ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2022:71.Co.164.2022 .1 Datum: 2022-10-05 Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 82 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. ["nemajetková újma""ochrana osobnosti""peněžité plnění""postoupení pohledávky"]
1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu ohledně stanovení povinnosti žalovanému se do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku písemně omluvit žalobci za újmu způsobenou protiprávním zásahem do jeho práva na ochranu důstojnosti, vážnosti a cti v tomto znění:„ Vážený pane inženýre, tímto se Vám omlouváme za níže uvedené naše lživé, nepravdivé a urážlivé výroky, týkající se Vaší osoby, učiněné v našem vyjádření k žalobě ze dne 2. 9. 2020, a to v řízení, vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 14 C 203/2020. Plně si uvědomujeme, že nařčení z pletich a odcizení poštovní zásilky se dotklo Vaší osoby a bylo způsobilé zasáhnout do Vaší důstojnosti, vážnosti a cti, které požíváte. Přijměte, prosím, naši omluvu za tyto výroky, které se nezakládají na skutečnosti: 1)„ Žalovaný se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaný totiž neměl sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatil.“ 2)„ Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalovaného, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalovanému, aby se o nich nedozvěděl, pohledávku žalobci nemohl zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.“ Zároveň Vás ujišťujeme, že se obdobného jednání ve vztahu k Vaší osobě do budoucna zdržíme a nastalé situace litujeme. Společenství vlastníků domu [adresa] (odstavec I.), dále zamítl žalobu ohledně stanovení povinnosti žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku vůči žalobci písemně odvolat dále uvedená nepravdivá tvrzení ze dne 2. 9. 2020, jimiž žalovaný protiprávně ohrozil osobnostní práva žalobce na ochranu vážnosti, důstojnosti, cti: Tvrzení č. 1„ Žalovaný se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaný totiž neměl sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatil.“ Tvrzení č. 2„ Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalovaného, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalovanému, aby se o nich nedozvěděl, pohledávku žalobci nemohl zaplatit a žalobce tak mohl zahájit soudní řízení s úmyslem navýšit jej o náklady řízení.“ (odstavec II.) a zavázal žalobce k náhradě nákladů řízení žalovanému ve výši 14.046 Kč (odstavec III.).
2. Tento rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce s návrhem na jeho změnu tak, že žalobě bude vyhověno. Odvolání odůvodnil námitkou, že okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně posoudil. Skutkové zjištění soudu o tom, že se žalobce dne 20. 9. 2020 (zřejmě bezdůvodně) sháněl po klíčích od poštovní schránky žalovaného, neodpovídá skutečnosti. Žalobce pátral po klíčích až poté, co mu bylo doručeno vyjádření žalovaného k žalobě ve věci sp. zn. 14 C 203/2020. Nakonec bylo prokázáno, že žalobce v rozhodném období klíči od poštovní schránky žalovaného nedisponoval. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje žalobce v (nedostatečně odůvodněném) závěru, že žalobě nelze vyhovět. Újma vznikla žalobci, i když nebyl osobně přítomen soudnímu jednání. Rovněž nepřítomnost veřejnosti nemůže vést k závěru, že výroky nebyly učiněny veřejně, když u jednání byli přítomni dva advokáti, zapisovatelka a soudkyně. Z pohledu ustálené judikatury pak není podstatné, zda újma na osobnostních právech poškozeného skutečně vznikla, ale zda mohla objektivně vzniknout. Žalobce nesouhlasí s okresním soudem ani v tom, že sporné výroky posoudil jako domněnky, potažmo hodnotící soudy. Tyto výroky je nutno hodnotit jako skutková tvrzení, jež měla v rámci procesní obrany vést na základě následného dokazování k zamítnutí žaloby o zaplacení peněžité pohledávky. I hodnotící soudy musí být založeny na pravdivých skutečnostech, sporné výroky přitom nemají věcný základ. Rovněž se nelze ztotožnit se závěrem, že by poskytnutím ochrany žalobci bylo upřeno nebo dokonce vyloučeno právo žalovaného na účinnou procesní obranu v rámci soudního řízení, neboť toto právo žalovaného končí přesně tam, kde začíná právo žalobce na ochranu osobnosti, a tedy platí, že žalovaný má právo se hájit všemi prostředky, nesmí však při tom poškodit jiného, což se bohužel v souzené věci stalo. Žalobce zastává