71 CO 180/2022-452 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení 2 107 083,67 Kč a 17 252,30 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 107 083,67 Kč a 17 252,30 EUR od 7. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2 952 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyně a vedlejší účastník nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Okresní soud vyšel ze zjištění, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2005 byl prohlášen konkurz na majetek žalobkyně a správcem konkurzní podstaty ustanoven [titul] [jméno] [příjmení] (původní žalovaný, na jehož místě z důvodu úmrtí nyní vystupuje správce pozůstalosti; původní žalovaný je v rozsudku odvolacího soudu označen dále i jen jako správce). Správce posléze se souhlasem konkursního soudu zpeněžil podnik žalobkyně. Správce měl zřízen bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (typ účtu„ technický účet“ s doplňujícím názvem„ konkurzní podstata/ [právnická osoba]“), na kterém se nacházely finanční prostředky z výtěžku zpeněžení a náležející do konkursní podstaty. Podpisová oprávnění k účtu měl do 8. 6. 2017 správce a od 12. 6. 2017 [titul] [jméno] [příjmení] a jednatel žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] Finanční prostředky se na účtu nacházely minimálně od 4. 12. 2006. K datu 28. 4. 2017 činil konečný zůstatek na účtu 2 057 174,91 Kč. K datu 30. 6. 2017 činil zůstatek na účtu u [právnická osoba] 2 170 546,01 Kč. Usnesením Vrchního soud v Olomouci ze dne 17. 5. 2007, č. j. [číslo jednací], bylo usnesení o prohlášení konkursu na majetek žalobkyně zrušeno, právní moci nabylo zrušení konkursu dnem 24. 8. 2007. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 2007, č. j. [číslo jednací], byl předběžným správcem žalobkyně ustanoven [titul] [jméno] [příjmení]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 6. 2008 č. j. [číslo jednací] byla namísto [titul] [příjmení] předběžným správcem ustanovena [titul] [jméno] [příjmení]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2008, č. j. [číslo jednací], byl namísto [titul] [jméno] [příjmení] ustanoven předběžným správcem žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení]. [titul] [příjmení] věděl o tom, že na účtu byly finance z prodeje podniku žalobkyně a že účet zřídil [titul] [příjmení], který měl k němu dispoziční právo. Finance žalobkyně [titul] [příjmení] nijak neřešil, dokud ho v roce 2017 žalobkyně nevyzvala k řešení situace se správcovským účtem, pak kontaktoval banku a zajistil pro sebe a žalobkyni dispoziční práva k předmětnému účtu. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že předběžný správce byl dle § 9b odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání, oprávněn zajistit peníze na odděleném účtu. Po zrušení konkursu pak žalovaný neměl dle § 9c zákona o konkurzu oprávnění tyto prostředky převést na jakýkoliv jiný účet bez souhlasu předběžného správce konkurzní podstaty, kterým se k datu 22. 11. 2008 stal [titul] [příjmení]. Žalovaný opakovaně vyzýval žalobkyni, nechť zajistí souhlas předběžného správce, popřípadě konkurzního soudu s tím, aby dali žalovanému pokyn, případně souhlas s převodem peněžních prostředků žalobkyně z účtu z [banka] [příjmení]. Bylo prokázáno, že žalobkyně takový souhlas pro žalovaného nezajistila. Žalovaný tedy neporušil žádnou svou povinnost a naopak respektoval omezení nakládání s majetkem žalobkyně. Naopak žalobkyně a [titul] [příjmení] neposkytli dle § 522 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku potřebnou součinnost, aby mohly být prostředky z účtu uvolněny. Dále okresní soud uzavřel, že není dána ani příčinná souvislost, neboť žalobkyně měla k datu 31. 12. 2004 dluhy ve výši 20 154 793 Kč, není tedy zřejmé, zda by uvolněné finanční prostředky skutečně užila k úhradě dluhů, jak tvrdí v žalobě. Navíc nikdy žalobkyně nežádala předběžného správce o souhlas s úhradou právě těch konkrétních dluhů, jež uvádí v žalobě. Všechny exekuce byly zahájeny až po datu, kdy byl [titul] [příjmení] v listopadu 2008 jmenován předběžným správcem. Žalobkyně se na předběžného správce obrací až v roce 2017 a [titul] [příjmení] situaci řeší až přípisem bance z 5. 6. 2017. 2. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že žalovaný vůbec neměl oprávnění převádět finanční prostředky žalobkyně na vlastní účet. Konkursní správce jakožto orgán veřejné moci může činit pouze to, co mu zákon umožňuje, nikoli jako běžný občan činit to, co mu zákon nezakazuje. Žalovaný učinil tedy úkon, k němuž ho zákon o konkursu vůbec neopravňoval. Navíc okamžikem, kdy byl konkurs na majetek žalobkyně zrušen dnem 17. 