16 CO 271/2021-220 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi, která mu byla dána [právnická osoba] a. s. se sídlem v [obec] [část obce], [IČO] podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce dne [datum] s odůvodněním, že žalobce byl uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce horník, a to pro„ jiné (obecné) onemocnění odlišné od nemoci z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo pracovního úrazu, nebude-li dalším šetřením zjištěna nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nebo následek pracovního úrazu“. 2. Okresní soud poté, co vyhověl návrhu žalobce, aby namísto dosavadní žalované ([právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec]) vstoupila do řízení [právnická osoba] státní podnik, [IČO], se sídlem ve [obec], napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, určil, že výpověď je neplatná, zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobci na náhradě nákladů řízení 24 153 Kč a dále žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na nákladech řízení 29 699,50 Kč Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz – psychické trauma vzniklé v souvislosti s geomechanickým jevem (otřesem v dole). Následně se u žalobce v příčinné souvislosti s touto událostí rozvinula posttraumatická stresová porucha, v jejímž důsledku pozbyl schopnost konat dosavadní práci horníka v dole, proto je výpověď daná žalobci podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce neplatná. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.) odvolání a namítal, že žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován. Výpověď z pracovního poměru dala žalobci [právnická osoba] a. s., nikoli žalovaný, přičemž podle smlouvy o koupi části závodu ze dne [datum] byla předmětem koupě pouze část obchodního závodu vymezená smlouvou, nikoli obchodní závod jako celek. V čl. 2 této smlouvy bylo vymezeno, o jakou část závodu se jedná (zejména majetek, dluhy, závazky, smluvní práva, povinnosti a zaměstnanci, jak jsou tyto složky blíže popsány v seznamech v příloze 1 této smlouvy a jak jsou tyto jednotlivé složky samostatně účtovány v účetním systému prodávajícího v rámci účetního okruhu 19). Žalobce nikdy nebyl evidován v rámci účetního okruhu 19 (tito zaměstnanci jsou uvedeni v příloze 7 citované smlouvy). K přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu z [právnická osoba] na [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve vztahu k žalobci nedošlo. 4. Napadený rozsudek je podle názoru žalovaného fakticky nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Odůvodnění toliko rekapituluje provedené důkazy a v závěru konstatuje neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Nevyplývá z něj, k jakému skutkovému závěru okresní soud dospěl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů a jak věc posoudil po právní stránce. Další vadu spatřoval v opomenutí důkazního návrhu na provedení důkazu vypracováním znaleckého posudku z oboru bezpečnosti práce v hornictví, o kterém nijak nerozhodl a jeho neprovedení nijak nezdůvodnil. Žalovaný dále namítl, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Ověření tohoto názoru je obtížné s ohledem na faktickou nepřezkoumatelnost rozsudku. Pro učinění skutkového závěru soudu prvního stupně zřejmě vystačil znalecký posudek [titul] [příjmení] z oboru zdravotnictví, aniž by se zabýval ostatními důkazy, které jeho závěry vyvracejí. Nevypořádal se zejména se znaleckým posudkem z oboru geologie, z něhož vyplývá, že žalobce nebyl vystaven výjimečně nebezpečnému jevu, že geomechanický jev neměl katastrofický charakter, že jen za [měsíc] [rok] bylo v dané oblasti evidováno [počet] seismických jevů, které měly nejméně třikrát větší energii než předmětný jev a že předmětný seismický jev nemůže být nebezpečný či život ohrožující. Žalovaný poukázal na to, že žalobce musel od roku [rok] zažít bezpočet podobných seismických jevů, jako byl jev ze dne [datum]. Je stěží uvěřitelné, že by žalobci posttraumatickou stresovou poruchu způsobil zrovna ten slabší seismický jev z bezpočtů seismických jevů, které žalobce musel během svého profesního života zažít. Lze předpokládat, že si žalobce za léta práce v dole na podobné jevy navykl a že si vůči nim vybudoval psychickou odolnost. K naplnění diagnózy posttraumatické stresové poruchy nedošlo, protože jednou z podmínek je událost mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy, která je schopna způsobit silné rozrušení téměř u každého; tuto podmínku seismický jev z [datum] nesplňoval. Dle žalovaného tedy předmětná událost nebyla způsobilá k vyvolání psychických potíží žalobce, tudíž absentuje nezbytná příčinná souvislost. Žalovaný proto navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, případně rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. 