27 CO 73/2022-249 — Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyni částkou 2 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 do 31. 5. 2019, částkou 3 000 Kč měsíčně od 1. 6. 2019 do 31. 3. 2021, částkou 4 500 Kč měsíčně od 1. 4. 2021 do 31. 8. 2021 a částkou 5 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2021, a to vždy ke každému 20. dni kalendářního měsíce (výrok I.), s tím, že dlužné výživné za období od 1. 9. 2017 do 31. 10. 2021 ve výši 141 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce spolu s běžným výživným počínaje dnem 20. 11. 2021, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich (výrok II.). V části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala placení výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 do 31. 5. 2019, ve výši 3 000 Kč měsíčně od 1. 6. 2019 do 31. 3. 2021, ve výši 1 500 Kč měsíčně od 1. 4. 2021 do 31. 8. 2021 a ve výši 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2021, okresní soud žalobu zamítl (výrok III.) a žádnému z účastníků ani České republice nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výroky IV. a V.). 2. Žalobkyně se proti žalovanému (otci) domáhala výživného pro svou osobu ve výši 5 500 Kč měsíčně zpětně za 3 roky od podání žaloby. V průběhu řízení rozšířila žalobu na částku 9 650 Kč měsíčně od 1. 9. 2017 a následně (podáním ze 17. 9. 2021) vzala žalobu částečně zpět a domáhala se úhrady výživného ve výši 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2017. V žalobě mimo jiné tvrdila, že studuje na [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] v [obec], denní studium [anonymizována dvě slova], od 1. 9. 2020 nastupuje do čtvrtého maturitního ročníku. V době podání návrhu byli rodiče žalobkyně v rozvodovém řízení, od roku 2014, kdy se žalovaný vrátil z výkonu trestu odnětí svobody, s nimi ve společné domácnosti nežije, žalobkyně žije se svou matkou a jejím přítelem a dalšími třemi sourozenci (narozenými v letech [rok], [rok] a [rok]). Přítel matky zajišťuje veškeré náklady spojené s chodem domácnosti, a to včetně potřeb žalobkyně spojených se studiem. Střední škola je soukromá s výší školného 19 500 Kč ročně, žalovaný jí za tři roky docházky na školné nepřispěl. Žalovaný na výživu žalobkyně přispíval nepravidelně, za posledních sedm měsíců jí nepřispěl ničím. Žalobkyně si občas přivydělává brigádně ve [právnická osoba] [právní forma]. V průběhu řízení, v akademickém roce 2021 – 2022 se žalobkyně stala řádnou studentkou vysoké školy ([anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec]), tudíž na straně žalobkyně došlo k dalšímu nárůstu nákladů spojených s tímto studiem. 3. Žalovaný namítal, že nedisponuje příjmy, pro které by mohl uplatněnému návrhu vyhovět. V současné době nemá realizován pobytový status na území ČR a nedisponuje tak volným přístupem na trh práce, na základě kterého by mohl být zaměstnán. V průběhu řízení vyšlo z účastnické výpovědi žalovaného najevo, že zmíněný pobyt má povolen od [datum]. Žalovaný sdílí společnou domácnost s družkou [jméno] [příjmení], a to společně s její dcerou z předchozího vztahu. Žalovaný platí výživné na své dcery, a to [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně a [jméno] ve výši 2 000 Kč měsíčně, žalobkyni nabízel výživné v částce 2 000 Kč měsíčně. Vyslovil též přesvědčení, že žalobkyně je schopna si obživu zajistit sama. 4. Okresní soud předně na základě shora uvedeného částečného zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 21. 10. 2021, č. j. 10 C 193/2020-176 řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném výživného ve výši 3 650 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2017, zastavil. 5. Okresní soud na projednávanou věc po právní stránce vztáhl režim zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), když odkázal na ust. § 859, § 911, § 913 odst. 1 a 2 a § 922 odst. 1 o.z. 6. Po provedeném dokazování vzal okresní soud z hlediska skutkového za prokázané, že žalobkyně se žalovaným (otcem) v rozhodném období ve společné domácnosti nežila, studovala [ulice] [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] v [obec], ve školním roce 2020 2021 byla studentkou čtvrtého maturitního ročníku, dosud však řádně nesložila maturitní zkoušku. Navzdory tomu byla přijata na umělecký obor [anonymizováno], [anonymizována tři slova] v [obec] (do akademického roku 2021 2022), což vysoká škola potvrdila s tím, že se na žalobkyni vztahuje výjimka a má možnost doložit řádně ukončené středoškolské vzdělání maturitou později. Žalobkyně je tedy ve zmíněném akademickém roce řádnou