5. 2007, žalovaný jakožto správce konkursní podstaty pozbyl oprávnění k nakládání s majetkovou podstatou a vznikla mu povinnost veškerý majetek včetně finančních prostředků na zvláštním účtu vydat zpět žalobkyni. Jediným důvodem pro nevrácení prostředků tak zjevně byly úroky z účtu, které si žalovaný ponechával. Okresní soud nesprávně zjistil, že žalovaný byl ustanoven předběžným správcem. Pokud okresní soud poukazuje na omezení žalobkyně v nakládání s majetkem dle § 9c zákona o konkursu, pak žalovaný nebyl tímto ustanovením nijak omezen a majetek měl žalobkyni vrátit ihned a nepodmiňovat jeho vrácení souhlasem předběžného správce. Žalovaný s účtem nakládal jako s vlastním a prováděl na něm i operace nesouvisející s konkursním řízením a s majetkem žalobkyně. Žalovaný žádnou součinnost žalobkyně či předběžného správce k vrácení peněz nepotřeboval. Pokud si nebyl jist, komu peníze má vyplatit, mohl zvolit formu soudní úschovy. Jelikož žalovaný zadržoval prostředky žalobkyně, nemohla žalobkyně uhradit dluhy u věřitelů [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] v likvidaci a [právnická osoba] [anonymizováno], což mělo za následek vznik škody v podobě úroků z prodlení, nákladů řízení a nákladů exekucí. Pokud jde o příčinnou souvislost, žalobkyně žádný jiný majetek k úhradě dluhů po skončení konkursu neměla. Ostatní pohledávky věřitelů žalobkyně nebyly vymáhány a posléze se promlčely. Proto by žalobkyně prostředky použila na úhradu dluhů, které vůči ní byly aktivně vymáhány. Poté, co žalobkyně získala přístup k účtu, byly prostředky zajištěny exekutory a vymáhané pohledávky byly uspokojeny v rámci exekucí. 3. Žalovaný se vyjádřil k odvolání tak, že od zrušení konkursu bylo věcí nového předběžného správce, aby situaci s účtem řešil. Žalobkyně rovněž měla žádat po předběžném správci, aby jí dal souhlas s úhradou dluhů. 4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Okresní soud řádně a dostatečně zjistil skutkový stav a v podrobnostech na něj odvolací soud odkazuje, včetně správného zjištění okresního soudu z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2008, č. j. [číslo jednací], že po zrušení konkursu dne 17. 5. 2007 byl [titul] [příjmení] dne 21. 5. 2007 ustanoven předběžným správcem žalobkyně. Konkursní soud ustanovení předběžného správce odůvodňuje obavou o zachování majetkové podstaty pro věřitele, a to podstaty tvořené výtěžkem ze zpeněžení majetku ve výši 10 000 000 Kč, při pohledávkách ve výši 37 000 000 Kč. Dne 26. 6. 2008 byl [titul] [příjmení] vyměněn za [titul] [příjmení] a teprve dne 30. 10. 2008 byl do funkce předběžného správce ustanoven [titul] [příjmení]. 6. Podle § 9b odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání - Předběžný správce plní povinnosti, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud. Povinností předběžného správce je zejména zjištění a zajištění dlužníkova majetku a přezkoumání dlužníkova účetnictví. Předběžný správce je oprávněn požádat příslušný daňový orgán o provedení daňové kontroly u dlužníka. Podle § 9c uvedeného zákona - Dlužník může nakládat s majetkem jen se souhlasem předběžného správce, jinak je jeho právní úkon neúčinný. 7. Pokud jde o právní posouzení věci, žalovaný měl dispoziční oprávnění k účtu a peníze žalobkyně odmítal žalobkyni na její výzvu vydat, v tomto duchu je tedy pasivně legitimován k podané žalobě, neboť majetek žalobkyně zadržoval. Rovněž závěr okresního soudu o tom, že pohledávka žalobkyně není promlčena, je správný, neboť promlčení dle § 106 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku počíná běžet až od okamžiku vzniku škody, tedy od okamžiku zmenšení majetku žalobkyně v důsledku exekucí. Promlčení tedy neběží již od tvrzeného protiprávního úkonu, který ke škodě měl vést, jak namítá žalovaný. K tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. 23 Cdo 628/2007 událost, z níž škoda vznikla, zahrnuje nejen protiprávní úkon či právně kvalifikovanou událost, které vedly ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné. 8. I další právní závěry okresního soudu jsou správné. Žalovaný byl nejprve oprávněn nakládat s majetkovou podstatou z titulu funkce konkursního správce majetku žalobkyně dle § 14 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu