71 Co 204/2025-165 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 47.900 Kč s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec II. výroku).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 28. 2. 2018 provedla žalobkyně na základě rozhodnutí strážníka městské policie odtah vozidla , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , které tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo je stále umístěno na odtahovém parkovišti žalobkyně. Z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázáno, že žalovaný nebyl nikdy vlastníkem ani faktickým provozovatelem vozidla. Ke dni 24. 10. 2016 byl zapsán do registru vozidel jako provozovatel vozidla, avšak vlastníkem a faktickým provozovatelem byl , jméno FO, , který nechal vozidlo napsat na žalovaného, protože byl v exekuci. Vozidlo fakticky držel a provozoval po dobu nejméně měsíce a půl, poté ho prodal , jméno FO, . Tento se zavázal zajistit přepis vozidla, k čemuž však nedošlo, i když měl k dispozici plnou moc žalovaného.3. Po právní stránce posoudil nárok žalobkyně dle ust. § 45 odst. 4 a § 2 písm. b) z. č. 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jedná se o specifický nárok, jde o refundaci nákladů na odtah či umístění vozidla na odstavné ploše. Mezi provozovatelem vozidla a osobou oprávněnou k nucenému odtahu vzniká právní vztah objektivní odpovědnosti. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uzavřel, že primárně je subjektem povinným nahradit náklady odstranění vozidla vytvářejícího překážku provozu na pozemní komunikaci osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. Pokud je však prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti a tím, kdo má vozidlo v právní i faktické dispozici je osoba odlišná od zapsaného vlastníka či provozovatele, nahradí náklady odstranění vozidla jeho skutečný vlastník a provozovatel. V dané věci je žalovaný zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel, avšak posledním známým skutečným vlastníkem i faktickým provozovatelem vozidla byl , Anonymizováno, , který vozidlo zakoupil na přelomu let 2016/2017 od , Anonymizováno, . , jméno FO, vozidlo převzal, užíval, disponoval s ním a lze mu proto přiznat postavení provozovatele vozidla. Žalovaný naopak vozidlo naopak nikdy nevlastnil a neprovozoval.4. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a navrhovala jeho změnu tak, že bude žalobě vyhověno. Za provozovatele vozidla je primárně považována osoba zapsaná v registru vozidel, a to byl právě žalovaný. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dle kterého je podstatné, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v registru silničních vozidel. Tyto závěry aproboval rovněž Ústavní soud v usnesení sp. zn. III. ÚS 769/21. Z těchto důvodů nejsou okolnosti související s převodem vlastnického práva k vozidlu v dané věci pro pasivní legitimaci žalovaného rozhodné. Poukazoval na to, že žalovaný porušil příslušné ustanovení zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, když nezajistil přepis předmětného vozidla. Poukazoval na rozdílné okolnosti věci řešené v rozsudku Nejvyššího soudu, na který okresní soud odkazoval. Rozdílnost spočívá v tom, že byl žalován faktický provozovatel, nikoliv provozovatel zapsaný v registru. Žalobkyně má na výběr, koho bude žalovat, zda osobu faktického nabyvatele či osobu zapsanou v registru, popř. oba. Tímto rozhodnutím soud – oproti řízení správnímu – rozšiřuje možnosti žalobkyně vůči komu svůj občanskoprávní nárok uplatnit.5. Žalovaný uvedl, že okresní soud rozhodl dostatečně a jasně s tím, že je osoba, která neměla a nemá s danou věcí nic společného.6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění okresního soudu ohledně odtažení a umístění předmětného vozidla ze strany žalobkyně. Dále vycházel ze zjištění, že žalovaný byl a je stále zapsán jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla.8. Odvolací soud nesouhlasí s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal. Okresní soud správně dovodil, že žalobce byl oprávněn zajistit odtah vozidla, které tvořilo překážku provozu na komunikaci. V souladu s ust. § 45 odst. 4 zákona čl. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, vzniklo žalobkyni, která odtah učinila, právo na náklady s tím spojené, a to vůči provozovateli vozidla. Součástí těchto nákladů jsou nepochybně také náklady spojené s jeho uskladněním (viz usnesení NS sp. zn. 25 Cdo 4706/2009).9. Dle § 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích pro účely tohoto zákona je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.10. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.11. Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 11. května 2021, sp. zn. III. ÚS 769/21 uzavřel, že provozovatelem vozidla, který je odpovědný za úhradu nákladů za odtah vozidla, je osoba zapsaná v registru silničních vozidel. Touto osobou byl v nyní projednávané věci žalovaný.12. Pokud okresní soud vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1064/2021, pak tento vychází z jiného skutkového stavu. V daném řízení byla žalovanou osoba, u které bylo prokázáno, že je faktickým provozovatelem odtaženého vozidla. Obecné soudy žalobu zamítly s tím, že se nejedná o osobu zapsanou v registru vozidel jako provozovatel a z tohoto důvodu není možno žalobě vyhovět. Nejvyšší soud poté ve svém rozhodnutí uvedl, že primárně je subjektem povinným nahradit náklady odstranění vozidla osoba zapsaná jako vlastník nebo provozovatel v registru silničních vozidel. Připustil dále, že je-li prokázáno, že zápis v registru neodpovídá skutečnosti, a tím, kdo má vozidlo v právní i faktické dispozici, je osoba odlišná od zapsaného vlastníka či provozovatele, nahradí náklady odstranění vozidla jeho skutečný vlastník a provozovatel. Uvedl dále, že ten, kdo náklady na odstranění vynaložil, obvykle nemá jinou možnost než zjistit osobu provozovatele vozidla z registru vozidel. Žalobci, který však označí skutečného vlastníka coby provozovatele vozidla, nemůže být tento nárok odepřen jen proto, že v registru je nesprávně uveden jako vlastník (provozovatel) někdo jiný. Pro posouzení pasivní legitimace považoval Nejvyšší soud za rozhodující, že žalobkyně již před zahájením soudního řízení zjistila, že skutečným vlastníkem vozidla je osoba odlišná od osoby zapsané v registru a proti této podala žalobu.13. Z výše uvedeného rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně (popř. jiná oprávněná) je oprávněná podat žalobu na náhradu nákladů za odtah vozidla primárně proti provozovateli, který je zapsán v registru vozidel. Pokud žalobkyně ještě před zahájením řízení zjistí, že faktickým provozovatelem vozidla je osoba odlišná od osoby zapsané v registru vozidel, má možnost podat žalobu také proti této osobě.14. V nyní projednávané věci žalobkyně neměla jinou možnost než vycházet ze zápisu v registru vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel zapsán právě žalovaný. Před podáním žaloby neměla žádné informace o tom, že by skutečným vlastníkem a provozovatelem měla být osoba odlišná. V této souvislosti je nutno uvést, že žalobkyně podala již dříve dvě žaloby, jejímž předmětem byl stejný nárok za předcházející období. V těchto soudních řízeních byla již vydána pravomocná rozhodnutí, když žalovaný se uplatněným nárokům nijak nebránil. Žalobkyně tak neměla jinou možnost a důvod než znovu podat žalobu za další období směřující právě proti žalovanému. Zcela důvodně a oprávněně vycházela ze zápisu v registru vozidel, kde je jako vlastník a provozovatel zapsán žalovaný, který je tak osobou odpovědnou k náhradě nákladů za odtah vozidla. Na tom nic nemění skutečnost, že vozidlo provozovala jiná osoba, popř. že došlo k prodeji předmětného vozidla. Žalovaný projevil vůli nechat se jako vlastník a provozovatel zapsat do registru vozidel bez ohledu na to, komu poté vozidlo předal k užívání. Pokud mělo dojít k prodeji předmětného vozidla, bylo na žalovaném, jako zapsaném vlastníkovi, aby se postaral o dokončení registrace vozidla ze strany nabyvatele. Měl možnost postupovat dle ust. § 8a zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, který upravuje způsob, jak postupovat v případě, kdy nový vlastník neposkytuje dostatečnou součinnost. Ze strany žalovaného však nebyly tvrzeny žádné takové kroky. Samotná skutečnost, že nový nabyvatel registraci vozidla nedokončil, přestože mu žalovaný měl k tomuto udělit plnou moc, nelze považovat za takovou mimořádnou okolnost, ve které by bylo