11 CO 36/2022-55 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 70.000 Kč s úrokem z prodlení od 21. 5. 2021 do zaplacení (odstavec I. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23.828 Kč (odstavec II. výroku). 2. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaný dluží žalobkyni částku ve výši 70.000 Kč. Žalobkyně ale svá tvrzení soudu dostatečně neprokázala, a nelze toto břemeno nedůvodně přenášet na žalovaného. Bez prokázání svých tvrzení nemohl soud dojít ke správnému a úplnému skutkovému zjištění, když nemají oporu v provedeném dokazování. Soud se nikterak nesnažil zjistit úplný skutkový stav v souladu s principem materiální pravdy, když se nezabýval povahou společných dluhů v rámci společného jmění manželů. Žalobkyně si výše uvedených dluhů byla dobře vědoma a ani jejich existenci žalovanému nikterak nerozporovala. Dokonce u dluhu s bankou – [právnická osoba] jako úvěrujícím dle smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] sama výslovně uvedla, že s dluhem souhlasila (toto potvrzeno samotnou žalobkyní v jejím vyjádření ze dne 1. 9. 2021). Žalovaný vytýkal okresnímu soudu, že si nesprávně vyložil článek VI. bod 4 dohody o vypořádání SJM účastníků. Toto ustanovení okresní soud nesprávně aplikoval na společné dluhy a nikoliv dluhy výlučné. Nelze se ztotožnit ani s právním závěrem soudu, že pokud zde byly další úvěry, které byly uzavřeny bez vědomí žalobkyně či s jejím vědomím, že jdou plně za žalovaným. Opačný výklad by byl v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Žalovaný nesouhlasí se závěrem, že ze zaniklého společného jmění manželů již ničeho vypořádat nelze, když bylo ujednáno pouze to, že každý z účastníků přebírá pouze dluhy uzavřené na jeho jméno. To znamená, že každý z účastníků si převzal pouze své výlučné dluhy. Takto bylo dané ustanovení při sepisu dohody ze strany žalovaného vykládáno. Pokud v průběhu řízení žalovaný vznese kompenzační námitku, tedy vůči žalobkyní uplatněné pohledávce započte svou pohledávku, avšak pouze ve stejném rozsahu jako je žalovaná pohledávka, má ji soud posoudit jako jeho projev, a to jako procesní obranu proti návrhu. K započtení jsou pak způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. S námitkou započtení se však soud nikterak přesvědčivě ve svém rozhodnutí nevypořádal. Žalovaný navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně ve svém vyjádření k podanému odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku, obsah žalobcova odvolání je popřením znění dohody, kterou účastníci uzavřeli. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání, a to v celém rozsahu. Dospěl poté k závěru, že odvolání není důvodné. 5. Odvolací soud odvolání projednal v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce. Ten byl k jednání řádně a včas předvolán (doručeno 5. 4. 2022), právní zástupce žalovaného se omluvil z jednání a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. 6. Z obsahu spisu se podává, že žalobou ze dne 21. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky 70.000 Kč a poukazovala na dohodu o vypořádání společného jmění manželů s tím, že žalovaný dohodu neplní. 7. Okresní soud provedl dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání ze dne 11. 11. 2021. Na základě provedeného dokazování přijal skutková zjištění tak, jak jsou popsána v bodě 5. odůvodnění a následně závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán v bodě 6. odůvodnění. Odvolací soud se se skutkovým závěrem okresního soudu zcela ztotožňuje, neboť ten odpovídá skutkovým zjištěním učiněným z provedených listinných důkazů. 8. Bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli pro dobu po rozvodu manželství dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení, a to ve smyslu § 757 o. z. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 26 C 188/2019-21 ze dne 6. 12. 