25 CO 2/2022-449 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o zaplacení částky 173 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 23. 9. 2014 do zaplacení zamítl (výrok I.). Žalobci uložil soud prvního stupně povinnost zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 141 503 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky (výrok II.). Zároveň byla žalovanému uložena povinnost zaplatit českému státu – Okresnímu soudu Plzeň-město do 3 dnů od právní moci rozsudku náklady řízení ve výši 10 476,84 Kč. Opravným usnesením, č. j. 16 C 241/2015-424, z 26. 10. 2021 soud prvního stupně opravil výrok III. tak, že chybně uvedený text ve znění„ žalovaný je povinen zaplatit“ byl nahrazeno správným zněním„ žalobce je povinen zaplatit“ … Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že veškeré žalobcem reklamované vady představovaly nepodstatné porušení smlouvy a vzhledem k tomu, že žalobce vyzýval žalovaného k odstranění vad a předal mu protokolárně zboží – pohovku, zcela nepochybně se jednalo o převzetí zboží k provedení opravy. Veškeré vady byly odstraněny a tato skutečnost vyplynula z posudku ing. [příjmení]. Za tohoto stavu žalobci právo na odstoupení od smlouvy nevzniklo, neboť dle ust. § 437 odst. 5 obchodního zákoníku právo na odstoupení od smlouvy vzniká, pouze neodstraní-li prodávající vady zboží. Taková situace nenastala, a tak nedošlo k zániku závazku a žalobce nemá právo na vrácení kupní ceny. K tvrzení žalobce, že v červenci 2014 byla dodána jiná pohovka, než která byla předmětem kupní smlouvy, soud prvního stupně konstatoval, že z právního hlediska je toto tvrzení bezvýznamné, když dle ust. § 437 odst. 2 může prodávající vždy na místo opravy přikročit k dodání náhradního zboží. 2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce včasným odvoláním, v němž namítl nesprávnost závěrů soudu prvního stupně. Předmětná sedací souprava vykazovala řadu vad spočívající ve vadách skrytých a jednotlivé vady byly podrobně zdokumentovány a posouzeny znaleckým posudkem ing. [příjmení] poté, co se vady objevily. Přestože žalovaný zpochybňoval vadnost dodaného zboží, svým jednáním důvodnost reklamace uznal, současně však neprokázal, že by jakékoliv opravy provedl. Právě otázka provedení opravy vyvolává ve věci zásadní pochybnosti. Ačkoliv bylo žalovanému poskytnuto řádné poučení, aby tvrdil a prokázal, co a jak bylo opraveno, žalovaný na tato poučení nereagoval, resp. neprokázal provedení opravy a v tomto směru neunesl břemeno důkazní. Žalovaný odmítá důvodnost vytčených vad, současně však obecně tvrdí, že provedl kompletní opravu sedací soupravy, aniž by byl ochoten či schopen jakkoli specifikovat, v čem měla tato oprava spočívat. Žalovaný nikdy neprokázal, že by na sedací soupravě byla jakákoliv oprava provedena, když nepředložil jediný doklad o reklamačním řízení u výrobce, tedy např. doklad o přijetí sedací soupravy do opravy u výrobce, či protokol o provedení opravy. Ve znaleckém posudku se ing. [příjmení] vyjadřoval k jiné sedačce než k té, která byla předmětem reklamace. Závěry soudu prvního stupně nejsou správné, neboť v červenci byla dodána jiná pohovka a ust. § 437 odst. 2 obchodního zákoníku o náhradním plnění je možné aplikovat pouze za stavu, kdy žalobce by se k dodání náhradního zboží rozhodl. Rozhodnutí soudu prvního stupně je rovněž překvapivé, neboť žalovaný byl poučován o své povinnosti důkazní k prokázání tvrzení, že byla provedena oprava, a toto břemeno neunesl, a přesto byla žaloba zamítnuta. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil podáním z 31. 3. 2022. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav a věc správně právně posoudil. Tvrzení žalobce, že žalovaný neprokázal, že by provedl opravu, je účelové. V řízení byla k důkazu provedena korespondence účastníků, v níž žalovaný opakovaně vyzývá žalobce, aby si soupravu po opravě vyzvedl. Žalobce si sedací soupravu vůbec neprohlédl, tedy nemůže zpochybňovat, zda a jakým způsobem byla pohovka opravena. Skutečnost, že sedací souprava byla bez vad, potvrdil znalec ing. [příjmení] v písemném znaleckém posudku i ve své výpovědi. Žalobcem vytýkané vady neexistovaly, nebo nebyly vadami. Nejpodstatnější oprava byla oprava mechanicky poškozené područky a vyčištění botami znečištěné potahové látky. Žalovaný v dobré vůli chtěl vyhovět zákazníku a nechal tyto„ vady“ opravit. Žalobce neměl důvod k odstoupení od smlouvy, žalobu považuje žalovaný za šikanózní. Navrhl potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně. 4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 212 o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2015 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán k zaplacení částky 173 610 Kč z titulu vypořádání zaniklého závazku. Žalobce tvrdil, že účastníci dne 26. 