61 CO 10/2022-134 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal, aby údaj o dluhu žalobce za rok 2018 se ruší (bude vymazán), že žalovaný provede vyúčtování účtu č. [bankovní účet] ke dni 31. 8. 2020 a částka bude zaslána na žalobcův účet do týdne od právní moci rozsudku, že žalovaný vyčíslí navrhovatelův podíl na stavu účtu č. [bankovní účet] ke dni 31. 8. 2020 a bude dále postupovat podle písemného sdělení žalobce a žalovaný zaplatí žalobci částku 13 339 Kč (výrok I), v části v níž se žalobce domáhal aby žalovaný ukončil platnost zpracování osobních údajů ke dni 31. 8. 2020 a vydal žalobci písemné potvrzení do týdne od nabytí právní moci rozsudku bylo řízení zastaveno (výrok II), žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III) a žalobci byla dále uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení o náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet České republiky Okresního soudu v Chebu (výrok IV). Rozhodnutí zdůvodnil tím, že ve vztahu k požadavku na zrušení (výmaz) údaje o žalobcově dluhu za rok 2018 je prokázáno, že žalovaný skutečně vůči žalobci nárok na úhradu takového dluhu vznášel avšak potvrzením ze dne 29. 7. 2020 žalovaný stvrdil, že již úhradu takového dluhu vůči žalobci nenárokuje, když konstatoval, že mu žalobce nic nedluží. V účetních závěrkách za roky 2018 a 2019, které jsou publikovány ve sbírce listin Veřejného rejstříku, se o žalobci nepíše. Žalobcem vznesený nárok je tudíž nedůvodný, protože v současné době neexistuje žádný údaj o žalobcově dluhu vůči žalovanému, jehož výmaz by mohl být nařízen. Ve vztahu k nároku na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 13 339 Kč jako náhrady za újmu na občanské cti žalobce způsobené tím, že byl označen jako dlužník, ač nic žalovanému nedlužil, soud prvního stupně dospěl k závěru, že neodpovídá skutečnosti žalobcovo tvrzení, že jeho označení za dlužníka se stalo známým vůči široké veřejnosti tím, že bylo uvedeno v účetní závěrce, která je publikována ve veřejném rejstříku. Jedinými, kdo se o označení žalobce za dlužníka dozvěděli, byli ostatní spoluvlastníci z domu a dále správce nemovitosti Ing. [jméno] [příjmení] Tyto osoby ovšem také následně byly seznámeny s tím, že žalovaný již nadále vůči žalobci úhradu žádného dluhu nenárokuje, tedy se dozvěděli, že žalobce již není považován za dlužníka. Vzhledem k tomu že označení dlužník nebylo použito v nikterak urážlivém kontextu a seznámil se s ním jen velmi omezený okruh osob, které se následně dozvěděly, že žalovaný svůj názor změnil, jedná se – v případě, že by dluh neexistoval a označení bylo nepravdivé – jen o nepatrný zásah do žalobcovy cti ve smyslu ust. § 81 odst. 2 o. z., který byl napraven tím, že žalovaný písemně uznal, že žalobce mu nic nedluží, tedy zdržel se dalšího pokračování v zásahu ve smyslu ust. § 82 odst. 1 o. z., a to ještě v době před zahájením tohoto soudního sporu. Takovéto zadostiučinění je s ohledem na nepatrnou míru zásahu do žalobcovy cti přiměřené a tudíž dostačující a důvod k poskytnutí satisfakce v penězích ve smyslu § 2951 o. z. není dán. Ve vztahu k požadavkům na provedení vyúčtování účtu č. [bankovní účet] ke dni 31. 8. 2020 a zaslání zjištěné částky na žalobcův účet a k požadavku na vyčíslení žalobcova podílu na stavu účtu č. [bankovní účet] ke dni 31. 8. 2020 je žaloba též nedůvodná. V souvislosti s převodem jednotky ve smyslu § 1186 odst. 1 o. z. nevznikla osobě odpovědné za správu domu (a potažmo ani žalovanému společenství) povinnost vypořádat příspěvky na správu domu a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním v bytu, když ve smyslu § 1186 odst. 2 o. z. se předpokládá přechod případných dluhů na nabyvatele jednotky (v tomto případě však žalovaný žádný požadavek na úhradu dluhu vůči žalobci nevznesl, naopak vystavil potvrzení o jeho bezdlužnosti). Žalobce neměl právní nárok na provedení vyúčtování, sdělení zůstatků na účtech či vyčíslení svého dluhu na nich, stejně jako na finanční vypořádání (tedy žádné zaslání peněz na svůj účet). V části v níž se žalobce domáhá, aby žalovaný ukončil platnost zpracování osobních údajů ke dni 31. 8. 2020, aby dal žalobci písemné potvrzení do týdne od nabytí právní moci rozsudku, bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno, když žalobce na tomto dílčím nároku netrval. