11 Co 136/2024-166 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že , jméno FO, , zemřelá dne , datum, byla k uvedenému dni výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, vše v k. ú. , adresa, (odstavec I. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 34.080 Kč (odstavec II. výroku).2. Rozsudek napadl v odstavci II. výroku včas podaným odvoláním žalovaný. Namítal, že částka 34.080 Kč, kterou má zaplatit na náhradě nákladů řízení, je pro něj zcela likvidační. Příjmem žalovaného je pouze starobní důchod ve výši 19.120 Kč, příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč a příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč. Přiznání nákladů řízení procesně úspěšným žalobcům představuje nepřiměřenou tvrdost zákona, neboť zastupování obou žalobců a zvýšení odměny jejich právního zástupce se nijak neodrazilo v náročnosti právního zastoupení. Spor o určení vlastnictví závisel na závěrech znaleckého posouzení, které bylo učiněno v trestním řízení a jehož závěry byly přijaty v civilním řízení. Věc byla fakticky rozhodnuta při jediném jednání, přičemž k objektivizaci zdravotního stavu matky účastníků došlo až po podání žaloby o určení vlastnictví. Žalovaný měl mimořádně omezenou možnost změnit stav a ukončit spor. Je nevyléčitelně nemocný, k rodinnému domu má silnou citovou vazbu a nacházel se v tíživé životní situaci. Dle jeho mínění je dán podíl obou stran na vzniku a průběhu sporu. Po objektivizaci zdravotního stavu matky účastníků se žalovaný chtěl se žalobci dohodnout a skončit toto řízení. Jeho jediným přáním bylo dožít v domě po své matce, o kterou do doby její smrti osobně pečoval. Rodinný dům je v blízkosti , název, , kam žalovaný pravidelně dochází na , léčba, . Žalovaný se pohybuje na invalidním vozíku a dům je plně jeho potřebám uzpůsoben. Dokonce nabízel žalobcům, že jim bude do doby své smrti platit nájemné za užívání rodinného domu. Žalovaný je těžce nemocný, trpí nevyléčitelnou formou , léčba, , doba přežití není delší než pět let. Žalovaný podstupuje pravidelné , léčba, ve , název, . Absolutní psychické vyčerpání z vedených soudních řízení se negativně odráží na jeho zdravotním stavu. Dle mínění žalovaného soud nezohlednil povahu a okolnosti tohoto sporu, který je vyústěním rodinných sporů mezi sourozenci. Žalovaný byl ke dni sepisu tohoto odvolání nepravomocně zproštěn obžaloby pro trestný čin podvodu. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že mu nebude uloženo platit náhradu nákladů řízení žalobcům.3. Žalobci v podaném vyjádření navrhovali potvrzení napadeného výroku. Dle jejich názoru na daný případ nedopadá ustanovení § 150 o. s. ř., když s ohledem na všechny ostatní okolnosti není možno uzavřít, že jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele pro moderaci výše nákladů řízení. Žalovaný opomněl ve svém podání uvést, že žije společně v domácnosti se svou družkou , jméno FO, , která nepochybně má rovněž příjmy a také se podílí na nákladech žalovaného. Žalovaný se svou družkou žijí již dlouhodobě v nemovitosti, ke které nemají právní vztah a v souvislosti s takovým bydlením nemají kromě nákladů na služby žádné další náklady, zejména neplatí nájem či hypotéku. Ve vztahu k posouzení finanční situace žalovaného je na místě poukázat na skutečnost, že žalovaný je ve věci právně zastoupen advokátem, stejně jako je tomu v trestní věci u , úřad, pod sp. zn. , číslo, , kdy za takové zastoupení žalovaný zcela jistě vynakládá nezanedbatelné finanční prostředky. V mezidobí před vynesením napadeného rozsudku bylo mezi stranami jednáno o mimosoudní dohodě, kterou by byly vzájemné vztahy narovnány, nicméně žalovaný od jednání o dohodě odstoupil.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.5. Z obsahu spisu se podává následující: žalobou došlou k okresnímu soudu dne 14. 3. 2022 se žalobci domáhali, nechť je určeno, že matka účastníků , jméno FO, , zemřelá dne , datum, , byla k tomuto dni výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Jednalo se o pozemky a rodinný dům, které měla dle darovací smlouvy darovat zemřelá matka žalovanému. Žalobci tvrdili neplatnost uvedeného právního jednání s ohledem na blíže popsaný zdravotní stav , jméno FO, . Ve věci proběhlo ústní jednání dne 18. 1. 