56 CO 157/2023-173 — Krajský soud v Plzni

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 72 125,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 536 Kč jdoucím od 3. 3. 2020 do 15. 4. 2020 ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 536 Kč jdoucím od 16. 4. 2020 do 14. 5. 2020 ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 5 536 Kč jdoucím od 15. 5. 2020 do 7. 11. 2020 ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 4 869,49 Kč jdoucím od 8. 11. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 2 219,94 Kč jdoucím od 1. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 498,30 Kč jdoucím od 23. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 438,19 Kč jdoucím od 30. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (výrok I) a dále je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 39 972,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II). 2. Žalovaná v odvolání podaném prostřednictvím opatrovníka namítala, že pokud došlo k uzavření dvou smluv, je třeba jednoznačně prokázat, že je žalovaná skutečně tou osobou, která konkrétně [jméno] [příjmení] písemnou plnou mocí k uzavření té které smlouvy zplnomocnila. Závěr nemůže soud učinit pouze na základě prostého srovnání podpisů uvedených na plné moci a na nájemní smlouvě. Vyvstává otázka, zda žalovaná předmětné listiny skutečně podepsala, zda je pasivně legitimovanou osobou. Pokud jde o smlouvy uzavřené s žalobkyní, opatrovník žalované se domnívá, že se jedná o ujednání, která jsou s dobrými mravy minimálně hraniční, když lze mít pochyby o jejich platnosti. Jako zásadní námitku opatrovník uvádí absenci doložení (prokázání) doručení daňových dokladů (faktur), výzev k úhradě, vyúčtování či jiných listin ze strany žalobkyně k rukám žalované, když většina písemností byla doručována ze strany žalobkyně obyčejnou poštou, nikoliv doporučeně. Pokud z listiny, která je doručována, vyplývají jistá zásadní práva a povinnosti, pak se tato listina doručuje doporučeně poštou či jiným prokazatelným způsobem, například na dodejku atd. Opatrovníkovi není známo, proč žalobkyně doručuje určitá vyúčtování obyčejně a nějaká doporučeně. Žalobkyně vznášené námitky bagatelizuje, když uvádí, že postačí, aby se doručované listiny dostaly pouze do sféry dispozice žalované. Žalobkyně musí prokázat tvrzenou skutečnost ohledně doručení, dle opatrovníka žalobkyně tento úkol nesplnila. Opatrovník žalované navrhoval změnu rozsudku v tom směru, aby žaloba byla zamítnuta, případně navrhoval zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně se k odvolání opatrovníka žalované vyjádřila v tom směru, že soud prvního stupně se řádně vypořádal se všemi předloženými tvrzeními a provedenými důkazy. Soud prvního stupně se s otázkou pravosti podpisu žalované řádně vypořádal, o vůli žalované být vázána předmětnými smlouvami svědčí i jiné skutečnosti, jako hrazení předepsaných zálohových plateb z bankovního účtu vedeného na jméno žalované či skutečnost, že žalovaná v nemovitosti na odběrném místě měla své poslední známé bydliště a komodity dodávané žalobkyní odebírala. Soud prvního stupně se s otázkou souladu smluvních ujednání s dobrými mravy řádně vypořádal. Žádná ze smluv neobsahuje žádná překvapivá ujednání, sjednané smluvní pokuty jsou standardem v odvětví dodávek plynu a elektřiny a zajišťují povinnosti žalované, které svou hodnotou mnohonásobně převyšují výši smluvní pokuty. Žalobkyně má za to, že v řízení před soudem prvního stupně prokázala, že veškerá korespondence byla ze strany žalobkyně žalované doručována na sjednanou korespondenční adresu. Není smluvní ani zákonnou povinností žalobkyně doručovat listiny žalované doporučeně či s dodejkou. S ohledem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu (25 Cdo 4074/2009 z 22. 9. 2010, 29 Odo 805/2006 z 8. 1. 2008) má žalobkyně za to, že zásilky se dostaly do sféry dispozice žalované, ta měla možnost se s jejich obsahem seznámit. Mezi stranami byla ujednána povinnost oznamovat druhé smluvní straně veškeré změny identifikačních údajů včetně korespondenční adresy. Pokud žalovaná opomněla splnit sjednanou povinnost, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalobkyně. Bylo navrhováno potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. 