno] [příjmení], a to vozidlem s návěsem [anonymizováno] ve vlastnictví [právnická osoba] – [právnická osoba], pojištěného u žalovaného, došlo mimo jiné i k poškození mostu [číslo] – [číslo], na jehož opravu žalobce vyhlásil výběrové řízení. Následně byla provedena oprava za částku 2 243 334 Kč bez DPH, přičemž újma, která žalobci vznikla v souvislosti s dopravní nehodou, byla vyčíslena na 1 881 416 Kč bez DPH. Žalobci tímto vznikl nárok na úhradu uvedené částky proti žalovanému, který však v dílčích platbách uhradil toliko 1 057 670 Kč. Zbývající částky se proto žalobce domáhá soudní cestou. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. Nesporoval, že automobilem pojištěným u žalovaného došlo ke vzniku škody v majetku žalobce, avšak nikoliv ve výši tvrzené žalobcem. Žalovaný si za účelem stanovení výše škody nechal vypracovat expertní posudek společností [právnická osoba], z něhož vyplynula skutečná škoda 764 429 Kč, která byla žalobci spolu s dalšími souvisejícími náklady vyplacena. Žalobce vznesl námitky vůči expertnímu posudku, žalovaný tudíž požádal o jeho doplnění a následně žalobci doplatil zbývajících 289 235 Kč. Žalobce opětovně se závěry znaleckého posudku nesouhlasil a k doplacení požadoval částku uvedenou v žalobě. Podle žalovaného však žádným způsobem nedoložil svá tvrzení o škodě v této výši, nespecifikoval, jakým způsobem výši škody stanovil a není zřejmé, jaké položky ji tvoří. 4. Žalobce v písemném vyjádření uvedl, že cena prací souvisejících s odstraněním poškození mostu byla výsledkem soutěže o zadání veřejné zakázky. Žalovaným předložená expertní vyjádření žalobce nepovažuje za nezávisle zpracované závěry. Žalobce uvedl, že navrhuje vypracování znaleckého posudku, který si sám zadá a soudu za účelem prokázání v žalobě uplatněného nároku předloží. 5. K jednání nařízenému na den 13. 9. 2021 se žalobce bez omluvy nedostavil, soud tudíž jednal v jeho nepřítomnosti a jednání odročil na neurčito za účelem vyčkání předložení znaleckého posudku dle zadání žalobce. Okresní soud žalobce následně o předložení znaleckého posudku či alespoň sdělení, kdy posudek předložen bude, opakovaně neúspěšně urgoval a následně nařídil další jednání na 9. 3. 2022. Uvedeného dne v 6:41 hodin žalobce požádal o odročení jednání nařízeného na 8:30 hodin s odůvodněním, že dosud nemá k dispozici vypracovaný znalecký posudek. Okresní soud však žádosti o odročení jednání nevyhověl, neboť žádost o odročení jednání nepovažoval za včasnou, když okresnímu soudu byla doručena cca 2 hodiny před zahájením jednání ve věci samé a ani za důvodnou, neboť žalobce byl soudem od jednání dne 13. 9. 2021 3x urgován o sdělení, zda již má k dispozici vypracovaný znalecký posudek, případně, kdy bude zpracován. Na tyto urgence soudu žalobce nijak nereagoval. Dle přesvědčení okresního soudu měl žalobce dostatek času na předložení navrhovaného znaleckého posudku, případně alespoň na sdělení informace stran jeho vypracování či termínu předložení soudu. Okresní soud proto věc projednal postupem dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce a při svém rozhodování vycházel z obsahu spisu a ve věci provedených důkazů. 6. Zjištěný skutkový stav okresní soud posoudil optikou příslušných ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 7. Konstatoval, že v řízení bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil řidič vozidla vlastněného [právnická osoba] – [anonymizováno], pojištěného u žalovaného. Žalobce škodnou událost nahlásil žalovanému a uplatnil škodu ve výši 1 881 416,47 Kč, přičemž žalovaný na základě jím zadaného expertního posudku a doplňku tohoto posudku vyplatil žalobci celkem 1 057 670 Kč. Zbývající požadovanou částku jako neopodstatněnou vyplatit odmítl. 8. Žalobce se jednání před okresním soudem neúčastnil, z jednání se buď omluvil, případně nedůvodně požádal o jeho odročení a svojí neúčastí se tak zbavil možnosti být okresním soudem poučen dle ust. § 118a o.s.