studentkou vysoké školy. V řízení bylo dále prokázáno, že výdaje žalobkyně se studiem na střední škole byly značné, roční platba školného představovala v prvních dvou letech částku 17 520 Kč a v následujících letech částku 19 500 Kč, pravidelnými výdaji bylo placení obědů, nákup učebnic, návštěva přednášek, výstav, představení, tematické zájezdy, adaptační a lyžařský kurz a výdaje spojené s nákupem výtvarného materiálu. Dalším pravidelným výdajem žalobkyně bylo jízdné MHD (260 Kč měsíčně). Žalobkyně má zdravotní potíže a na prostředky na podporu imunity vynaloží cca 400 Kč měsíčně. Žalobkyně žije se svou matkou, jejím přítelem a dalšími třemi sourozenci v bytě, kde veškeré náklady spojené s bydlením hradí přítel matky [jméno] [příjmení] (nájemné včetně služeb činí cca 16 000 Kč měsíčně). Matka žalobkyně pracuje a její čistý výdělek v současné době činí přibližně 17 000 Kč měsíčně. Sama žalobkyně dle svých časových možností si přivydělávala, příjem činil cca 4 000 Kč měsíčně, nejednalo se však o pravidelný měsíční příjem. Vydělané prostředky žalobkyně převážně použila na výdaje spojené se studiem. Žalobkyně má běžné potřeby jako dívky jejího věku. 7. K poměrům žalovaného okresní soud zjistil, že teprve v březnu 2021 ([anonymizováno]) získal povolení k pobytu na území ČR, tudíž měl ztížené možnosti pro získání zaměstnání, nicméně soud prvního stupně měl za to, že tuto skutečnost nelze dávat k tíži žalobkyně, neboť důvodem, proč neměl žalovaný evidován pobyt dříve, byla jeho trestná činnost v minulém období. Žalovaný na výživu žalobkyně přispíval nepravidelně, převážně se jednalo o platby v rozmezí 2 000 Kč až 3 000 Kč, které byly z účtu žalovaného zasílány na výživu všech jeho tří dcer. Mezi pravidelné výdaje žalovaného patří nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně a od rozvodu manželství s matkou žalobkyně výživné na [jméno] ve výši 3 000 Kč měsíčně a na [jméno] ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný dále předložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou s počátkem 2. 8. 2021 a stanovenou mzdou 13 000 Kč měsíčně. Náhledem na nabídku volných pracovních míst na úřadu práce však bylo okresním soudem zjištěno, že by žalovaný mohl dosahovat příjmy vyšší (i s ohledem na svou kvalifikaci a znalost anglického jazyka), a to v rozpětí 20 000 Kč až 30 000 Kč měsíčně. Žalovaný je mužem v produktivním věku, bez zdravotních omezení (tvrzení o zdravotních problémech omezujících pracovní možnosti žalovaný neprokázal, resp. z jediné lékařské zprávy z roku 2020 žádné pracovní omezení pro žalovaného neplyne), je vysokoškolsky vzdělán, hovoří plynně anglicky a na území ČR má od [datum] povolení k pobytu. Výdělkové možnosti žalovaného tak mohou být omezeny toliko záznamem o jeho dřívější trestné činnosti, což však pro účely tohoto řízení nemůže být pojato jako okolnost ve prospěch žalovaného a k tíži žalobkyně. Možnosti uplatnění žalovaného na trhu práce jsou tedy takové, že by žalovanému při očekávatelném úsilí měly zajistit příjmy minimálně ve výši průměrné mzdy. 8. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žalobkyni za dobu od 1. 9. 2017 do 31. 5. 2019 sice nepravidelně, ale alespoň částečně na její výživu přispíval, určil okresní soud za toto období výživné pro žalobkyni ve výši 2 000 Kč měsíčně, za dobu od 1. 6. 2019 do 31. 3. 2021, tj. za období, kdy žalovaný žalobkyni přispěl v minimální míře a neměl v té době evidován pobyt na území republiky, určil výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, za dobu od 1. 4. 2021 do 31. 8. 2021, tj. období, kdy se mohl žalovaný ucházet o zaměstnání (byl mu udělen pobyt), stanovil výživné ve výši 4 500 Kč měsíčně a za dobu od 1. 9. 2021, tj. od studia na vysoké škole (pouze výdaje se studiem v [obec] budou představovat minimálně 10 000 Kč měsíčně) určil výživné částkou 5 500 Kč měsíčně. Okresní soud při stanovení výživného vycházel z odůvodněných potřeb žalobkyně, které v souvislosti zejména s jejím studiem na střední i vysoké škole s uměleckým zaměřením představují nemalé výdaje, k čemuž je nutné připočíst i běžné výdaje spojené s nákupem oblečení, drogerie apod. a také náklady spojené s bydlením, které v plné výši saturuje matka žalobkyně se svým přítelem. Na příjmy, které si žalobkyně v rámci brigády vydělala, nelze dle názoru okresního soudu nahlížet jako na příjmy pravidelné, zajišťující příjem žalobkyně, ale příjmy, které žalobkyně vynaložila na studium a přilepšení si v rámci svého osobního života. To samé se týká také tvrzeného [anonymizováno], kde bylo zjištěno, že se nejedná o profesionální [