29 CO 246/2022-36 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Usnesením ze dne [datum] okresní soud výrokem I odmítl podání Ing. [jméno] [příjmení] doručené soudu dne [datum] a označené jako„ žaloba na určení vlastnického práva“, výrokem II žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 2. V odůvodnění usnesení okresní soud vysvětlil, že žaloba podaná žalobcem neměla potřebné náležitosti a žalobce neodstranil vady žaloby ani na výzvu soudu doručenou žalobci dne [datum]. V řízení pro danou vadu žaloby nelze pokračovat a podání žalobce bylo proto odmítnuto podle § 43 odst. 2 o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tím, že žalovaným, kteří by na náhradu měli právo podle § 146 odst. 3 o. s. ř. žádné náklady nevznikly. 3. Proti tomuto usnesení podal v zákonné patnáctidenní lhůtě odvolání žalobce. Nesouhlasí s odmítnutím žaloby, neboť nebyl schopen vyhovět požadavku soudu, aby nechal zaměřit a geometrickým plánem upřesnil pozemky, jichž se týká podaná žaloba. V dotčeném katastrálním území Drchlava však právě probíhají pozemkové úpravy organizované Státním pozemkovým úřadem ČR, přičemž na jeho požadavky provádí geodetické práce [právnická osoba] Státní pozemkový úřad s ním však odmítá jednat a ignoruje žalobcem provozovaný a registrovaný chov hospodářských zvířat. Žádá soud, aby„ vyžádal ze Státních pozemkových úprav k.ú. Drchlava geodeticky zaměřené žalobcem hájené a obhospodařované celé zájmové území podané žaloby tak, aby se mohlo v řízení pokračovat“. 4. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení okresního soudu a odvolání neshledal důvodným. 5. Z obsahu spisu zjištěno, že žalobce podal dne [datum] žalobu o určení vlastnického práva k pozemkům či jejich částem označeným parcelním číslem a listem vlastnictví u jednotlivých žalovaných. Závěrem požadoval, aby vynesl soud rozsudek v souladu s petitem, který„ podá přidělený advokát“. K žalobě přiložil žalobce snímky pozemkové mapy, na nichž sám vyznačil přibližně hranice pozemků, které podle svého mínění vydržel do vlastnictví tím, že na těchto pozemcích chová skot a také zde vysázel ovocný sad a pozemky udržuje od náletů a odpadů. Výslovně uvedl, že nemá k pozemkům žádný nabývací titul, ale dovozuje vydržení vlastnického práva podle § 1095 občanského zákoníku, protože na rozdíl od něho se evidovaní vlastnici o tyto pozemky nestarají a nezajímají. Okresní soud usnesením ze dne [datum] žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce z řad advokátů. V odůvodnění usnesení vysvětlil, že podle tvrzení samotného žalobce je mu zřejmé, že k těmto pozemkům nemá žádný právní titul a držbu pozemků nabyl svémocně, takže nemohl splnit podmínky pro mimořádné vydržení vlastnictví, jeho držba není poctivá. Jde tedy o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, což podle § 138 o. s. ř. brání osvobození od soudních poplatků. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 6. Usnesením ze dne 25. 2. 2022, č. j. 36 C 231/2021-22 okresní soud vyzval žalobce k doplnění náležitostí žaloby tak, že vymezí přesně, čeho se žalobce vůči žalovaným osobám domáhá a jak má soud o jeho žalobě rozhodnout a předloží geometrický plán se zaměřením žalobou dotčených pozemků, přičemž požadovaný geometrický plán bude opatřen údaji o tom, že byl vyhotoven oprávněným zeměměřičským inženýrem a bude obsahovat vyjádření příslušného katastrálního úřadu ohledně budoucího zápisu práv k nemovitostem. Dále byl žalobce vyzván k označení důkazů pro doložení jeho nároků uplatněných žalobou. Žalobce ve stanovené lhůtě čtyř měsíců od doručení usnesení ([datum]) na výzvu nijak nereagoval, doplnění žaloby neprovedl. 7. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu na doplnění provést. Podle odst. 2 není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. 8. Okresní soud postupoval v souladu s těmito ustanoveními zákona a žalobce také poučil, že v případě nevyhovění výzvě k odstranění vad žaloby bude žaloba odmítnuta a řízení tím skončeno. Okresní soud správně posoudil, že zejména pro rozhodnutí o žalobě týkající se části pozemku je nezbytné, aby tyto byly zaměřeny a odděleny geometrickým plánem, bez něhož je vymezení příslušné části pozemku neurčité. Žaloba bez toho neobsahuje dostatečně konkrétní žalobní petit, který podle žalobce měl doplnit advokát ustanovený soudem. Usnesením ze dne [datum] okresní soud nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a neustanovil zástupce z řad advokátů, neboť z tvrzení samotného žalobce vyplývá, že se užívání pozemků zmocnil svévolně bez právního titulu a tedy ani dlouhodobým užíváním nemohl nabýt vlastnické právo. Nutno tedy souhlasit s okresním soudem, že žalobce se v řízení domáhá určení vlastnického práva zjevně bezúspěšně a nemůže mu proto být přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven zástupce pro řízení. Pokud by mělo být zaměření pozemků a jejich zachycení v geometrickém plánu vyhrazeno znalci z oboru geodézie, který by mohl tyto úkony provést z pověření soudu, žalobce by se nevyhnul zaplacení zálohy ve výši předpokládaných nákladů tohoto posudku a bez složení zálohy by soud znalecký posudek nevyžádal (§ 141 odst. 1 o. s. ř.). Je tedy nutno trvat na tom, aby řádné určení pozemků, jež jsou předmětem žaloby, provedl na své náklady žalobce vyžádaným geometrickým plánem, pokud neuznal, že žaloba nemůže být úspěšná, neboť nejsou splněny podmínky pro vydržení vlastnického práva. 9. Okresní soud tedy správně posoudil, že žaloba podaná žalobcem na určení vlastnického práva je neurčitá, pokud jde o vymezení žalobních požadavků vůči jednotlivým žalovaným, a tyto vady žaloby nebyly ani na výzvu soudu odstraněny, ačkoliv brání projednání žaloby. Odvolací soud proto usnesení okresního soudu o odmítnutí žaloby jako správné potvrdil podle § 219 o. s. ř. 10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tak, jako v případě náhrady nákladů před okresním soudem skutečností, že právo na náhradu nákladů by měli žalovaní, jim však doposud žádné náklady nevznikly.