2024, kdy právní zástupkyně žalovaného navrhla smírné řešení tak, že se účastníci řízení stanou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, každý v rozsahu jedné třetiny a žalovaný s ohledem na svůj zdravotní stav bude mít právo v nemovitosti dožít a bude hradit žalobcům za to úplatu. Žalobci tento smír odmítli s tím, že pokud by byl žalovaný odsouzen v trestním řízení, poté by nedědil a nestal by se spoluvlastníkem předmětné nemovitosti. Navíc by nájemné nebylo hrazeno v tzv. tržní výši. Následně po dalších dvou proběhlých jednáních okresní soud rozhodl a žalobě by vyhověl. Proti výroku v odstavci I. nebylo podáno odvolání a ten nabyl právní moci dne 26. 6. 2024.6. Okresní soud neshledal na straně žalovaného splnění předpokladů pro aplikaci § 150 o. s. ř. Dle jeho názoru současná vážná nemoc žalovaného a jeho příjmy nejsou důvodem pro aplikaci tohoto ustanovení.7. Odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. jsou částečně splněny. Dle citovaného ustanovení, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Odvolací soud si je vědom výjimečnosti aplikace citovaného ustanovení, má však za to, že podmínky na straně žalovaného pro to nastaly. Žalobci byli se svou žalobou úspěšní. Žalovaný však navrhoval u prvního jednání ve věci prostřednictvím své právní zástupkyně smírné vyřešení sporu, což žalobci odmítli. Je pravdou, že poté sdělila právní zástupkyně žalovaného prostřednictvím e-mailu právnímu zástupci žalobců, že žalovaný ke dni 22. 3. 2024 s ohledem na svůj zdravotní stav nemá v současné době zájem uzavírat s žalobci dohodu. Tento stav však nastal až po nabídce učiněné u jednání dne 18. 1. 2024.8. Žalovaný je poživatelem starobního důchodu ve výši 19.120 Kč, úřadem práce je mu přiznán příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč měsíčně od března 2023 a dále příspěvek na mobilitu ve výši 900 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí v předmětném domě. Dle ambulantní zprávy , název, , klinika , oddělení, trpí žalovaný nemocí , léčba, . Rozsudkem , úřad, č. j. , číslo, ze dne , datum, , byl žalovaný zproštěn obžaloby, že s úmyslem neoprávněně se obohatit, ačkoliv si byl vědom psychického stavu své matky , jméno FO, , s ní uzavřel darovací smlouvu ohledně předmětných nemovitostí, čímž měl sebe obohatit tím, že někoho uvedl v omyl a způsobil tak značnou škodu, čímž měl spáchat , zločin, . Označený skutek není trestným činem. Rozsudek nabyl právní moci , datum, .9. Dle názoru odvolacího soudu jsou splněny podmínky pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšným žalobcům v rozsahu jedné poloviny. Žalovaný má pro svou potřebu starobní důchod ve výši zhruba 19.000 Kč, další pobírané částky – příspěvek na péči ve výši 4.400 Kč a příspěvek na mobilitu nelze zohledňovat, neboť ty jsou poskytovány žalovanému v souvislosti s jeho zdravotním stavem. Žalovaný dlouhodobě trpí nemocí , název, , pro kterou se léčí ve , název, .10. Žalobci neuvedli žádnou skutečnost, která by na jejich straně vylučovala aplikaci § 150 o. s. ř. Pokud namítali, že žalovaný žije ve společné domácnosti se svou družkou, tak nutno poznamenat, že družka k němu nemá vyživovací povinnost. Z obžaloby z trestného činu , název, byl žalovaný pravomocně zproštěn. O žalovaném nelze tvrdit, že by vůbec neměl žádný právní vztah k předmětným nemovitostem; i pokud byla darovací smlouva mezi matkou a žalovaným shledána neplatnou, žalovaný je z jedné třetiny dědicem ze zákona po zemřelé matce, a to rovněž ve vztahu k předmětným nemovitostem.11. Dle názoru odvolacího soudu s ohledem na shora uvedené závěry je možno v rozsahu jedné poloviny nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení procesně úspěšným žalobcům. Pokud by žalovaný měl zaplatit plnou částku náhrady nákladů řízení, znamenalo by to ohrožení jeho základních životních potřeb. Jednu polovinu z nákladů řízení, jejichž výše byla správně vyčíslena okresním soudem, tj. částku 17.040 Kč je dle názoru odvolacího soudu žalovaný schopen zaplatit. Žalovaný si musel být od počátku řízení vědom možného neúspěchu v řízení, což s sebou nese i povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení procesně úspěšné protistraně, a mohl se alespoň částečně na takovou situaci majetkově připravit.12. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v odstavci II. výroku změněno.13. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy každý z účastníků byl v odvolacím řízení úspěšný pouze částečně. Soud proto rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.