7. 2013 uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byla pohovka Blog, 2x sofa a rohový komponent s područkou. Dne 6. 10. 2013 bylo zboží žalobcem převzato a bylo zaplaceno. Po 3 měsících se objevily vady, které byly reklamovány ústně dne 27. 1. 2013 a písemně dne 6. 2. 2013, když dne 27. 2. 2013 byl žalovanému zaslán znalecký posudek znalce ing. [příjmení], který podrobně vady popsal a hodnotil je jako vady zjevné a skryté. Žalobce požadoval odstranění vad a po několikaměsíční korespondenci žalovaný převzal pohovku, aby jí odvezl k výrobci do Itálie k odstranění závady. V červenci 2014 žalovaný vyzval žalobce k převzetí opravené pohovky, ale s ohledem na skutečnost, že žalobce je přesvědčen, že většina vad jsou vady neopravitelné, a s ohledem k tomu, že ani přes opakované výzvy žalovaný nedoložil, jaké vady a jakým způsobem byly odstraněny, žalobce dne 8. 9. 2014 od smlouvy odstoupil. Žalobce rovněž uváděl, že pohovka nabízená žalovaným v červenci 2014 nebyla totožná se zbožím, které převzal dne 6. 10. 2013. Odstoupením od smlouvy závazek zanikl a žalobce požaduje vrácení kupní ceny. 6. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Nerozporoval skutková tvrzení o uzavření smlouvy, převzetí zboží a uplatnění reklamací, avšak namítal, že reklamace byla podána opožděně, když se jednalo o zjevné vady, které nebyly vytčeny bez zbytečného odkladu a nebyly dodrženy ani podmínky reklamačního postupu, tak jak byly sjednány ve všeobecných obchodních podmínkách. Zásadní argumentace žalovaného spočívala v tom, že žalobce souhlasil s provedením opravy, oprava byla provedena, tedy žalobci nevzniklo právo na odstoupení od smlouvy a závazek účastníků stále trvá. 7. Soud prvního stupně provedl listinné důkazy, vyslechl znalce [příjmení], kterému zadal zhotovit doplnění znaleckého posudku, a k návrhu účastníků ustanovil ve věci znalce ing. [příjmení], jemuž zadal vypracování revizního znaleckého posudku k posudku znalce ing. [příjmení] a zodpovězení doplňujících dotazů. Znalecké zkoumání znalec ing. [příjmení] uzavřel konstatováním, že pohovka je bezpečná, je schopna plnit funkce deklarované výrobcem a odpovídá standardu čalounického výrobku pro sezení a případně spaní. Poté soud prvního stupně rozhodl, jak shora uvedeno, a žalobu zamítl. 8. Závěr soudu prvního stupně, že vztah účastníků je třeba posuzovat dle ustanovení obchodního zákoníku, je správný a odvolací soud se s tímto závěrem zcela ztotožnil. Smlouva byla uzavřena dne 26. 7. 2013, tedy za účinnosti obchodního zákoníku, a s ohledem na znění ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku 89/2012 Sb. řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. 9. Přisvědčit je třeba i závěru, že žalobce vady pohovky reklamoval nejprve ústně dne 27. 1. 2014, následně písemně dne 6. 2. 2014 a poté i zasláním znaleckého posudku z 27. 2. 2014, kdy byly vady podrobně vytčeny a popsány a byl i zhodnocen charakter těchto vad. Stejně tak je třeba přisvědčit závěrům soudu prvního stupně, že až do 20. 6. 2014, kdy byla přebírána pohovka k odvozu do Itálie výrobci k odstranění závady, nebyl zvolen reklamační nárok a za tohoto stavu lze bez ohledu na charakter vad hodnotit porušení povinnosti ze smlouvy jako porušení povinnosti nepodstatné v souladu s ust. § 436 odst. 3 obchodního zákoníku. Dle citovaného zákonného ustanovení i v případě, že je smlouva porušena podstatným způsobem, musí být učiněna volba reklamačního nároku ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Neoznámí-li kupující volbu svého nároku v dané lhůtě, má nároky z vad zboží jako při nepodstatném porušení smlouvy. Z uvedených citovaných ustanovení je zřejmé, že za stavu, kdy žalobce sice vytkl vady, avšak nezvolil reklamační nárok, nelze charakter vad hodnotit jinak než jako vady nepodstatné, i pokud by šlo o vady podstatné. Nečinnost žalobce, který nezvolil reklamační nárok po dobu