15 CO 229/2022-34 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 35 595 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), co do částky 31 020 Kč s úrokovým příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.), uložil žalobkyni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za žalobu v částce 1 356 Kč (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku III. o doplatku soudního poplatku za žalobu, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobkyni bude uloženo doplatit na tomto soudním poplatku toliko částku 906 Kč. Namítala, že předmětem žaloby byla její pohledávka bez příslušenství celkem ve výši 90 595 Kč a z této částky dle položky 1 odstavec 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činila její poplatková povinnost částku 4 531 Kč. Pokud žalobkyně již při podání žaloby uhradila částku 3 625 Kč, zbývá jí na soudním poplatku za řízení doplatit toliko částku 906 Kč. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III., včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným okresnímu soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 90 615 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], přičemž ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení částky 55 515 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 22 515 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 125,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 641,06 Kč a dále běžícího smluvního úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 33 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč od [datum] do zaplacení. Z druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] se pak žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 100 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 27 300 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 7 800 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 266,21 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 690,19 Kč, úroku ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 300 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále z úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z téže částky za tutéž dobu. Okresní soud ve věci rozhodl bez ústního jednání ve smyslu ust. § 115 o. s. ř. a dospěl k závěru o neplatnosti obou smluv o spotřebitelském úvěru či o zápůjčce ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti úvěrující společnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a uplatněný nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení žalovaného a tedy jako důvodný co do částky 35 595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z téže částky za dobu od [datum] do zaplacení, když v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl odvoláním nenapadeným výrokem I. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu taktéž pravomocným výrokem II. zamítl, žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.) a uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek za žalobu, neboť tato navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, který vydán nebyl, proto jí při pokračování v řízení a rozhodnutí ve věci samé vznikla povinnost doplatit částku 1 356 Kč jako rozdíl mezi částkou 4 981 Kč jakožto soudním poplatkem vyměřeným dle položky 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a již zaplacenou částkou 3 625 Kč, a to s odkazem na ust. § 4 odst. 1 písm. j) téhož zákona. 6. Žalobkyně v projednávané věci navrhla vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala zaplacení částky 90 615 Kč s úrokovým příslušenstvím. Při zahájení řízení zaplatila soudní poplatek vyměřený dle položky 2 odst. 1 písm. b) zákona o soudních poplatcích ve výši 3 625 Kč Okresní soud ve věci elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto správně, v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, v souvislosti s rozhodnutím o věci samé uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek do výše vyplývající z položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, výši tohoto doplatku však nesprávně určil. 7. Žalobkyně se, jak shora uvedeno, domáhala ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru zaplacení částek 55 515 Kč s úrokovým příslušenstvím a částky 35 100 Kč s úrokovým příslušenstvím, základ poplatku pak ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích činil částku 90 615 Kč, čemuž odpovídal soudní poplatek dle položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 4 531 Kč. Pokud žalobkyně spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila na tomto soudním poplatku částku 3 625 Kč, vznikla jí povinnost doplatit na soudním poplatku za žalobu částku 906 Kč, nikoliv částku 1 356 Kč, ke které v napadeném výroku III. okresní soud žalobkyni zavázal. 8. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku III. změnil tak, jak je ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno. 9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v odvolacím řízení procesně zcela úspěšné žalobkyni byla na náhradě nákladů tohoto řízení přiznaná částka 968 Kč sestávající z nákladů na její právní zastoupení u jednoho úkonu právní služby, a to u sepisu odvolání, z odměny advokáta vypočtené z tarifní hodnoty předmětu odvolacího řízení, tj. z částky 1 356 Kč, ve výši 500 Kč /§ 11 odst. 2 písm. c), § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. - advokátní tarif, z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedenému úkonu právní služby ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% DPH z částky 800 Kč ve výši 168 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu).