83 C 14/2022-44 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 30. 6. 2022 se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu rozhodce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 7. 4. 2022, č. sporu [číslo]. Žalobu odůvodnil žalobce několika žalobními důvody. -) Mezi žalobcem a žalovanou nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva a neexistuje žádný rozhodce oprávněn k rozhodování sporu účastníků. Rozhodčí doložka totiž není obsažena přímo v textu smluv, nýbrž v jediném odstavci uprostřed 17-ti příloh. Žalobce vycházel z ust. § 3 odst. 2 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a judikátů NS ČR sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, 23 Cdo 4895/2009 a 23 Cdo 1201/2009. Žalobce podepsal toliko smlouvy v částech I.1 a I.4, v nichž rozhodčí doložka obsažena není. Rozhodčí smlouva tedy nebyla platně uzavřena. -) Žalovanou požadované plnění je podle práva nedovolené s odkazem na § 8 odst. 4 zákona č. 38/2004, o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. Žalované (resp. [právnická osoba]) nebylo zákonem dovoleno získat od žalobce na ceně pojištění více, než kolik na pojistném předepsala příslušná pojišťovna. -) Plnění požadované v rozhodčím řízení je promlčeno. Pro počátek běhu promlčecí doby tvrzených pohledávek žalované není relevantní okamžik jejich splatnosti, tedy okamžik, kdy [právnická osoba] požádala žalobce o zaplacení, čili splatnost faktur, nýbrž okamžik vzniku těchto pohledávek, tedy okamžik, kdy [právnická osoba] mohla žalobce o zaplacení požádat. Žalobce vycházel z ust. § 391 odst. 1 obchodního zákoníku a odkázal dále na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, 32 Odo 978/2003. Podle § 340 odst. 2 obchodního zákoníku není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a žalobce byl povinen plnit teprve na základě žádosti [právnická osoba], kterou však nikdy neobdržel. [právnická osoba] věděla o pojistných událostech pro zánik flotilové změny nejpozději k datu 30. 1. 2015, kdy vystavila fakturu doplatku vzniklého ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu z důvodu pojistných událostí. -) Požadavek na doplatek vzniklý ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu v důsledku pojistné události ze dne 19. 4. 2012 není opodstatněný, neboť pojistná událost byla způsobena třetí osobou. -) Část požadovaného plnění jako doplatek vzniklý ztrátou práva žalobce na flotilovou slevu v důsledku pojistné události ze dne 19. 4. 2012 není opodstatněná v rozsahu částky 33 024 Kč. Tato sleva se týkala cen pojištění v období 2. 8. – 1. 9. 2012 za účinnosti smlouvy [číslo] účinné od 1. 8. 2012, zatímco k pojistné události ze dne 19. 4. 2012 došlo za účinnosti smlouvy [číslo], která byla ke dni 1. 8. 2012 zrušena. -) Žalovanou požadované plnění není prokázáno, ničím žalovaná neprokazuje délku prodlení žalobce s placením ceny pojištění. Žalobce má za to, že jsou dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. b), c), e) a f) zákona o rozhodčím řízení. Pokud jde o důvody podle § 31 písm. b) a c), nedošlo k platnému uzavření rozhodčí smlouvy. Důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) je skutečnost, že rozhodčím nálezem bylo žalované přiznáno nedovolené plnění. Důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) žalobce spatřuje v tom, že rozhodce se v rozhodčím nálezu nevypořádal s námitkami žalobce. Rozhodce neprovedl žalobcem navržený důkaz, aniž vysvětlil, jaké důvody jej k tomu vedly. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě ze dne 4. 8. 2022 navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce se domáhá zrušení rozhodčího nálezu z důvodu, že podepsal rámcovou smlouvu [číslo] a rámcovou smlouvu [číslo], jejíž přílohou [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]) a v ní je v článku [anonymizováno] sjednána rozhodčí doložka, tuto přílohu však žalobce nepodepsal. Judikaturu NS ČR v rozhodnutích sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, 23 Cdo 4895/2009 a 23 Cdo 1201/2009 si žalobce vykládá nesprávně. Nejvyšší soud ČR v prvém z označených rozhodnutí uzavřel, že rozhodčí doložka byla sjednána platně, jestliže hlavní leasingová smlouva prohlásila Všeobecné smluvní podmínky za svou nedílnou součást a smluvní strany s tím vyslovily souhlas připojeným podpisem pod textem smlouvy i Všeobecných smluvních podmínek. Ve 2. rozhodnutí se řeší otázka formy rozhodčí smlouvy (doložky). Týká se nadto smlouvy spotřebitelské, kde žalobce je v postavení spotřebitele. Žalovaná odkázala v té [anonymizováno] na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve věcech s jiným okruhem účastníků pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], v nichž krajský soud dospěl k závěru, že podpisem rámcové smlouvy dal zde označený žalobce najevo, že se seznámil se všemi přílohami smlouvy včetně přílohy [číslo] – Smluvní podmínky (verze SP [číslo]), kterou spolu se smlouvou obdržel. Pokud jde o důvod ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) zákona o rozhodčím řízení, podle něhož tvrdí žalobce, že rozhodčí jej zavazuje k nedovolenému plnění, je zřejmé nepochopení podstaty právního vztahu mezi [právnická osoba] (právní předchůdce žalované [právnická osoba]) a žalobcem. [právnická osoba] nevystupovala v právním vztahu jako pojišťovací zprostředkovatel ale jako pojistník. [právnická osoba] nikdy nevykonávala činnost uvedenou v § 3 písm. a) zákona č. 38/2004 Sb., tj. zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Ke stejnému závěru dospěla Česká národní banka při kontrolách u [právnická osoba] v roce 2015 a z toho důvodu příkazem ze dne 22. 3. 2016 právnímu předchůdci žalované registraci pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře zrušila. Pojem plnění podle tuzemského práva nedovolené či nemožné užitý v ust. § 31 ZRŘ. je něco zcela jiného, než jak jej vykládá žalobce. Peněžité plnění, k němuž rozhodčí nález žalobce zavázal, není podle tuzemského práva plněním nemožným či nedovoleným. O důvodu ke zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) z. r. ř. platí, že nedostatečné odůvodnění rozhodčího nálezu nenaplňuje důvod k jeho zrušení. Žalobci byla dána možnost věc před rozhodcem projednat, podle rozhodčí doložky šlo o rozhodčí řízení písemné bez nutnosti nařídit ústní jednání. Žalobce se v rozhodčím řízení mohl k rozhodčí žalobě opakovaně písemně vyjádřit. Soud v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu nesmí rozhodčí nález přezkoumávat z hlediska správnosti skutkových zjištění či právního posouzení věci (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2675/2007). Řízení o zrušení rozhodčího nálezu není koncipováno jako opravné řízení v rámci civilního řízení soudního dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3227/2007. Přezkum kvality odůvodnění rozhodčího nálezu by byl překročením pravomoci soudu při zkoumání podmínek pro zrušení rozhodčího nálezu. Ke tvrzení, že žalovaná nepředložila důkazy k prokázání svých tvrzení o prodlení žalobce se zaplacením faktur, žalovaná uvedla, že k rozhodčí žalobě přiložila řadu listinných důkazů prokazujících její důvodnost. Po vydání rozhodčího nálezu žalobce oslovil žalovanou se žádostí o dohodnutí splátkového kalendáře. Žalovaná žádosti vyhověla a dne 18. 5. 2022 byla účastníky uzavřena Dohoda o zaplacení dluhu ve splátkách, v jejímž důsledku se žalobce vyhnul exekučnímu vymáhání přiznané pohledávky. Pro žalovanou bylo velikým překvapením, když se dozvěděla o podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu. Jednáním žalobce se žalovaná cítí být podvedena. 3. Žalobce v písemné reakci na vyjádření žalované k žalobě ze dne 16. 8. 2022 zopakoval důvody pro podání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu tak, že nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva, rozhodčí nález přiznává právo na plnění nedovolené, v rozhodčím nálezu se rozhodce nevyrovnal se všemi námitkami proti rozhodčí žalobě, neprovedl důkaz navržený žalobcem bez jakéhokoli zdůvodnění a rozhodčí žalobě rozhodce vyhověl bez jakéhokoli důkazu. 4. Věcná příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby o zrušení rozhodčího nálezu je odvozena z § 41 zákona č. 216/94 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu v jeho aktuálním znění (dále jen„ z. r. ř.“). 5. Krajský soud z listinných důkazů učinil následující skutková zjištění. 6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že [právnická osoba], [anonymizováno] byla v obchodním rejstříku KS v [obec], oddíl [písmeno], vložka [číslo] zapsána dne 12. 5. 1994 pod identifikačním [číslo]. Od data 12. 5. 1994 doposud je jako jednatel obchodní společnosti zapsán [jméno] [příjmení], od 26. 11. 2015 spolu s jednatelem [jméno] [příjmení] a od 12. 5. 1994 s jednatelem [titul] [jméno] [příjmení] O způsobu jednání platí, že každý z jednatelů jedná samostatně (s výjimkou prodeje a nákupu nemovitostí v ceně nad 100 000 Kč, poskytování či převzetí půjček nad 100 000 Kč a sjednávání obchodů v hodnotě nad 100 000 Kč). 7. Z obsahu rozhodčího spisu sp. zn. [číslo] rozhodce [titul] [jméno] [příjmení], který je založen u OS v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] krajský soud zjistil. 8. Z obsahu rozhodčí žaloby podané u rozhodce dne 9. 1. 201