4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně předcházejícího řízení dle § 212 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), přihlédl k odvolání opatrovníka žalované, k vyjádření žalobkyně, a dospěl poté k závěru, že odvolání není důvodné. 5. V posuzované věci rozhodoval soud prvního stupně o žalobě z 15. 9. 2021, doplněné dne 28. 3. 2023, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 72 125,92 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I rozsudku soudu prvního stupně. 6. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu postačujícím pro zjištění skutkového stavu, ve věci učinil skutkové a právní závěry, se kterými se odvolací soud ztotožňuje, na které odkazuje, přičemž je pouze dílčím způsobem níže uvedeným doplňuje. 7. Žalobkyně odvozuje nároky vznesené v žalobním návrhu od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Obě smlouvy byly uzavřené žalobkyní s žalovanou zplnomocněnou osobou. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 29. 10. 2019 (č. l. 12 spisu) byla uzavřena prostřednictvím zplnomocněnce [jméno] [příjmení], narozeného [datum], bytem [adresa]. Zplnomocnění bylo prokazováno plnou mocí udělenou žalovanou dne 9. 10. 2019 (č. l. 14 spisu). Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 10. 2019 (č. l. 24 spisu) byla uzavřena rovněž prostřednictvím zplnomocněnce [jméno] [příjmení], zmocnění bylo prokazováno plnou mocí udělenou žalovanou dne 9. 10. 2019 (č. l. 14 spisu). 8. K odvolací námitce, že je třeba jednoznačně prokázat, že žalovaná je skutečně tou osobou, která [jméno] [příjmení] písemnou plnou mocí k uzavření smluv zplnomocnila, odvolací soud uvádí, že kromě provedeného porovnání podpisů obsažených na plné moci s podpisem obsaženým na podnájemní smlouvě, přičemž pronajímatel k dotazu soudu prvního stupně potvrdil, že žalovaná se v předmětném místě zdržovala, bylo zároveň zjištěno, že hrazení předepsaných zálohových plateb probíhalo z bankovního účtu vedeného na jméno žalované. Žalovaná tedy prokazatelně o uzavřených smlouvách věděla, komodity dodávané žalobkyní odebírala, částečně se na úhradách za ně podílela. 9. K odvolací námitce, že obsah uzavřených smluv je hraniční s dobrými mravy, odvolací soud uzavírá, že cena komodit a sankce byly předmětem smluvního ujednání, smluvní pokutu ve výši 100 Kč se žalovaná zavázala uhradit v případě, že se opozdí s platbou, smluvní pokutu ve výši 400 Kč za měsíc, o který byla smlouva ukončena dříve, se žalovaná zavázala hradit v případě, že smlouvy budou ukončeny její vinou pro řádné nehrazení plateb předčasně. Soud prvního stupně správně uzavřel, že ujednání a výše smluvních pokut nevybočují z obsahu ujednání obsažených ve smlouvách u jiných obchodníků s plynem a elektřinou. Při posuzování oprávněnosti vznesených nároků se soudní praxe ustálila, v tomto směru odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019. Soud prvního stupně při jednání detailně projednal vznesené nároky, žalobkyni vyzýval k dotvrzení nejasných skutečností, žalobkyně na poučení soudu patřičně reagovala, jak vyplývá z obsahu spisu. Odvolací námitka nebyla shledána důvodnou. 10. Pokud jde o odvolací námitku spočívající v namítané absenci doložení či prokázání doručení daňových dokladů, výzev k úhradě, vyúčtování či jiných listin ze strany žalobkyně k rukám žalované, v řízení bylo prokázáno, že veškerá korespondence ze strany žalobkyně byla doručována žalované na sjednanou korespondenční adresu. Žalovaná se zavázala oznámit druhé smluvní straně veškeré změny identifikačních údajů včetně korespondenční adresy. Soud prvního stupně správně vycházel z článku 10.2 obchodních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy, dle kterého se písemnosti adresované druhé smluvní straně v případě doručování poskytovatelem poštovních služeb na sjednanou doručovací adresu považují za doručené pátý pracovní den od jejich odeslání. Žalobkyně výpisem ze systému SA doložila, že listiny žalované doručovala, byť tzv. obyčejně. Jak výše uvedeno, žalovaná změnu korespondenční adresy nenahlásila, s ohledem na judikaturní závěry Nejvyššího soudu (srovnej sp. zn. 26 Cdo 4074/2009) se zásilky dostaly do sféry dispozice žalované a ta měla možnost se s jejich obsahem seznámit. Žalobkyně před soudem prvního stupně vysvětlila, proč některé písemnosti doručovala tzv. doporučeně a některé tzv. obyčejně. Tato skutečnost nemá vliv na posouzení otázky, zda byly písemnosti žalované doručeny. Žalobkyně smluvně ošetřila otázku doručování p