71 CO 263/2022-211 — Krajský soud v Ostravě

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud žalobu částečně zamítl, pokud se jí žalobkyně domáhala omluvy za tvrzení žalovaného v e-mailech ze dne [datum] a [datum], že jste do vedení města zvolil starostku, která lže na [anonymizována čtyři slova] Zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě a že Vaše starostka předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smýšlené informace nejen na jednáních rady a zastupitelstva města, ale také už i ve Zpravodaji města (výrok I.); dále uložil žalovanému povinnost na nejbližším veřejném zasedání zastupitelstva [územní celek] zveřejnit omluvu žalobkyni ve znění: Není pravda mé tvrzení z článku pod označením [anonymizováno 10 slov] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [rok], [anonymizováno] starostka [územní celek]. [jméno] [příjmení] připustila cenzuru názoru občanů ve videozáznamu z [anonymizováno] jednání zastupitelstva města, za což se jí já, [titul] [jméno] [příjmení], omlouvám. (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Vyšel ze zjištění, že žalobkyně je od roku [rok] starostkou [územní celek]. Žalovaný je zastupitelem [územní celek] od února [rok]. Žalovaný v obecním tisku Zpravodaj [územní celek] z [datum] vydal článek„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, ve kterém reagoval na internetu zveřejněný zvukově upravený videozáznam z [anonymizováno] jednání zastupitelstva města, ve kterém dle jeho názoru byly cenzurovány nepohodlné názory několika [anonymizováno] občanů. Dále kritizoval činnost žalované ve vedení města. Na závěr článku žalovaný uvedl, že starostka (žalobkyně) mívá problémy naslouchat lidem s jinými názory, ale připustit cenzuru projevu občanů z veřejného zastupitelstva je už hodně přes čáru. Vyzval zastupitele, kteří žalobkyni ve znovuzvolení do funkce starostky podpořili, aby občanům garantovali, že vedení města bude pracovat efektivně a že budou platit pravidla demokracie, ke kterým cenzura rozhodně nepatří. Pod článkem žalovaného byla vytištěna reakce žalobkyně, ve které uvedla, že pokud se týče cenzury, anonymizace videí ze zastupitelstva probíhá bez jakéhokoliv zásahu, nebo dokonce návodu jak a co anonymizovat ze strany kohokoliv na městském úřadě. Stejným způsobem se anonymizovalo i v době, když žalobkyně nebyla starostkou. Celou anonymizaci provádí nezávislý pověřenec, který pracuje pro [anonymizována dvě slova]. Dále okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný zaslal zastupitelům města dne [datum] e-mail s přílohou s připravovaným článkem do zpravodaje města, v němž reagoval na článek žalobkyně ve zpravodaji. V souvislosti s tím uvedl, že je mu smutno z toho, že žalobkyně předkládá zastupitelům a občanům nepravdivé a zcela smyšlené informace nejen na jednání rady a zastupitelstva města, ale také už i ve zpravodaji města. Uvedl, že v červnovém zpravodaji bylo zveřejněno jeho březnové hodnocení práce žalobkyně coby starostky a místostarosty [anonymizováno], kteří dobrovolně opustili funkce, vyinkasovali odchodné, mandáty zastupitelů si ponechali, ale jako zastupitelé řádně nepracovali. Uvedl, že za svým hodnocením si stojí a reakce žalobkyně jen potvrzuje, že jeho slova jsou pravdivá. Naopak slova starostky jsou smyšlená a lživá. Není pravda, že anonymizaci projevů občanů v záznamech z veřejných jednání zastupitelstva města provádí nezávislý pověřenec, který funguje jako poradní orgán. Odpovědnost nese vždy správce osobních údajů, v tomto případě město, jeho vedení a tedy starosta. V e-mailu z [datum] určeném zastupitelům žalovaný napsal v reakci na dvě odpovědi ostatních zastupitelů, že žalovanému vadí, že pan [příjmení] s ostatními zastupiteli zvolili do vedení starostku, která lže na [anonymizována dvě slova] i ve zpravodaji a toto lhaní nabírá od února na intenzitě. Dále poznamenal, že ve zpravodaji mohou být uváděny i hlasy kritické, opoziční s tím, že pokud starostka ve svém článku vyloženě lže, pak je protireakce žalovaného na místě. Poznamenal dále, že k diskutované úpravě videozáznamu z únorového zastupitelstva neexistuje ani písemné upozornění pověřence GDPR s tím, že jako koaliční zastupitel a člen kontrolního výboru může paní [příjmení] navrhnout funkční změnu. 