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce obsáhlé odvolání včetně jeho dvou dodatků. V tomto svém odvolání především namítá, že soud prvního stupně jen potvrzoval údaje společenství, nepřihlížel na sdělení a požadavky žalobce, a proto navrhuje zrušení rozsudku s tím, aby proběhlo nové řízení a byla předvolána paní [příjmení], Ing. [příjmení] a Mgr. [jméno] jako svědci, aby se žalobce mohl dotázat na nejasnosti, jelikož ve společenství žádná komunikace neexistovala. 3. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se žalobce neodvolává do výroku II, jímž došlo k zastavení části řízení. 4. Žalobce v odvolání namítá, že ke dni 14. 10. 2012 neměl se společenstvím nic společného. Soud pominul, že nepodepsal žádný dokument o jednotné platbě do„ fondu oprav“. Za celých pět roků se nekonala valná hromada. Uváděné shromáždění 1. 7. 2017 nebylo včas svoláno, proto se ho neúčastnil. Stanovy vypracoval Ing. [příjmení], vlastníci neměli možnost se s nimi seznámit. Platba je uváděna dle výše podílů, což neuznává paní [příjmení]. Byla svolána další schůze 28. 4. 2018 (o změnu stanov a jednotnou platbu), ani tuto změnu nepodepsal. Platbu do„ fondu oprav“ zná jen společenství a soud. Údaje o jeho dopisu z 8. 7. 2020 společenství je přímo lží soudu. Byl napsán, ale paní [příjmení]„ zapráskla dveře“ (důkaz o nekomunikaci ve společenství), s doručením nepomohla ani policie, nebyl převzat ani jako doporučený (podán [datum] vrácen [datum]). Společenství s ním bylo seznámeno jako s přílohou žaloby. Žalobce neměl žádné vyjádření společenství pro sepsání kupní smlouvy (jen o dluhu), neměl a stále nemá údaje o výši jeho podílu na účtu„ fondu oprav“, proto se rozhodl ke snížení kupní ceny o 50 000 Kč oproti ceně, kterou navrhoval makléř. Cena jeho podílu nebyla tak uvedena ve výši kupní ceny. Dále uvádí, že v lednu 2018 se domlouval s paní [příjmení] a Ing. [příjmení] o odečtu jeho dluhu z přeplatku, po jeho zamítnutí neprovedeno. Soud zcela neakceptuje, že společenství má dva účty, jedním disponuje Ing. [příjmení], platí se zálohy, které je nutno vyúčtovat. Stav účtu neznal při sepsání kupní smlouvy, respektive výši svého podílu, proto není uveden v kupní smlouvě. Žalobce uvádí, že postupoval dle § 1179 o. z., nikdo nebere na zřetel, že společenství má dva nesmyslné účty. Společenství získalo již při koupi bytu, původní cena 790 000 byla snížena na 770 000 (pro úvěr). Tuto částku zaplatil hotově, zaplatil však i úvěr. Úvěr zůstává i nyní – jeho podíl účtu, daleko vyšší. V doplnění svého odvolání pak ohledně jeho požadavku na platbu za poškození občanské cti ve výši 13 339 Kč uvádí, že tuto částku zaplatil za neplacení paní [příjmení] dle jejího podílu a údaj z vyúčtování roku 2018 však není výše jeho dluhu nýbrž platba někomu, kdo hledal právní cestu na jeho dluh (a stále tento údaj není smazán) a uzávěrka nebyla projednána se členy. V rámci odvolacího jednání pak žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že je třeba vyslechnout svědky paní [příjmení], Ing. [příjmení] a Mgr. [jméno]. 5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání uvedl, že se plně ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně prezentovanými v odůvodnění napadeného rozsudku. Dle přesvědčení žalovaného žalobce absolutně nerozumí principům fungování žalobce jakožto společenství vlastníků jednotek. Pokud je namítáno, že žalovaný neseznamuje členy se stavem účtů a neinformuje členy o své činnosti, tak s tímto žalovaný nesouhlasí a poukazuje na to, že vždy bylo řádně svoláno shromáždění, které řádně probíhalo a přijímalo usnesení. Rovněž žalovaný i vůči žádostem žalobce o nahlédnutí do účetní dokumentace byl opakovaně součinný, kdy naposledy na e-mailovou žádost žalobce, který již není ani členem žalovaného, poskytl žalovaný žalobci termín k nahlédnutí do požadovaných podkladů, čehož však žalobce opakovaně nevyužil. Není tedy pravdou tvrzení žalovaného v doplnění odvolání, že by žalobce s žalovaným nekomunikoval. O řádném fungování žalovaného rovněž svědčí i skutečnost, že v souladu s právními předpisy jsou zveřejňovány v příslušném rejstříku účetní závěrky a rozvahy. Rovněž z podané žaloby jakož i odvolání žalobce je zřejmé, že žalobce nerozumí podstatě příspěvků na správu domu a pozemku rozúčtované podle podílů na společných částech domu dle ust. § 1180 o. z., kdy se neprovádí vyúčtování ve smyslu každoročních přeplatků a nedoplatků a tedy nemohl žalobci vzniknout„ podíl ve fondu oprav“, jak uvádí opakovaně žalobce ve svých podání. Co se týká údajného poškození žalobcovy pověsti i zde má žalovaný za to, že soud prvého stupně postupoval správně, když tento nárok jak