8 Co 325/2025-180 — Krajský soud v Ústí nad Labem

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného rozhodnutí okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 929 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 929 Kč od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 929 Kč od , datum, do , datum, , zamítl (výrok II.). Žalovanému dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 323 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).2. Soud prvého stupně vycházel ze zjištění, že účastníci se znali, navštěvovali se, komunikovali spolu, byli v určitém vztahu, o možném vývoji jejich vztahu měl však každý jinou představu. Vzájemně byli obeznámeni o rodinných, osobních i majetkových otázkách, jak vyplynulo z předložené SMS komunikace. Vůči žalovanému byla vedena exekuce, ocitl se v tíživé finanční situaci, nemohl disponovat s prostředky na svých účtech, byly mu prováděny srážky a nemohl pravidelně provádět běžné platby. O těchto existenčních potížích byla žalobkyně informována, proto nabízela žalovanému různé formy výpomoci a zpočátku, jak bylo obsaženo v jejich komunikaci, o zaplacení některých částek žalovaný žádal. Žalobkyně prokázala, že v období od , datum, do , datum, ze svého účtu realizovala celkem , hodnota, plateb za žalovaného vůči jeho věřitelům v celkové výši 74 929 Kč. Na přelomu léta a podzimu , rok, se vztah mezi účastníky výrazně změnil a žalobkyně požadovala vrácení poskytnutých finančních prostředků. Mezi účastníky bylo nesporné, že v období od ledna , rok, do srpna , rok, , Anonymizováno, žalovaný vrátil žalobkyni v různých splátkách v řádu 1 000 Kč – 8 000 Kč celkem 45 000 Kč. Žalobkyně tak požadovala zůstatek poskytnutého plnění za žalovaného, jemuž odpovídala částka 29 929 Kč. Nárok žalobkyně na vrácení peněz okresní soud posoudil jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 o. z.), které vzniklo žalovanému tím, že žalobkyně plnila za něj to, co měl po právu plnit sám, dle závěru okresního soudu nešlo o zápůjčku, rovněž ani o dar, čímž argumentoval žalovaný. Námitku žalovaného o promlčení práva žalobkyně v tříleté lhůtě (§ 619, § 629 odst. 1 o. z.), kdy k promlčení podle žalovaného mělo dojít nejpozději , datum, , přičemž žaloba byla podána až , datum, , nebyla okresním soudem shledána důvodnou, neboť žalovaný tím, že plnil na dluh žalobkyně (v období leden , rok, až srpen , rok, , celkem 45 000 Kč) fakticky dluh uznal (§ 2054 odst. 2 o. z.). Žalobě o zaplacení částky 29 929 Kč okresní soud jako důvodné vyhověl, uložil žalovanému zaplatit zákonný úrok z prodlení od , datum, v souvislosti s doručením žaloby a žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od , datum, do , datum, zamítl, neboť žalobkyní nebylo doloženo doručení předžalobní výzvy žalovanému. O nákladech řízení rozhodl s poukazem na úspěch žalobkyně ve sporu dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že náklady řízení představují náhradu za soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení a náklady za právní zastoupení advokátem, dle specifikace v odůvodnění napadeného rozhodnutí.3. Proti vyhovující části rozsudku (výrok I., III.) podal žalovaný včasné odvolání. Žalovaný vytýkal soudu prvého stupně, že v řízení dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a učinil nesprávné právní posouzení věci. Podle odvolatele žalobkyně neunesla důkazní břemeno k prokázání bezdůvodného obohacení a současně okresní soud nesprávně vyložil institut uznání dluhu částečným plněním a tudíž také jeho dopady na námitku promlčení vznesenou žalovaným. V daném případě, shodně se závěry soudu prvého stupně, nebylo prokázáno, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce v jakékoliv výši. S poukazem na vzájemnou komunikaci a konverzaci účastníků bylo možné dovodit, že platby žalobkyně realizovala aktivně ve snaze se žalovanému zalíbit, šlo tedy o darování ve smyslu ustanovení § 2055 o. z., žalovaný tento dar přijal a podstata