15 Co 204/2025-68 — Krajský soud v Ostravě

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 69 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 5. 1. 2025 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 5 502,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 658,79 Kč od 5. 1. 2025 do zaplacení a kapitalizovaný úrok od 16. 7. 2024 do 21. 12. 2024 ve výši 8 156,54 Kč a částku 1 000 Kč (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 270,46 Kč (výrok III.).2. Povinnosti uložené žalované ve výrocích I. a III. rozsudku uložil okresní soud žalované splnit v pariční lhůtě 3 dnů.3. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výrokům o lhůtě k plnění přisouzených výroky I. a III. podala žalovaná včasné odvolání. Žalovaná namítala, že není schopna uhradit tyto částky najednou, je vedena na úřadu práce, má tři vyživovací povinnosti a rozsudek by pro ni byl likvidační. Požádala o splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně, uvedla, že pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti ve výši 21 293 Kč měsíčně, příspěvek na syna , Anonymizováno, , rok nar. , Anonymizováno, , ve výši 3 300 Kč, dále na výživném dostává na syna , Anonymizováno, a dceru , Anonymizováno, , rok nar. , Anonymizováno, , částku 12 300 Kč a na dceru , Anonymizováno, , rok nar. , Anonymizováno, , dostává výživné ve výši 3 000 Kč. Náklady na bydlení činí 16 000 Kč nájemné, 4 000 Kč elektrika, 6 000 Kč plyn a 2 000 Kč voda.4. Žalobkyně v rámci svého vyjádření k odvolání žalované uvedla, že se splátkami určenými žalovanou ve výši 2 000 Kč měsíčně souhlasí a navrhla, aby splátky byly soudem stanoveny pod ztrátou výhody splátek.5. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda lhůta 3 dnů je či není stanovením hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzeného dluhu výrokem I. rozsudku, případně zda jde jen o lhůtu pariční dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Z odůvodnění rozsudku se tato skutečnost nepodává, nicméně s ohledem na to, že okresní soud přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení z přisouzené jistiny již od 5. 1. 2025, musel nutně dospět k závěru, že tato částka se stala splatnou již nejpozději 4. 1. 2025, jinak by se s jejím zaplacením nemohla žalovaná dostat do prodlení. Lhůta 3 dnů stanovená okresním soudem tedy není hmotněprávní lhůtou, ale je pariční lhůtou dle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. Krajský soud, jako soud odvolací, k odvolání žalované přezkoumal rozsudek okresního soudu toliko v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výrocích o lhůtě k plnění pohledávky přisouzené výrokem I. a III. rozsudku okresního soudu, když jen v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu odvoláním žalované napaden a odvolacímu soudu otevřen k přezkumu a v ostatním nabyl odděleně právní moci. Odvolací soud o odvolání žalované rozhodoval bez jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., neboť se odvolání týkalo toliko výroků o lhůtě k plnění. Odvolací soud dospěl po přezkumu k závěru, že odvolání žalované lze vyhovět a jsou splněny podmínky pro změnu napadeného rozsudku ve výrocích o lhůtě k plnění.7. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.8. Stanovení splátek v rozhodnutí soudu je výjimkou z pravidla, a proto je k této výjimce a její aplikaci vždy nutno přistupovat restriktivně. Soudu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ukládá, aby v případě, že uloží žalovanému povinnost k plnění, stanovil lhůtu k plnění zásadně v délce tří dnů od právní moci rozsudku, výjimečně však může stanovit splátky dluhu. Nejedná se o znak libovůle soudu, neboť soud stanovení splátek dluhu a výše těchto splátek musí vždy pečlivě odůvodnit, přičemž musí mít na paměti nejen zájmy dlužníka, ale také zájmy věřitele, do jehož práva bylo nezaplacením již splatného dluhu (již pravomocně přisouzeného) dlužníkem bezdůvodně zasaženo. Dle ustálené judikaturní praxe pak platí, že splátky lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu stanovit jen v takové výši, aby výší splátek nebyl nepřiměřeně poškozen věřitel, a to zpravidla tak, aby byl dluh uhrazen nejpozději do jednoho, maximálně do dvou let od právní moci rozsudku.9. Odvolací soud změnil výrok o lhůtě k plnění přisouzeného žalobkyni výrokem I. a III. rozsudku a vyhověl odvolání žalované a stanovil měsíční splátky přisouzeného dluhu ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Odvolací soud významně přihlédl k tomu, že žalobkyně se splátkami i s jejich výší souhlasila a žalovaná doložil tíživou situaci a při splátce 2 000 Kč bude jistina uhrazena do tří let.10. Odvolací soud proto ve výroku o lhůtě k plnění přisouzeného výrokem I. a III. rozsudku okresního soudu lhůtu k plnění změnil na splátky ve výši 2 000 Kč měsíčně, a zároveň stanovil ztrátu výhody splátek pro případ, že žalovaná splátkovou povinnost poruší, pak se stane dluh splatným automaticky najednou.11. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela procesně úspěšná a vzniklo jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, výše účelně vynaložených nákladů sestává z jedné paušální náhrady za sepis odvolání ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. f) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Odvolací soud proto rozhodl jak ve výroku ad II. tohoto usnesení uvedeno.12. Okresní soud vybral od žalované za odvolání soudní poplatek ve výši 3 813 Kč, ačkoliv se nejednalo o odvolání, které by podléhalo poplatkové povinnosti (odvolání směřovalo toliko do výroků o lhůtě k plnění, a nikoliv hmotněprávní lhůtě). O vrácení soudního poplatku žalované za podané odvolání přísluší rozhodnout soudu okresnímu jako soudu prvého stupně dle § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.