84 Co 21/2024-92 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem pro uznání uložil Okresní soud v Litoměřicích (dále jen okresní soud nebo soud prvního stupně) žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. V daném případě se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení z titulu neoprávněného odběru plynu v odběrném místě na adrese , adresa, , k němuž mělo dojít v období od , datum, do , datum, .3. Okresní soud doručil žalované dne , datum, do vlastních rukou usnesení dle § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), v němž žalovanou vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě a uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává a v případě, že jej zcela neuzná, aby ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná byla v tomto usnesení poučena, že jestliže se bez vážného důvodu ve stanovené lhůtě písemně nevyjádří, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání.4. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci samé žádným způsobem nevyjádřila a na výzvu okresního soudu nijak nereagovala, když okresnímu soudu došla toliko plná moc jejího právního zástupce spolu se žádostí o odročení ve věci nařízeného jednání z důvodu kolize s jiným jednáním.5. Soud prvního stupně v souladu s ustanovením§ 114b odst. 5 o. s. ř. měl za to, že nárok, který je žalobou uplatňován, žalovaná uznává. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání a žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení zcela úspěšné žalobkyni.6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Uvedla, že si je vědoma skutečnosti, že nereagovala na kvalifikovanou výzvu s poučením o tom, že bude při splnění zákonných podmínek vydán rozsudek pro uznání. Vysvětlila však, že se žalobkyní před zahájením soudního řízení komunikovala a rozporovala žalobkyní požadovaný nárok. Po doručení žaloby, kvalifikované výzvy a předvolání k jednání soudu udělila žalovaná plnou moc k zastupování advokátu, který s ohledem na kolizi jednání požádal o odročení jednání. Jak se později žalovaná dozvěděla, jednání nařízené okresním soudem bylo zrušeno a byl vydán rozsudek pro uznání. Právní zástupce následně zjistil, že usnesení okresního soudu s výzvou k vyjádření se k žalobě, s poučením o možnosti vydání rozsudku pro uznání, bylo ,,připojeno“ k listině nařízení jednání a proto toto ,,nezaregistroval“. Žalovaná byla připravena se bránit a nabídnout soudu tvrzení a důkazy. Žalovaná poukázala na to, že ještě před zahájením soudního řízení žalobkyně snížila původně požadovanou částku téměř o , částka, a dle žalované tak žalobkyně v žalobě neuvedla veškeré okolnosti případu. V závěru odvolání pak poukázala na skutečnost, že žalobkyně žalované v období od , datum, do , datum, vyplatila přeplatek a snížila jí zálohy na plyn. Poukázala rovněž na judikaturu vyšších soudů, dle které je na soudu, aby pečlivě zkoumal, zda jednání žalovaného přede dnem žaloby neukazuje na to, že nárok žalobce neuznává. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalované navrhla potvrzení napadeného rozsudku, kdy má za to, že v žalobě byly uvedeny veškeré relevantní skutečnosti a pokud žalovaná včas nereagovala na výzvu soudu, bylo možné vydat rozsudek pro uznání.8. Odvolací soud v posuzovaném případě shledal postup okresního soudu, pokud přistoupil k vydání rozsudku pro uznání, správným. Ostatně ani žalovaná nijak nerozporuje, že řádně a včas nereagovala na výzvu soudu, která jí byla doručena do vlastních rukou. Žaloba netrpí vadou, která by měla mít za následek potřebu žalobkyni vyzývat k jejímu doplnění a nárok jí uplatněný je určitě a srozumitelně popsán. Okresní soud proto nepochybil, pokud přistoupil k vydání rozsudku pro uznání (§ 153a odst. 1, 3 o.s.ř.), kdy nesprávnosti nebyly shledány ani v nákladovém výroku.9. Odvolací soud proto napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).10. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit zcela úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku , částka, sestávající se z odměny advokáta za dva úkony právní (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po , částka, za jeden úkon dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, dvou režijních paušálu po , částka, dle § 13 odst. 1,3 advokátního tarifu a daně z přidané hodnoty ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů odvolacího řízení je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem v , adresa, (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).