2. Po právní stránce pak písemné tvrzení žalovaného, že vedení města cenzuruje projevy občanů a že starostka [územní celek]. [jméno] [příjmení] připustila cenzuru názoru občanů ve videozáznamu z [anonymizováno] jednání zastupitelstva města, posoudil jako skutkové tvrzení s hodnotícím soudem, kdy žalovaný v článku ve zpravodaji uvedl, že byl zveřejněn zvukově upravený videozáznam z [anonymizováno] jednání zastupitelstva, cenzuru připustila žalobkyně (skutkové tvrzení), kdy toto jednání hodnotil jako cenzuru ze strany žalobkyně (hodnotící soud). V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně se aktivně svým jednáním podílela na částečné anonymizaci videozáznamu. Skutkové tvrzení žalovaného je tudíž nepravdivé a jako takové porušující osobnostní právo žalobkyně na ochranu důstojnosti a cti. Byť šlo o výrok ryze politický, tedy vyjádření zastupitele na adresu starostky, slušnou formou bez expresivních výrazů, pak byl zveřejněn v místním zpravodaji, určeném občanům bez znalosti problematiky ochrany osobních údajů. Výrok žalovaného i použitý výraz„ cenzura“ byl jednoznačně difamačního charakteru snižujícím důstojnost a čest žalobkyně. Při poměřování práva svobodného projevu (i v rámci mírněji posuzované politické sféry) a ochrany osobnostních práv tedy bylo nutno poskytnout ochranu právům žalobkyně dle § 81 o. z. Pokud jde o výroky uvedené v e-mailech z [datum] a [datum] členům rady, pak okresní soud uzavřel, že žalovaný jako lež označil tvrzení žalobkyně, že anonymizaci provádí pověřenec [anonymizována dvě slova]. Jako lež označil rovněž vyjádření žalobkyně, že žalovaný hodnotil práci zastupitele pana [příjmení]. Dále vzhledem k časovým souvislostem, kdy článek a e-maily navazovaly na zasedání zastupitelstva z května [rok] a byly adresovány členům zastupitelstva, pak jako skutkový podklad pro svá tvrzení žalovaný shledával i otázku poskytnutí dotací z tzv. Norských fondů. Jednalo se o výrok žalovaného opět politického charakteru vůči žalobkyni coby starostce města dotýkající se její veřejné sféry, navíc adresovaný nikoliv„ široké veřejnosti“, ale pouze zastupitelům města, nikoliv expresivní formy. Navíc šlo o reakci na článek žalobkyně, který žalobci podsouval útok vůči panu [příjmení]. Soud neshledal protiprávnost zásahu výroku žalovaného do práva žalobkyně na ochranu osobnosti z důvodu prokázání pravdivostního základu výroku, rovněž z důvodu uplatnění práva žalovaného na svobodu projevu v rámci politické diskuse v tomto případě vylučujícího protiprávnost zásahu do práva žalobkyně. 3. Proti výroku I. a III. rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že okresní soud nesprávně uvedl, že od roku [rok] byla starostkou, když v období od [datum] do [datum] v této funkci nebyla. Anonymizaci záznamu ze zastupitelstva prováděl pověřenec bez jakéhokoli zásahu někoho z [územní celek]. Žalobkyně tedy nemohla lhát, když tuto skutečnost uvedla. Nelze směšovat faktické provedení anonymizace a případnou odpovědnost za anonymizaci, jak činí okresní soud. Pokud jde o [anonymizováno] fondy, žalovaný nebyl členem rady a nezná tedy obsah jednání rady, zápis z jednání obsahuje nepřesný přepis výroků žalobkyně. Navíc e-maily žalovaného z [anonymizováno] a [datum] vůbec tuto záležitost dotace neuvádí. Navíc žalobkyně pouze uvedla informace, které jí byly k žádosti známy, a že žádost o dotaci nebude úspěšná, což se nakonec i potvrdilo neschválením dotace. Žalovaný rovněž neprokázal, že by tvrzené lhaní nabíralo do února [rok] na intenzitě a navíc žalobkyni paušálně označuje za lhářku, což zvyšuje zásah do jejích osobnostních práv. Pokud jde o osobu pana [příjmení], jestliže žalovaný útočil ve svém článku na zastupitele [anonymizováno], kterým byl v té době pouze pan [příjmení], tak se ho žalobkyně zastala. Žalovaný pak nemá právo ve své replice pronášet hodnotící soudy bez pravdivostního základu. Jestliže tedy, v žádném z těchto tří případů nelhala, okresní soud neprovedl navržené důkazy, nemohl okresní soud uzavřít, že výrok žalovaného je oprávněným. Navrhla proto změnu napadeného rozhodnutí tak, že žalovanému bude uložena povinnost zveřejnit na zasedání zastupitelstva i omluvu uvedenou ve výroku I. napadeného rozsudku a bude mu uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni. 4. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že pověřenec pro zpracování osobních údajů sám uvedl, že je pouze poradním orgánem a anonymizaci neprováděl. Tuto anonymizaci musel tedy provést někdo z města. Žalobkyně na [anonymizováno] zasedání rady uvedla, že žádost o dotaci nebyla schválena, ačkoli o dotaci bylo rozhodováno až v srpnu [rok]. Jestliže 14 dnů po uzavírce žádostí nebylo a nemohlo být o nich rozhodnuto, podala žalobkyně radě nepravdivé informace. Tuto skutečnost řešili i na [anonymizováno] zasedání zas