64 CO 288/2023-45 — Krajský soud v Plzni

1. Označeným rozhodnutím soud prvního stupně zamítl návrh žalobkyně na opravu rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 23. 5. 2023, č. j. 44 C 284/2022 – 29 (dále jen rozsudek), ve výroku I, nahrazením textu„ s 10% ročně ze 7 891 Kč, 8,25% ročně z 22 109 Kč“ textem„ se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně ze 7 891 Kč a ve výši 8,25% ročně z 22 109 Kč“ (výrok I) a dále rozhodl, že se žalovanému proti žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení o opravě (výrok II). V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že závěr o skutkovém stavu a posouzení věci po právní stránce sazbě, (zda) jde o zákonný úrok z prodlení dle § 157 odst. 1 o. s. ř., vysvětlil v odůvodnění rozsudku. Jako se zpravidla neuvádí právní posouzení pevné částky (např. zápůjčka, úvěr, kupní cena, smluvní pokuta, případně i úroky) i pro úrok vymezený sazbou počátkem a koncem běhu (a) částkou z níž se počítá, by neměl být ve výroku právně hodnocen ve smyslu, zda jde o úrok smluvní, zákonný či z prodlení. Výrok by měl být v zájmu jasného stanovení povinnosti co nejstručnější, proto v něm nebyla uvedena i zbytečná slova„ ve výši“. Rozsudek neobsahuje zjevné nesprávnosti, proto návrh na jeho opravu zamítl. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasí se soudem prvního stupně v tom, že ve výroku by nemělo být uvedeno, zda jde o úrok smluvní, zákonný či z prodlení a že toto má být pouze obsahem odůvodnění. Neuvedení těchto údajů (zda se jedná o úrok či úrok z prodlení) činí dle názoru žalobkyně výrok rozsudku neurčitým, neúplným a nevykonatelným. Navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil a meritorní rozsudek ve věci opravil v souladu s návrhem žalobkyně. 3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle ust. § 212, 212a o. s. ř., k čemuž nemusel nařizovat jednání. Odvolání je důvodné. 5. V posuzované věci soud prvního stupně již rozhodl ve věci samé, a to rozsudkem ze dne 23. 5. 2023, v němž výrok I, kterým částečně vyhověl žalobě, formuloval tak, že„ žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 59 651,66 Kč s 10% ročně ze 7 891 Kč, 8,25% ročně z 22 109 Kč, vždy od 29. 1. 2022 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku“. 6. Podáním ze dne 15. 6. 2023 se žalobkyně domáhala opravy tohoto výroku rozsudku, tak jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. 7. Podle ust. § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, nebo není-li možné provést opravu ve stejnopise rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům. Podle ust. § 155 odst. 1 obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. 8. Odvolací soud ve shodě s názorem žalobkyně má za to, že přezkoumávané rozhodnutí není správně, neboť není správná formulace rozsudku, není-li v jeho výroku obsah rozhodnutí vyjádřen tak, že část uložených povinností představuje příslušenství jistiny, o níž bylo ve věci rozhodnuto. Požadavek na stručnost výroku rozhodnutí nelze absolutizovat. Výrok rozhodnutí má být srozumitelný, a to i účastníkům. Nemá vyvolávat pochybnost, o jakých nárocích bylo výrokem rozhodnuto. Skutečnost, že plnění, jehož zaplacení je žalovanému ukládáno, má povahu příslušenství nároku (ať už úroku či úroku z prodlení) může mít význam i při výkonu rozhodnutí, např. stanoví-li předpisy exekučního práva při zastavení exekuce pro tzv. bageatelní nároky, že se k příslušenství pohledávky nepřihlíží. Soudem prvního stupně užitá formulace výroku je vlemi neobvyklá. Odvolací soud si není vědom, že by se při své rozhodovací činnosti setkal s rozhodnutími jiných soudů, v nichž by nebylo ve výroku uvedeno, že přisouzené plnění je úrokem či úrokem z prodlení, je-li vyjádřenen roční (či jinou) procentní sazbou. A i pokud jde o rozhodnutí Okresního soudu v Sokolově, s obdobnou formulací, jaká je použita v opravovaném výroku, se odvolací soud setkává pouze tehdy, je-li tento soud obsazen jako samosoudcem (předsedou senátu) Mgr. Františkem Sedláčkem. 9. Z uvedených důvodů odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a opravil výrok I rozsudku ve věci samé. 10. Pokud jde o náklady řízení o návrhu na vydání opravného usnesení, žalobkyně v něm byla zcela úspěšná a mělo být přiznáno právo na jejich náhradu proti žalovanému. Odvolací soud však v daném případě má za okolnost hodnou zvláštního zřetele povahu předmětu řízení, jakož i to, že žalovaný k jeho vedení nikterak nezavdal důvod. Uložení další povinnosti by se odvolacímu soudu jevilo vůči žalovanému nepřiměřeně tvrdým, proto žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal.