102 CO 23/2022-66 — Krajský soud v Praze

1. Řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], bylo zahájeno usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 21.2.2022 č.j. 10 D 205/2022-2. Provedením úkonů v řízení byl pověřen Mgr. [jméno] [příjmení], notář v [obec] (§ 101 odst.2 z.ř.s.). 2. V průběhu řízení o pozůstalosti vyšlo najevo, že zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti. Jako dědičky ze zákonné dědické posloupnosti byly zjištěny manželka zůstavitele [jméno] [příjmení] a zůstavitelova dcera [jméno] [příjmení]. 3. Okresní soud v Mělníku - poté, co dědičky, které "přijaly" dědictví a uplatnily výhradu soupisu, při jednání před soudním komisařem dne [datum] neuzavřely dohodu o vypořádání společného jmění zůstavitele a účastnice 1) ani dohodu o vypořádání pozůstalosti - usnesením ze dne 25.5.2022 č.j. 10 D 205/2022-48 určil, "obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky [jméno] [příjmení] na částku 139.850,12 Kč (výrok I.), určil, že "Pozůstalé manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], ze společného jmění manželů patří spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 (slovy: polovina) na následujícím": (majetku patřícím do SJM, který uvedl), že "pozůstalé manželce [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], ze společného jmění manželů dále patří domácí a ostatní bytové zařízení zůstavitele" a že "do pozůstalosti ze společného jmění manželů patří spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 (slovy: polovina) na následujícím" (majetku patřícím do SJM, který uvedl) (výrok II.), určil "obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti na částku 69 925,06 Kč, výši dluhů a dalších pasiv pozůstalosti na částku 40.666 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti na částku 29.259,06 Kč (výrok III.), potvrdil nabytí dědictví dědicům podle podílů tak, že "a. [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [adresa], z pozůstalosti nabývá podíl 1/4 (slovy: jedna čtvrtina) na:" (majetku, který vyjmenoval), "b. [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], z pozůstalosti nabývá podíl 1/4 (slovy: jedna čtvrtina) na:" (majetku, který vyjmenoval) a že účastnice [příjmení]) a 2) "jsou povinny se každá 1/2 (slovy: jednou polovinou) podílet na pasivech náklady pohřbu zůstavitele ve výši 40.666 Kč (výrok IV.), rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), a uložil účastnicím zaplatit soudnímu komisaři odměnu, hotové výdaje, náhradu za 21% DPH celkem ve výši 3 617,90 Kč tak, že každá "je povinna zaplatit celkovou částku ve výši 1 808,95 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení" (výrok VI.). O potvrzení nabytí dědictví podle dědických podílů dědičkám ze zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců rozhodl s odůvodněním, že nedošlo k rozdělení pozůstalosti ani k dohodě o výši dědických podílů. 4. Proti tomuto usnesení ve výroku IV. podala odvolání účastnice 1). Namítá, že před vydáním napadeného usnesení kontaktovala účastnici 2) s návrhem na uzavření dohody o "vypořádání dědictví" a že její návrh akceptovala. Odvolatelka se proto písemně obrátila na soudního komisaře, aby tuto dohodu akceptoval a aby nařídil ještě jedno ústní jednání. K nařízení ústního jednání ale nedošlo, notář na její návrh dohody nereagoval a rovnou vydal napadené usnesení, které nastoluje poměry pro účastníky "krajně nevýhodné" a vzniká obtížně řešitelný stav, kdy by měly postupovat společně, "což se jeví s ohledem na jejich vyhrocené vztahy jako přinejmenším problematické". Klade otázku, "do jaké míry byly případné formální důsledky neuzavření dohody o vypořádání SJM a dědictví a zejména praktické dopady takového postupu před notářem skutečně vysvětleny", a ona sama začala být srozuměna s "praktickými problémy vyplývajícími z prostého potvrzení dědictví až po uzavření věci před notářem". Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Účastnice 2) navrhla, aby bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Připustila původně možnost dohody mezi dědičkami a uvedla, že k návrhu dohody (vše přenechat účastnici 1) vyjma motocyklu a gramofonových desek jako památek na otce) došlo z jejího podnětu, ale poté, co byla "hrubě a arogantně slovně urážena", se rozhodla postupovat podle zákona a toto sdělila i telefonicky "notářce". Na základě podaného odvolání považuje za možné řešení jednorázové finanční vypořádání a uzavření dohody tak, aby se nemusely společně podílet na řešení pozůstalostních věcí. Proto požaduje 150 000 Kč a následně se "vzdá veškerých pozůstalostních věcí" po zůstaviteli. 6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, k němu oprávněnou osobou a proti takovému usnesení soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání přípustné, přezkoumal usnesení v odvoláním napadeném (dotčeném) výroku IV. a řízení, které jeho vydání předcházelo, ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 28 z.ř.s. a § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné. Výroky I., II. a III., které nebyly odvoláním napadeny, nabyly samostatně právní moci. 7. V rozhodnutí o dědictví soud s účinností ke dni vzniku dědického práva potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici (srov. § 185 odst. 1 písm. a) z.ř.s.) nebo potvrdí, že dědictví připadlo státu, jestliže nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti (srov. § 185 odst. 1 písm. h) z.ř.s.). Jestliže zůstavitel zanechal více dědiců, kteří mají nejlepší prokázané dědické právo, může dojít buď k rozdělení pozůstalosti a k potvrzení nabytí dědictví více dědici podle rozdělení pozůstalosti (srov. § 185 odst. 1 písm. b) až f) z.ř.s.) nebo k potvrzení nabytí dědictví více dědici podle dědických podílů (srov. § 185 odst. 1 písm. g) z.ř.s.). K rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců může dojít podle nařízení zůstavitele nebo podle určení třetí osoby, kterou tím zůstavitel pověřil. Nedošlo-li k rozdělení pozůstalosti mezi více dědiců podle nařízení zůstavitele nebo určením třetí osobou, může být pozůstalost rozdělena dohodou dědiců, popř. soudem, jestliže o to soud požádají všichni dědicové. Dohodu o rozdělení pozůstalosti je možné uzavřít jen před soudem nebo soudním komisařem v řízení o pozůstalosti. Dokud nebude dohoda, k níž došlo do protokolu u soudního komisaře nebo u soudu, podepsána jejími stranami, nelze k ní přihlédnout (srov. § 10 ZŘS). Jestliže se rozhodnutí soudu o vypořádání mezi dědici nestalo pravomocným, mohou dědicové i v odvolacím řízení navrhnout, aby byla schválena jejich dohoda o vypořádání dědictví. Dohoda o vypořádání pozůstalosti musí být určitá a srozumitelná; musí z ní mimo jiné bez pochybností vyplývat, jaký zůstavitelův majetek (jakou hmotnou nebo nehmotnou věc) každý z dědiců nabývá, jinak se k ní nepřihlíží, ledaže by dohoda byla ze strany dědiců dodatečně vyjasněna. Obsahuje-li dohoda závazek dědice vyplatit jinému dědici dědický podíl nebo jeho část v penězích, musí být sjednána také lhůta k plnění; je také možné, aby bylo sjednáno zajištění tohoto závazku, např. zástavním právem k věci z pozůstalosti. 8. V projednávané věci účastnice řízení dohodu o vypořádání pozůstalosti neuzavřely před soudem prvního stupně a neuzavřely ji ani během odvolacího řízení před soudem odvolacím. Vzhledem k tomu, že účastnice neuzavřely dohodu o vypořádání pozůstalosti, ani nepožádaly soud o rozdělení pozůstalosti a zůstavitel nezanechal pořízení pro případ smrti, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku IV., kterým bylo potvrzeno nabytí dědictví účastnici 1) a 2) podle dědických podílů ze zákona, jako správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil. 9. O náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi účastníky odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 224 odst. 1 občanského soudního řádu a § 128 z.ř.s., když přiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků neodůvodňují ani okolnosti případu, ani důvody hodné zvláštního zřetele. <b>Poučení o opravném prostředku:</b>