16 CO 199/2021-238 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se po žalované domáhal žalobou (změněnou se souhlasem soudu) zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 18 % ročně od [datum] do zaplacení, eventuálně zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce dne [datum], z tohoto titulu žalované poskytl [částka], které mu dosud žalovaná nevrátila. 2. Okresní soud napadeným rozsudkem zavázal žalovanou zaplatit žalobci [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 18 % ročně od [datum] do zaplacení a na náhradě nákladů řízení [částka]. Soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na základě této smlouvy žalovaný poskytl žalobkyni na její účet částku [částka]. Z uvedené částky žalovaná zaplatila [částka] svůj dluh vůči paní [příjmení], se zbývající částkou naložil ve svůj prospěch syn žalované [jméno]. Žalovaná sice byla při uzavírání smlouvy svým synem podvedena, avšak byla schopna užívat svůj rozum s běžnou péčí a opatrností jednat v právním styku poctivě. O nepoctivosti jejího jednání svědčí výpověď žalované, že smlouvu nemyslela vážně, považovala ji za absolutně neplatnou. Žalovaná svým nepoctivým jednáním získala ve svůj prospěch [částka] a s touto částkou následně nakládala jako se svou vlastní, proto nemůže ze svého nepoctivého jednání těžit a takové jednání nepožívá ani právní ochrany. Žalobce v předmětné věci naopak jednal poctivě a v dobré víře, že smlouva o zápůjčce je platná a na základě smlouvy také plnil. Soud shledal uzavřenou smlouvu o zápůjčce platným právním jednáním, a jelikož žalovaná dlužnou částku nevrátila, zavázal ji kromě zaplacení částky [částka] také k zaplacení smluvního úroku z prodlení. 3. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání. Namítala, že ve sporu není pasivně legitimována, pasivní legitimace ve vztahu k poskytnutým finančním prostředkům leží na jejím synovi [jméno] [příjmení]. Žalovaná poukázala na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl [jméno] [příjmení] odsouzen za podvod, který spáchal tím, že přesvědčil žalovanou k podpisu smlouvy o zápůjčce. Okresní soud měl ve smyslu § 135 o. s. ř. převzít skutková zjištění z trestního rozhodnutí, kde byla vyřešena otázka, kdo spáchal trestný čin. Žalovaná při sjednávání smlouvy o zápůjčce neprojevila skutečnou vůli, neboť se nejednalo o to znění smlouvy, které měla původně sjednáno se žalobcem (ve skutečnosti to byl syn žalované, který se vydával za žalobce). Syn žalované svým jednáním uvedl v omyl i žalobce, intervencí z jeho strany se smlouva o zápůjčce stala zdánlivým úkonem. Žalovaná finančními prostředky poskytnutými žalobcem na základě smlouvy o zápůjčce nedisponovala, peněžní prostředky ze smlouvy o zápůjčce užil pro vlastní potřebu syn žalované, tuto skutečnost soud prvního stupně přehlížel. Žalovaná byla svým synem uvedena v omyl, byla zneužita její nevědomost za účelem jeho vlastního obohacení. V důsledku odlišného směřování projevu vůle je smlouva o zápůjčce jednáním zdánlivým. Žalovaná proto navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl. 4. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. 5. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení mu předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je nedůvodné. 6. Z hlediska skutkového stavu soud prvního stupně zjistil, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi účastníky, jejímž předmětem bylo zapůjčení peněžních prostředků ve výši [částka], z toho [částka] mělo být poskytnuto bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná dne [datum] uznala podpis na smlouvě o zápůjčce za svůj vlastní podpis. Zápůjčka byla poskytnuta jako bezúročná, pro případ prodlení s vrácením zápůjčky se strany dohodly na smluvní pokutě ve výši [částka] ročně a nesplacená zápůjčka nebo její část měla být úročena úrokovou sazbou ve výši 18 % ročně. Žalobce dne [datum] na účet žalované složil částku [částka], žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku do [datum]. 