75 CO 411/2022-84 — Krajský soud v Ostravě

Shora označeným rozsudkem pro zmeškání okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16.328,88 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2.263,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.478,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9.990,30 Kč od 8. 12. 2018 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 9.990,30 Kč od 8. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3.021,56 Kč (výrok II.). Výrok II. o náhradě nákladů řízení okresní soud při aplikaci ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodnil tím, že plně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3.021,56 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměnu advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění a účast u jednání dne 16. 9. 2022), dále žalobkyni náleží paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 4x 100 Kč za tyto úkony dle ustanovení § 13 odst. 3 téhož předpisu a jedna polovina cestovného k jednání okresního soudu dne 16. 9. 2022 ve celkové výši 136 Kč, náhrada za ztrátu času ve výši jedna polovina náhrady za promeškaný čas cestou strávený k jednání soudu a zpět ve výši 100 Kč a 21% DPH. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku II. o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včasné odvolání, která se domáhala změny rozsudku v napadeném výroku tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů ve výši 4.968,80 Kč. Žalobkyně namítala, že okresní soud nesprávně určil výši nákladů řízení, když žalobkyně učinila následující úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k úhradě před podáním žaloby, sepis a podání žalobního návrhu a účast u soudního jednání dne 16. 9. 2022 Okresní soud odměnu a paušální náhradu výdajů vypočetl ve snížené výši dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., avšak citované ustanovení tuto nižší sazbu uplatňuje toliko na úkony učiněné do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Okresní soud ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. nesprávně aplikoval i na další úkon učiněný prokazatelně po podání návrhu na zahájení řízení, a to konkrétně účast na jednání dne 16. 9. 2022, což žalobkyně shledává jako nepřípustné. Dále žalobkyni na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci vznikla povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, celková výše soudního poplatku tedy činí 1.000 Kč, nikoliv 800 Kč, jak určil okresní soud. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném výroku II. o nákladech řízení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. Z obsahu spisu se podává, že žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16.328,88 Kč s příslušenstvím, o které okresní soud rozhodl napadeným rozsudkem pro zmeškání tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3.021,56 Kč. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V posuzovaném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. jí náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů, jak správně uzavřel okresní soud. Okresní soud však pochybil při stanovení celkové výše nákladů řízení, když žalobkyni přiznal toliko částku 3.021,56 Kč a nezohlednil, že na úkon právní služby - účast na jednání dne 16. 9. 2022 nelze aplikovat ustanovení § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Rovněž tak okresní soud nesprávně při výpočtu nákladů řízení počítal s výší soudního poplatku 800 Kč, nikoliv 1.000 Kč za situace, kdy žalobkyně na výzvu okresního soudu ze dne 10. 8. 2022 zaplatila doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a celková výše poplatku tak činí 1.000 Kč Náklady řízení, jak vyplývá z obsahu spisu, tak představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a dále náhradu nákladů spočívajících v odměně advokáta za následující úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis a podání žaloby, účast u soudního jednání dne 16. 9. 2022). Za první tři úkony právní služby přísluší žalobkyni, jak správně určil okresní soud, odměna advokáta dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. včetně náhrady režijního paušálu 3x 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 téhož předpisu. Za další úkon právní služby - účast u jednání dne 16. 9. 2022 však žalobkyni přísluší odměna dle ustanovení § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy částka 1.780 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč. K těmto nákladům je nutné připočíst náklady cestovného ve výši 136 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 100 Kč. Celková výše nákladů tak spolu s 21% DPH ve výši 738,36 Kč představuje částku 5.254,36 Kč, nikoliv částku 3.021,56 Kč, jak určil okresní soud. Ze shora uvedených důvodů krajský soud změnil rozsudek okresního soudu v napadeném výroku II. o náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, když neshledal důvody pro jeho potvrzení či zrušení. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým odvoláním zcela úspěšná a přísluší jí plná náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 968 Kč sestávající z odměny za zastoupení advokátem ve výši 500 Kč dle § 7 bod 3, § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (podání odvolání nikoliv ve věci samé), počítáno z tarifní hodnoty 1.947,24 Kč, tedy z částky, o kterou chce žalobkyně zvýšit náhradu nákladů řízení, z náhrady jednoho režijního paušálu za 300 Kč za uvedený úkon právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 téhož předpisu a z náhrady 21% DPH ve výši 168 Kč dle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. O lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl krajský soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či povolení splátek s tím, že místem platby těchto nákladů určil dle § 149 odst. 1 o. s. ř. advokáta žalobkyně.