30 CO 247/2022 — Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně vyslovil, že žalované se osvobození od povinnosti zaplatit zálohu na důkaz znaleckým posudkem nepřiznává. V řízení o zaplacení 362 169 Kč s příslušenstvím vydal soud prvního stupně dne 15. 3. 2022 usnesení č. j. 29 C 44/2019-220, jímž ustanovil znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru stavebnictví, uložil mu povinnost zodpovězení konkrétních odborných otázek a výrokem III pak uložil oběma účastníkům, aby složili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem, každý ve výši 10 000 Kč do 15 dnů od právní moci usnesení. Podáním uplatněným u soudu prvního stupně [datum] uplatnila žalovaná„ žádost o upuštění povinnosti složit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem“, a to s ohledem na její aktuální nepříznivou majetkovou situaci. 2. Soud prvního stupně se zabýval otázkou, zda žalovaná splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech předloženého žadatelkou má soud prvního stupně za to, že žalovaná dostatečným způsobem neosvědčila své majetkové poměry, doložila pouze výši svého měsíčního příjmu 14 331 Kč a uváděla, že manžel je na ní finančně závislým a je veden na úřadu práce. Z prohlášení se však podává, že žalovaná spolu s manželem vlastní několik nemovitostí větší hodnoty (stavební parcelu, 3 byty, 2 garáže). Nelze tedy pohlížet na žalovanou coby nemajetnou osobu, u níž by splnění povinnosti zaplatit zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč mohlo vyvolat zásah do uspokojování základních životních potřeb. Z těchto důvodů nevyhodnotil soud prvního stupně žádost žalované jako opodstatněnou. 3. Usnesení soudu prvního stupně napadla včasným odvoláním žalovaná. Namítá, že pokud nebylo jejímu návrhu na osvobození od zálohy na náklady znaleckého posudku vyhověno, důsledkem je de facto znemožnění žalované hájit svá práva v řízení a není zajištěn„ přístup k soudu“, jak o něm hovoří judikatura vyšších soudů. Konkrétně žalovaná poukazuje na svůj nízký příjem nedosahující ani minimální mzdy dle nařízení vlády č. 405/2021 Sb. Vlastnictví nemovitostí nijak její tíživou situaci neovlivňuje, neboť jí nepřináší žádný finanční výnos. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně včetně řízení jemu předcházejícího. Dospěl k závěru, že soud prvního stupně neměl k dané žádosti vůbec přihlížet, neboť k rozhodnutí o ní absentuje zákonný podklad. 5. Podle § 141 odst. 1 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen. 6. Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. k) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu. 7. V ustanovení § 141 odst. 1 o. s. ř. je zakotven postup, který by měl soud prvního stupně dodržet předtím, než účastníku řízení povinnost složit zálohu na náklady důkazu uloží. Z vlastní iniciativy tedy zkoumá, zda jsou u účastníka splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků dle kritérií stanovených v § 138 o. s. ř.; zvláštní rozhodnutí se o tom nevydává a celý postup končí tím, že soud buď povinnost složit zálohu uloží či neuloží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 131/2001 ze dne 13. 3. 2001). 8. Podání žalované ze dne [datum] by podle svého obsahu mohlo představovat nanejvýš odvolání účastníka proti stanovené povinnosti složit zálohu na náklady důkazu, odvolání proti takové povinnosti však občanský soudní řád nepřipouští. Soud prvního stupně mohl za dané situace účinně rozhodovat pouze o výslovné žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků, byla-li by taková žádost u soudu uplatněna.