7. Pokud jde o okolnosti, za nichž byla smlouva o zápůjčce uzavírána, soud zjistil, že syn žalované [jméno] [příjmení] mladší požádal žalovanou, aby podepsala smlouvu o zápůjčce na [částka] s tím, že jí zároveň předložil výdajový pokladní doklad ze dne [datum], který potvrzoval vrácení půjčky v částce [částka]. Syn žalované [jméno] [příjmení] prostřednictvím e-mailové komunikace, v níž se vydával za žalobce, komunikoval s žalovanou, aby ji přesvědčil o údajném závazku žalobce vůči němu. Syn žalované naopak žalobce žádal o zápůjčku jménem žalované s tím, že žalovaná tyto peníze potřebuje za účelem finančního vyrovnání se svým bývalým manželem. Žalobce byl ochoten smlouvu o zápůjčce uzavřít, pokud bude zápůjčka zajištěna zástavním právem. Žalovaná šla společně se svým synem na poštu ověřit podpis na smlouvě o zápůjčce, kterou skutečně podepsala. Při této příležitosti její syn smlouvu vyměnil za jinou (za smlouvu o zápůjčce ve znění, jež je součástí soudního spisu), žalovaná si záměny listin nevšimla a svůj podpis na smlouvě o zápůjčce uznala za vlastní. 8. Syn žalované [jméno] [příjmení] byl rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uznán vinným, že„ v období od [datum] do [datum] pravděpodobně z [obec], okres [okres], se záměrem získat pro sebe peněžní hotovost, přesvědčil [jméno] [příjmení], aby [jméno] [příjmení], matce obviněného, poskytl zápůjčku peněžní částky ve výši [částka] s nepravdivým tvrzením, že tyto peníze [jméno] [příjmení] potřebuje za účelem svého finančního vyrovnání po rozvodu s tím, že ona peníze vrátí do [datum] a s tím, že pohledávka [jméno] [příjmení] bude zajištěna zástavním právem na nemovitostech, přičemž jednal s tím, že zápůjčka [jméno] [příjmení] řádně a včas vrácena nebude a nebude ani platně zajištěna, a aby [jméno] [příjmení] přesvědčil k vyplacení peněz, nejpozději dne [datum] mu předložil nejen smlouvu o zápůjčce datovanou dnem [datum] na částku [částka] mezi [jméno] [příjmení], jako zapůjčitelem, a [jméno] [příjmení], jako vydlužitelem, podle které měla [jméno] [příjmení] zápůjčku vrátit do [datum], a [jméno] [příjmení] skutečně podepsanou dne [datum], ale i smlouvu o zřízení zástavního práva datovanou dnem [datum], podle jejíhož obsahu k zajištění zápůjčky [jméno] [příjmení] mělo vzniknout zástavní právo na blíže specifikovaném nemovitém majetku podílových vlastníků [jméno] [příjmení] a [jméno a příjmení] staršího, kterou však [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] starší ve skutečnosti nepodepsali a nevěděli o ní, jejich podpisy na smlouvě byly doplněny tak, že poslední stránka smlouvy byla obviněným nahrazena stránkou s jejich podpisy z jiného dokumentu, v důsledku čehož zástavní právo ve prospěch [jméno] [příjmení] na nemovitostech v podílovém vlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno a příjmení] staršího platně nevzniklo a pohledávka [jméno] [příjmení] tak zajištěna nebyla, přičemž ke smlouvě o zápůjčce sjednané mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], aby ji přesvědčil k následnému podpisu smlouvy o zápůjčce, obviněný ve [město] [anonymizována dvě slova] emaily přeposlanými [jméno] [příjmení] v ranních hodinách dne [datum], vydávaje se za [jméno] [příjmení], sdělil, že je pouze předstíraná z důvodů daňových, žalovaný zaslal dne [datum] na účet vedený pro [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], se kterým mohl obviněný disponovat, částku [částka], peníze užil pro svou potřebu, a ani poté, co dne [datum] nastala splatnost zápůjčky, tuto [jméno] [příjmení] nevrátil, čímž mu způsobil škodu ve výši [částka]“ Žalovaná z půjčené částky [částka] vrátila [částka] [jméno] [příjmení], od které si dříve tuto částku půjčila pro svého syna. Zbývající částku použil na základě údajů o přístupu žalované do internetového bankovnictví, které mu žalovaná poskytla, syn žalované pro svou potřebu; skutková zjištění soudu prvního stupně odvolací soud jako správná přejímá. 9. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Právní závěr okresního soudu, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky je platným právním jednáním, je rovněž správný; názoru žalované, že jde o jednání zdánlivé, ke kterému se nepřihlíží, protože žalovaná neprojevila vůli takovou smlouvu uzavřít, případně jde o jednání neplatné, protože byla žalovaná uvedena v omyl, nelze přisvědčit. 11. Právním jednáním se rozumí projev vůle směřující k právním následkům, vyvolávající právní následky spočívající zejména ve vzniku, změně, udržení nebo zániku práv a povinností, které jsou v právním jednání vyjádřeny, nebo které plynou ze zákona, dobrých mravů, zvy