ř. Ačkoliv žalobce v řízení navrhoval provedení důkazu znaleckým posudkem ke svému tvrzení o výši vzniklé škody, opakovaně uvedl, že vypracování znaleckého posudku si sám zadal a tento bude soudu předložen. Na následné výzvy soudu k předložení posudku však žalobce nijak nereagoval a ani netvrdil a neprokazoval, kdy a komu znalecký posudek zadal, příp. kdy by posudek mohl být soudu předložen. Okresní soud tudíž s ohledem na absenci žalobcem zadaného znaleckého posudku dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní ke svému tvrzení, že skutečná škoda z předmětné dopravní nehody byla vyšší o částku požadovanou v žalobě. Žalobce ostatně podle přesvědčení okresního soudu neunesl ani břemeno tvrzení spočívající v uvedení konkrétních položek, které žalovaný v rámci pojistného plnění neuhradil, ačkoliv měly podle žalobce vzniknout v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Žalovaný naopak v průběhu řízení tvrdil a prokazoval, že žalobci uhradil pojistné plnění v částce mající oporu v závěrech vypracovaného expertního posudku a jeho doplňku. 9. Okresní soud vycházeje z těchto úvah proto žalobu pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního zamítl a v řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. 10. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odvolání a jeho doplnění učiněném při jednání odvolacího soudu dne 16. 11. 2022 okresnímu soudu vytýkal, že při svém rozhodování vycházel toliko z expertního posudku předloženého žalovaným. Podle přesvědčení žalobce měl okresní soud přihlédnout k listinám předloženým žalobcem a své závěry o jejich obsahu promítnout do odůvodnění rozsudku. Závěry podávající se z expertního posudku a jeho doplňku žalobce odmítá, nesouhlasí s argumentací o amortizaci poškozeného majetku, která je v posudku zmíněna, a stejně tak odmítá, že by při kalkulaci výše náhrady za poškození mostu mělo být vycházeno z cenové soustavy URS. Žalobce se mohl předem domnívat na základě svých obchodních zkušeností pouze to, kolik bude oprava poškozeného mostu stát, avšak cenu opravy, která mu bude nabídnuta, nemohl ovlivnit. Nemohl pro cenu, která se žalovanému zdála být příliš vysoká, odstoupit od opravy dílu součásti trati, která je ze zákona provozována ve veřejném zájmu. Jako nesprávný pak žalobce hodnotil procesní postup okresního soudu, který jednání dne 14. 3. 2002 neodročil, ačkoliv důvod žádosti žalobce byl zcela konkrétní. Tedy nevyhotovení důkazu, který žalobce hodlal předložit. I tato vada tak podle žalobce měla vliv na nesprávné rozhodnutí okresního soudu. Žalobce dále doplnil, že již netrvá na vypracování znaleckého posudku, neboť je přesvědčen, že v řízení poskytl dostatečná tvrzení a důkazy k výpočtu v žalobě uvedené částky. Okresní soud ve věci rozhodl v rozporu s dikcí ust. § 2951 o. z., neboť v rámci náhrady škody je nutno zohlednit vše, co musí poškozený účelně vynaložit k obnovení původního stavu před škodnou událostí. To ostatně plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Samotný rozsah prací, které souvisely se škodnou událostí, pak žalobce jasně specifikoval v oznámení pojistné události. Položky, které souvisely s jinými pracemi, v řízení neuplatňoval. Žalobce odkázal na své podání z 13. 9. 2021, z něhož plyne rozsah opravy, a protože skutečnosti vytýkané v odvolání nebyly okresním soudem zohledněny, navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. 11. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že jej považuje za nedůvodné a naopak sdílí závěry rozhodnutí okresního soudu. Žalobce se v řízení před okresním soudem omezil na pouhé konstatování, že nesouhlasí s výší škody vyčíslené expertním posudkem [právnická osoba], avšak neposkytl vlastní tvrzení zejména k výpočtu výše škody, jimiž by vysvětlil údajně nesprávné závěry expertního posudku. Žalobce tak neunesl svá tvrzení spočívající v uvedení konkrétních položek, které žalovaný v rámci pojistného plnění neuhradil, ač podle žalobce měly vzniknout v souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Žalobce neunesl ani břemeno důkazní, neboť znalecký posudek, který navrhoval a uváděl, že jej zadal k vypracování, soudu přes opakované výzvy nepředložil. V řízení tak nevyvstal žádný důvod, pro který by nebylo možné se řídit expertním posudkem, jehož věrohodnost a správnost nebyla jakkoliv relevantně zpochybněna, natož vyvrácena. Pro posouzení správnosti rozhodnutí okresního soudu pak není významným, že expertní posudek není znaleckým posud