CS · EN DE FR brzy

25 CO 85/2023-30 — Krajský soud v Plzni

ECLI: ECLI:CZ:KSPL:2023:25.Co.85.2023 .1
Datum: 2023-04-24
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1812 z. č. 89/2012 Sb."
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Klíčová slova: ["postoupení pohledávky", "smlouva o úvěru"].
1. Napadeným rozsudkem uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci částku 50 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 10. 2021 do zaplacení (výrok I.) a žalobu co do částky 10 262 Kč a co do zbývajícího příslušenství zamítl (výrok II.). Zároveň soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení 5 120 Kč k rukám advokáta žalobce (výrok III.) s tím, že částky uvedené ve výroku I. a III. rozsudku může žalovaná uhradit ve splátkách ve výši 2 500 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 15. dne měsíce až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné z nich s účinností od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém nabude právní moci rozsudek (výrok IV.). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl splatný ve 24 měsíčních splátkách, zaplatit měla žalovaná celkem částku 63 858 Kč s tím, že částku 10 262 Kč představoval poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka. Samotné úroky představovaly částku 20 500 Kč a pojištění částku 3 096 Kč. Předmětnou úvěrovou smlouvu soud prvního stupně zhodnotil jako smlouvu platnou s výjimkou ujednání o poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, když toto ujednání představuje ve smyslu ust. § 1812 až 1815 občanského zákoníku významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran ve prospěch spotřebitele a jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat tyto služby. Stejný závěr učinil soudu prvního stupně, i pokud jde o doplňkovou službu pojištění. Jedná se o zastřená ujednání o úroku, která jsou neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Zbývající část ujednání o úroku v kapitalizované výši 20 500 Kč je platná. Za tohoto stavu tak soud zavázal žalovanou k zaplacení úvěru a úroku ve výši 50 500 Kč a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci s tím, že žalobce má nárok na zaplacení 66 % nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 039 Kč a odměny advokáta za tři úkony právní služby dle ust. § 14b advokátního tarifu po 1 000 Kč a paušální náhrada v celkové výši 900 Kč Celkem tak náklady včetně DPH činí částku 7 758 Kč a 66 % pak částku 5 120 Kč. Povinnost plnit byla uložena ve splátkách ve výši, která odpovídá výši splátek, k nimž se v předmětné smlouvě žalovaná zavázala. 2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce včasným odvoláním, které směřovalo do výroku III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, tj. do části týkající se nákladů řízení a lhůty k plnění. Namítl, že částka odměny ve výši 3 000 Kč za tři úkony právní služby není správně vyčíslena v souladu s advokátním tarifem, neboť v daném případě činí tarifní hodnota žalované částky celkem 60 762 Kč, tedy výše odměny neměla být stanovena dle § 14b, nýbrž dle ust. § 7 a § 11 advokátního tarifu, kdy jeden úkon právní služby činí 3 540 Kč. Nesprávné rozhodnutí je i rozhodnutí o plnění ve splátkách, s nimiž žalobce nesouhlasí, neboť každé prodloužení lhůty či povolení plnění ve splátkách je výjimkou ze zásady platit přiznané plnění v zákonné pariční lhůtě tří dnů. Soud prvního stupně neuvedl v odůvodnění napadeného rozsudku žádné konkrétní důkazy osvědčující nepříznivou sociální a majetkovou situaci žalované, tedy podmínky pro plnění ve splátkách nejsou dány. Navrhl, aby rozhodnutí soudu prvního stupně bylo změněno tak, že žalobci bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 11 206 Kč a povinnost plnit bude žalované uložena v třídenní pariční lhůtě. 3. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 212 a 212a o. s. ř., přihlédl k odvolání a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 4. S argumentací odvolatele, že tarifní hodnota představuje částku 60 762 Kč, nelze souhlasit. Podle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo považováno jako samostatný nárok. 5. V přezkoumávané věci petitem žaloby žalobce požadoval zaplacení částky 60 762 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 5 483,33 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 165,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok 25,23 % ročně z částky 30 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Částka 60 762 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužné částky poplatku 30 762 Kč, který sestává z úroku ve výši 20 500 Kč, dalšího poplatku 10 262 Kč (částka za zpracování spotřebitelského úvěru atd.). Úrok ve výši 20 500 Kč představuje příslušenství pohledávky, tedy tarifní hodnota požadovaného plnění bez příslušenství pohledávky nedosahuje částky 50 000 Kč ve smyslu ust. § 14b advokátního tarifu. 6. Za tohoto stavu tak soud prvního stupně postupoval správně, když určil odměnu advokátovi za tři úkony právní služby po 1 000 Kč, neboť podmínky ust. § 14b byly splněny. 7. Přisvědčit je třeba i závěru soudu prvního stupně o plnění dluhu ve splátkách, když z žádosti o spotřebitelský úvěr je zřejmé, že žalovaná pobírá čistý příjem 8 100 Kč, tedy není v jejích možnostech hradit dluh najednou. Za tohoto stavu je namístě použití úpravy dané v ust. § 160 věta druhá o stanovení peněžitého plnění ve splátkách, a to s ohledem na povahu projednávané věci, výši přiznaného nároku i osobním poměrům žalované, přičemž se nejedná o neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. 8. Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto odvolací soud toto rozhodnutí dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil. 9. Rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení má svoji oporu v ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, náklady řízení jí však nevznikly, proto soud žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.

Citovaná ustanovení

§ 1812 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 212 (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 224 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.