darování byla jednáním obou stran konzumována. Odvolatel v podaném odvolání, stejně jako v řízení před okresním soudem, poukázal na konstrukci námitky promlčení s tím, že žalobkyni běžela subjektivní tříletá promlčecí lhůta od , datum, (poslední poskytnuté plnění) a uplynula nejpozději , datum, , přičemž žaloba byla podána opožděně. Při ukončení vztahu účastníků, kdy žalobkyně zjistila, že žalovaný se necítí být jejím partnerem a má jinou známost, žalobkyně požadovala, aby jí zaplatil zpět vše, co ona zaplatila za něj, žalovaný, aniž by musel, přistoupil na vrácení některých darovaných částek, a to výlučně těch, o jejichž zaplacení žalobkyni požádal, odmítal však refundovat částky, které žalobkyně posílala bez jeho aktivního přičinění. Odvolatel se tak domáhal změny části výroku vyhovujícího rozsudku s tím, aby žaloba byla zcela zamítnuta a žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů.4. Žalobkyně učinila k odvolání žalovaného písemné vyjádření, ve kterém se ztotožnila se závěry a rozhodnutím okresního soudu a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.5. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu (výrok I., III.) včetně řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Zamítavá část výroku rozsudku (výrok II.) nebyla odvoláním napadena, nebyla tudíž ani předmětem přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabývá proto samostatně právní moci.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.8. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.9. Dle § 639 o. z., uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.10. Dle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.11. Podle názoru odvolacího soudu jsou skutková zjištění okresního soudu včetně vyvozených závěrů a právního posouzení správná. Pro stručnost lze odkázat na podrobné a výstižné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Okresní soud správně dovodil, že účastníci byli v určitém vztahu, znali se, navštěvovali se s dětmi, komunikovali spolu, vzájemně byli obeznámeni o rodinných, osobních i majetkových otázkách, o možném vývoji jejich vztahu měl však každý jinou představu, vzájemné vztahy a komunikace se však zásadně změnila v momentě, kdy žalobkyně zjistila, že o ni žalovaný nemá zájem a že má fakticky vztah s jinou partnerkou. Do doby zásadních změn vztahu účastníků žalobkyně žalovanému nabízela různé formy výpomoci a doložila, že v období od , datum, do , datum, provedla ze svého účtu celkem 10 plateb v celkové výši 74 929 Kč za žalovaného, na účty jeho věřitelů. Z předložené komunikace lze dovodit, že úhradu svých plateb žalovaný po žalované požadoval a následně pokud mu žalobkyně výpomoc nabídla, neodmítl její platby, přičemž v takových případech žalobkyni předem informoval, jaká platba a v jaké souvislosti jej čeká. Odvolací soud je plně ve shodě s názorem soudu prvého stupně, že v daném případě nešlo o zápůjčky ze strany žalobkyně vůči žalovanému v rámci jednotlivých plateb a rovněž plnění žalobkyně na účty věřitelů žalovaného nelze považovat za dar, ve vztahu k žalovanému jako obdarovanému. S ohledem na okolnosti vývoje vztahu účastníků a zejména okolnosti a důvody jeho ukončení je třeba nárok žalobkyně posuzovat jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť plnila za žalovaného to, co měl plnit sám, ať již k jeho žádosti, či s jeho vědomým souhlasem. Soud prvého stupně rovněž učinil správné právní posouzení, pokud jde o vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného. V tomto směru je třeba považovat za stěžejní listinu a z ní vyvozené zjištění okresního soudu (listina ze dne , datum, ), ve které jako věřitel jako uvedena žalobkyně a dlužník uvedený jako žalovaný, současně je uveden přehled jednotlivých splátek za období od , datum, až do , datum, s uvedením výše splátek s potvrzujícími podpisy stran o předání peněz a jejich převzetí a s uvedením celkové výši dluhu 92 790 Kč, neboť žalobkyně kromě doložených 10 pla