6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o. s. ř.), doplnil dokazování smlouvou o koupi části závodu ze dne [datum], včetně příloh 1 a 7, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 7. Odvolací soud se předně zabýval žalovaným tvrzenou„ nepřezkoumatelností“ rozsudku soudu prvního. V případě, že rozhodnutí soudu nelze přezkoumat (buď pro nesrozumitelnost, nebo pro nedostatek důvodů anebo z obou těchto příčin), nemůže vůči němu účastník, který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat důvody, pro něž s rozhodnutím nesouhlasí a vymezit tak rozsah přezkumu, a ani přezkoumávající soud proto nemá náležité podmínky pro zaujetí názoru na věc. Pro závěr, zda je rozhodnutí soudu nepřezkoumatelné, současně není určující názor přezkoumávajícího soudu; zákon v tomto směru vychází z premisy, že odvolací soud (stejně jako každý jiný vyšší soud) je způsobilý rozpoznat (podle obsahu spisu), zda bylo ve věci rozhodnuto správně, i kdyby rozhodnutí nebylo vůbec zdůvodněno. Přezkoumatelnost rozhodnutí soudu je tedy předpokladem především pro to, aby se účastník mohl domáhat svých práv u přezkumného soudu; není-li takový předpoklad splněn, nemůže již z tohoto důvodu soudní rozhodnutí obstát. Na druhé straně, nelze pokládat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí soudu, u něhož je všem účastníkům nepochybné, jak a proč bylo soudem rozhodnuto. Judikatura soudů v tomto směru již dospěla k závěru, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky přezkumného soudu na náležitosti odůvodnění soudního rozhodnutí, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí důvody pro podání opravného prostředku. I když rozhodnutí soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu opravného prostředku - na újmu uplatnění práv toho, kdo se přezkumu domáhá (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 8. V projednávané věci je z obsahu odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně nepochybné, že žalovaný jako odvolatel nepochybně věděl, jak soud prvního stupně rozhodl a proč vyhověl žalobě o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. Konkrétně z bodu 24 odůvodnění napadeného rozsudku je totiž zřejmé, které skutečnosti měl okresní soud prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, tedy jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak následně věc posoudil po právní stránce. Okresní soud vyšel konkrétně zejména ze závěrů znaleckého posudku znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle kterého žalobce dne [datum] utrpěl pracovní úraz – psychické trauma vzniklé v souvislosti s geomechanickým jevem (otřesem v dole), následně se u žalobce v příčinné souvislosti s touto událostí rozvinula posttraumatická stresová porucha, v jejímž důsledku pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dosavadní práci horníka v dole. Jelikož žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce pro následky pracovního úrazu, nikoli pro tzv. obecné onemocnění, okresní soud určil, že výpověď daná žalobci podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce je z tohoto důvodu neplatná. Okresní soud se vypořádal se znaleckým posudkem z oboru geologie vypracovaného Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, podle něhož předmětný geomechanický jev nebyl výjimečně nebezpečný a neměl katastrofický charakter, a to tak, že tato skutečnost není z psychiatrického a psychologického hlediska podstatná, neboť žalobce nemohl vědět nakolik je událost objektivně nebezpečná a subjektivně ji jako ohrožující vnímal. Žalovaný s tímto názorem nesouhlasil a v odvolání s ním obšírně polemizoval. Protože případné nedostatky odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně nebyly (nemo