69 Co 129/2025-243 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 20.232,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 5. 2023 do zaplacení, zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 10.531 Kč (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně tím, že okresní soud nepřihlédl ke všem skutečnostem tvrzeným žalobkyní a k důkazům o nich, neúplně a nesprávně zjistil skutkový stav a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Žalobce předně znovu poukazuje na skutečnost, že žalovaná je od 22. 6. 2022 vlastníkem bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, (dále odběrné místo). Žalobce se domáhá úhrady za elektřinu spotřebovanou v tomto odběrném místě od 1. 7. 2022 do dne demontáže elektroměru dne 12. 12. 2022. Jedná se o měřený neoprávněný odběr, kdy stavy elektroměru byly zaznamenány elektroměrem a žalobce je doložil. Přestože žalovaná má za to, že se ničeho neoprávněného ve vztahu k žalobkyni nedopustila, bylo prokázáno, že na odběrném místě v této době žalovaná odběrné místo užívala, ať již po celou dobu, či pouze po nějakou část a za spotřebovanou elektřinu nehradila, neuzavřela a neměla uzavřenou smlouvu o odběru elektřiny, kterou tak neoprávněně užívala. Došlo k odběru z elektrizační soustavy, aniž byl pro tento odběr právní důvod. Zakazuje-li zákon neoprávněný odběr z elektrizační soustavy v jakékoliv podobě, znamená to, že jde o stav protiprávní. Jde o situaci popsanou v § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., kdy odběr elektřiny bez platné smlouvy je neoprávněným odběrem a dle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr z elektrizační soustavy zakazuje. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., či jiný subjekt v období od 1. 7. 2022 do 12. 12. 2022 žalobcem nárokovanou spotřebovanou elektřinu spotřeboval a zaplatil, ba naopak. Žalobkyně dále poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1803/2017. Žalobce pak odkazuje na zásadu, že vlastnictví zavazuje, která je zakotvena v čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Jako vlastník nemovitosti – odběrného místa, tak odpovídá žalovaná za odebranou elektřinu, případně takový neoprávněný odběr umožnila. Žalovaná měla odběrné místo ve sféře svého vlivu jakožto vlastník a objektivně odpovídá za udržování elektrického zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám a za odběr elektrické energie v odběrném místě, které vlastní. Jiný výklad odpovědnosti za škodu z neoprávněného odběru by vedl k tomu, že škoda za neoprávněný odběr elektřiny by se stala obtížně vymahatelnou či dokonce nevymahatelnou a vedla by k nerovnému postavení distributora energie a škůdce, který ovládá nemovitost (nález Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. I. ÚS 202/06). Okresní soud dále uvádí, že žalovaná byla po celou dobu aktivní při řešení situace a žalobkyně neposkytla řádnou součinnost a odmítla se argumenty žalované zabývat. Je tomu přesně naopak, kdy žalobkyně komunikovala s žalovanou. V bodech 27 a 29 odůvodnění se jedná o následnou komunikaci po demontáži elektroměru, v době upomínání dluhu, kdy žalobkyně celou situaci žalované vysvětlila, komunikovala. Žalovaná namítala, že podpis na předávacím protokole není jejím podpisem, a proto ji písemně žalobkyně mimo jiné sdělila, že je na žalované, nikoliv na žalobkyni, aby případně činila kroky k prokázání této skutečnosti, případně nechala prošetřit věc orgány činnými v trestním řízení. Navíc žalovaná sama uvedla, že věc nechala prošetřit, aniž by toto jakkoliv doložila. Čili je evidentní, že žalobkyně věc řešila, nicméně žalobkyně nemůže řešit vztahy žalované vůči třetím osobám a její případné nároky vůči těmto osobám. Žalobkyně neměla důvod v době před montáží provedenou dne 12. 12. 2022 sama demontovat elektroměr na odběrném místě. V bodě 4 odůvodnění je patrný důkaz o revizi elektrického zařízení, kdy odběrné místo bylo bez závad a až následně byl žalovanou prokazován opak o nezpůsobilosti elektroinstalace (která je navíc za elektroměrem a za kterou odpovídá vlastník), zejména důkazy a výslechy svědků bez odbornosti v oboru elektrických zařízení. Žalobkyně tak navrhuje změnu rozsudku tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.3. Žalovaná se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje se skutkovým stavem i právními závěry okresního soudu. Žalobce žádá náhradu škody za neoprávněný odběr, je si však vědoma existence platné smlouvy k odběrnému místu se společností , Anonymizováno, . Žalobkyně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Zde však nemovitost nebyla v řádném a zkolaudovaném stavu, nemovitost stále ovládá developer společnost , právnická osoba, , která je spojena s , Anonymizováno, . Po rozhodnutí bylo znovu zjištěno, že elektroinstalace neodpovídá dokumentaci, a i , Anonymizováno, má problémy s přepisem. , Anonymizováno, dodnes není schopno přepsat společné prostory na podružném elektroměru. Proběhlo jednání dne 4. 6. mezi , právnická osoba, , , Anonymizováno, a městem, kdy byla otevřena otázka, že elektroinstalace není v pořádku. O tom se jednalo i 9. 6. na zastupitelstvu města , adresa, . Dodnes řada uživatelů neplatí za elektřinu. Zápis z kolaudační prohlídky dne 30. 4. 2025 dokládá, že ani v té době nebyla elektroinstalace v pořádku. Problémy se táhnou do dnešního dne a byly i v době, kdy developer předával žalované byt. Žalovaná jednala ve smyslu občanského zákoníku poctivě. Musela trvat na demontáži elektroměru, aby neplatila za stavbu.4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a 212a o. s. ř.), a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání důvodné není.5. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedených důkazů, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá. Žalobkyně vytýká okresnímu soudu nesprávná skutková zjištění, respektive neúplně a nesprávně zjištěný skutkový stav věci, žádné konkrétní námitky, kterými by relevantně zpochybnila skutková zjištění, resp. skutkové závěry okresního soudu však v podstatě neuvádí.6. Krajský soud považuje za správné i právní závěry okresního soudu. Okresní soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalovaná se nedopustila neoprávněného odběru, když na odběrném místě v období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022 byla uzavřena platná smlouva mezi společností , Anonymizováno, spol. s r.o. jako odběratelem a společností , právnická osoba, jako obchodníkem, chybí tak základní předpoklad pro neoprávněný odběr dle § 51 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb. S tímto závěrem okresního soudu je nutno souhlasit, není možné po žalované požadovat náhradu za tvrzený neoprávněný odběr v odběrném místě za dobu, na kterou je uzavřena platná smlouva o odběru s třetí osobou. V období od 1. 11. 2022 do 12. 12. 2022 pak okresní soud správně uzavřel, že bylo prokázáno, že elektřina nebyla na odběrném místě žalovanou odebírána, povinnost žalované k náhradě škody tak nemůže být rovněž dána.7. K odvolací argumentaci žalobkyně, je možno uvést, že pokud je poukazováno na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, tak tam se sice uvádí, že za povinnou může být považována i osoba, kterou pojí s odběrným místem nějaký relevantní vztah, kdy v první řadě půjde o vlastníka, případně nájemce či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem, jednalo se tam však o neoprávněný odběr v období po skončení smlouvy o odběru elektřiny. V projednávané věci se však zjevně nejedná o takovou situaci, pokud okresní soud dospěl k závěru, že neoprávněný odběr za dobu od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022 nepřichází v úvahu proto, že k odběrnému místu byla uzavřena platná smlouva. Nelze tak v tomto období uvažovat o neoprávněném odběru a není důvod hledat neoprávněného odběratele v osobě vlastníka jednotky. Za zbývající období od 1. 11. 2022 do 12. 12. 2022 pak bylo prokázáno, že k žádnému odběru žalovanou v jednotce nedošlo. Poukazované rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 202/06 rovněž neřeší situaci podobnou projednávané věci a nelze z něj ničeho zásadního pro řešení této věci dovozovat (šlo tam o řešení odpovědnosti za poškození měřidla). Oprávněnost žaloby pak nelze nijak dovozovat ani z poukazu žalobkyně na čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Odvolací námitky žalobkyně jsou tak nedůvodné.8. Okresní soud pak postupoval správně, pokud zamítl další navržené dokazování. Krajský soud též neprováděl další dokazování navržené v odvolacím řízení (zápis z kolaudační prohlídky), neb toto je nadbytečné, když není důvod provádět dokazování k nedostatkům elektroinstalace v současné době či ke kolaudaci objektu.9. Okresní soud tak rozhodl věcně správně, krajský