názor, že žalovaný nemá právo bránit se tím, že žalobce obviní z nekalého jednání. Nekonzistence rozhodnutí soudu prvního stupně nakonec vyplývá i ze závěru uvedeného v bodu 24. odůvodnění rozsudku, že výroky žalovaného sice zasahují do osobnostních práv žalobce, způsobují mu újmu a je dána i příčinná souvislost mezi výrokem a způsobenou újmou, nicméně se nemá jednat o nepřípustný zásah, neboť intenzita zásahu nepřekračuje míru, kterou by již v demokratické společnosti nebylo možné tolerovat. Odůvodnění tohoto závěru však v rozhodnutí zcela chybí, soud měl uvést, jakou úvahou se v daném ohledu řídil, jaké konkrétní hodnocení provedl a proč učinil tento závěr. Navíc popírá jiné části odůvodnění, podle nichž k zásahu do osobnostních práv žalobce vůbec nemělo dojít. Odůvodnění napadeného rozsudku je však směsicí právních názorů a závěrů, které společně a vedle sebe neobstojí. Pokud soud přezkoumával intenzitu zásahu, nutně musel dospět k závěru, že existoval vlastní zásah do osobnostního práva žalobce, bez něhož o intenzitě zásahu nelze vůbec uvažovat. Okresní soud také nesprávně posoudil otázku křivého obvinění, když žalobce byl prokazatelně žalovaným obviněn z toho, že úmyslně porušil listovní tajemství na úkor SVJ. Ohledně náhrady nákladů řízení brojí žalobce proti neúčelně vynaloženým nákladům na poradu žalovaného s advokátem dne 8. 12. 2021, a to i s ohledem na skutečnost vyjádření žalovaného ze dne 8. 12. 2021.
3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaným učiněné domněnky obsažené ve vyjádření k žalobě byly procesní obranou zcela adekvátní dané situaci. Žalovaný je stále přesvědčen o tom, že cílem žalobce v řízení vedeném u okresního soudu pod sp. zn. 14 C 203/2020 bylo zahájení soudního řízení o nesporné pohledávce, v návaznosti na jeho neúspěch v soudním řízení ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 14 C 338/2018, v němž byl žalobce neúspěšný se svým finančním požadavkem vůči žalovanému a byl zavázán k náhradě nákladů řízení. Svědčí o tom i časový sled kroků žalobce, kdy připravil a odeslal oznámení o postoupení pohledávky dne 22. 4. 2020 a hned 25. 4. 2020 odeslal předžalobní výzvu, to vše v době nouzového stavu v souvislosti s pandemií Covid-19 a kdy šlo rozumně předpokládat, že zástupkyně žalovaného nebude poštovní schránku často vybírat. Okresní soud se podrobněji nezabýval osudem klíčů k poštovní schránce žalovaného a neprovedl žalovaným označený důkaz (výpověď [jméno] [příjmení]) a jeho neprovedení ani neodůvodnil. Jednalo se však o bagatelní spor a žalovaný si nemohl podat odvolání. Žalovaný je přesvědčen, že jím uplatněné domněnky byly založeny na racionálních základech a úvahách, kdy nebylo jiné osoby, která by mohla mít zájem na tom, aby se žalovaný neseznámil s předmětnými dokumenty, než žalobce. Žalovaný navíc v daném řízení reagoval zcela věcně, bez toho, aniž by se snažil hanobit či zneuctívat žalobce. Pokud jde o náklady řízení pak další porada žalovaného s advokátem dne 28. 2. 2022, byla účelná, neboť předcházela soudnímu jednání a reagovala na podání žalobce ze dne 8. 2. 2022, jehož obsah bylo nutno projednat.
4. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání podle ust. § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné a jsou podmínky pro potvrzení tohoto rozhodnutí.
5. Odvolací soud převzal skutková zjištění okresního soudu jako věcně správná a pro posouzení věci úplná a v podrobnostech na ně odkazuje.
6. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal odčinění nemajetkové újmy, kterou mu měl žalovaný (v procesním postavení žalovaného) způsobit na jeho osobnostních právech výroky obsaženými ve vyjádření k žalobě (podané žalobcem) ve věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. 14 C 203/2020. Jednalo se o výroky 1. Žalovaný se důvodně domnívá, že nesprávný účet byl uveden (a to žalobcem, jako autorem dopisu) zcela záměrně, aby mohlo být vyvoláno toto řízení. Žalovaný totiž neměl sebemenší důvod k tomu, aby příjem z nájemného nevyplatil a 2. Z kontextu všech skutečností je naprosto důvodné podezření žalovaného, že žalobce, který má klíče k domovní schránce (a který v domě, na rozdíl od [jméno] [příjmení], bydlí) oznámení České pošty a zásilky ze schránky vybral a úmyslně nepředal žalovanému, aby se o nich nedozvěděl, pohledávku žalobci nemohl zaplatit a žalobce tak mohl zahájit sou
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.