2019, jednalo se o tzv. smluvený rozvod ve smyslu cit. ustanovení, kdy jedním z předpokladů byla právě dohoda o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu. Z uvedené dohody okresní soud vzal za prokázáno, že v čl. VI. si účastníci vypořádali finanční závazky. Dle bodu 3 tohoto článku se [jméno] [příjmení] stal výlučným oprávněným a povinným ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] s tím, že se zavázal tento úvěr doplatit výlučně sám. Platby splátek úvěru měly být prováděny tak, že [jméno] [příjmení] se zavázal měsíčně zasílat na účet [jméno] (tehdy) [příjmení] označeného čísla částku v minimální výši 10.000 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni v měsíci, když tuto částku se žalobkyně zavázala zasílat na úvěrový účet u [právnická osoba], a to až do úplného zaplacení. V bodě VI. bod 4 bylo dále dohodnuto, že každý z účastníků se stává, vyjma výše uvedeného, výlučným oprávněným a povinným ze smluv o úvěrech, půjčkách, ze smluv o zřízení a vedení účtu, ze smluv o stavebním spoření, životním pojištění, důchodovém připojištění apod., které byly uzavřeny jeho jménem. Podstatné je pak ujednání v čl. VIII. bod 1 smlouvy, ve kterém účastníci dohody prohlásili, že jsou tímto zcela vyrovnáni a nebudou mít vůči sobě další nároky z titulu společného jmění manželů, včetně jakýchkoliv investic ze společného jmění manželů do výlučného majetku účastníků a z výlučného majetku účastníků do společného jmění manželů. Před podpisem dohody účastníci prohlásili, že si ji řádně přečetli a tato dohoda byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, nikoliv v tísni ani za jednostranně nevýhodných podmínek. Na důkaz souhlasu připojili své podpisy. Dohoda je datována 23. 5. 2019 a podepsána žalovaným, 29. 5. 2019 pak podepsána žalobkyní. 9. Uvedenou dohodu nelze vykládat jinak, než že ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o. z. se manželé [příjmení] před rozvodem svého manželství dohodli na úpravě svých majetkových poměrů a svého bydlení pro dobu po rozvodu manželství. Práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] vzal na sebe výlučně žalovaný a zavázal se tento úvěr sám výlučně doplatit. Způsob platby byl dohodnut mezi manžely tak, že žalovaný se zavázal zasílat každý měsíc na účet žalobkyně částku 10.000 Kč a žalobkyně se zavázala uvedenou částku posílat až do úplného zaplacení na označený úvěrový účet u [právnická osoba] Lze říci, že si tímto způsobem účastníci dohodli technikálie související s platbou dluhu plynoucího z poskytnutého úvěru, není však pochybnost o tom, že plátcem, který uvedený dluh z poskytnutého úvěru [právnická osoba] zaplatí, má být žalovaný. Za situace, kdy žalovaný přestal žalobkyni posílat měsíční splátky 10.000 Kč, kdežto ona uvedené částky splácí [právnická osoba], je nutno přijmout závěr, že žalovaný porušil povinnost, která mu plynula z uzavřené smlouvy o vypořádání společného jmění manželů. Žalobkyně se tak po právu domáhá, aby jí ze strany žalovaného byly nesplacené částky 7 x 10.000 Kč za období od 1. 11. 2020 do 31. 5. 2021 zaplaceny. 10. K odvolacím námitkám vzneseným žalovaným lze uvést, že tyto neodpovídají ujednáním v dohodě o úpravě majetkových poměrů účastníků na dobu po rozvodu. Účastníci totiž výslovně prohlásili v čl. VIII. bod 1, že touto dohodou jsou zcela vyrovnáni a nebudou mít vůči sobě žádné další nároky z titulu společného jmění manželů. Tím dali jasně najevo, že uvedená dohoda vypořádává veškerou masu jejich společného jmění manželů, všechny závazky, veškerá práva a povinnosti, a to včetně těch, o kterých se dohoda výslovně nezmiňuje. Jinak nelze ujednání pod bodem VIII. chápat. Neobstojí žalovaného námitka vznesená před soudem prvního stupně, že za trvání manželství byly uzavřeny úvěrové smlouvy, které jsou placeny žalovaným a které nebyly dosud vypořádány. Pokud byly jakékoliv další úvěrové smlouvy uzavřeny, bylo mezi účastníky dohodnuto, že každý z nich se stává vyjma toho, co je uvedeno v bodech VI. bod 1 až 3 (tj. včetně předmětného úvěru), výlučným oprávněným a povinným ze všech dalších smluv, které byly uzavřeny jeho jménem. 11. Za situace, kdy obě smluvní strany prohlásily výslovně, že uvedenou smlouvou jsou všechna jejich práva a povinnosti plynoucí ze společného jmění manželů vypořádány, nemůže se nyní žalovaný domáhat toho, že zůstaly nevypořádány jakékoliv další závazky. Z uzavřené dohody o úpravě majetkových poměrů na dobu po rozvodu jednoznačně vyplývá opak toho, co žalovaný nyní tvrdí. 12. Odvolací soud považuje napadené rozhodnutí za věcně správné a ve smyslu § 219 o. s. ř. je potvrdil, a to včetně správně vyčíslených nákladů řízení, které je ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen hradit procesně neúspěšný žalovaný procesně úspěšné žalobkyni. 13. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud také o náhradě nákladů řízení vzniklých před soudem druhého stupně. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zastoupena advokátem, jehož odměna za zastupování činí za 2 úkony právní služby (vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího soudu) 2 x 3.900 Kč = 7.800 Kč dle § 7 vyhl