15 C 95/2020-19 — Městský soud v Brně

Manželka ve svém návrhu došlém soudu [datum] uvedla, že žádá, aby soud rozvedl její manželství s manželem [jméno] [jméno], jako příčinu rozvratu manželství označila dlouhodobé neshody, problémy ve vzájemné komunikaci, které postupně narušily manželské soužití. Více než deset let spolu účastníci nefungují jako manželé a více jak rok nevedou společnou domácnost. V květnu 2019 manželka i se synem se odstěhovala od manžela, manželství považuje za hluboce a trvale rozvrácené a jde o formální svazek lidí, kteří k sobě nic necítí, intimně se nestýkají, ani jeden nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení. Manžel se k návrhu písemně nevyjádřil. Soud zjistil z oddacího listu účastníků, že tito uzavřeli manželství dne [datum] před Úřadem městské části [územní celek], jak shora uvedeno, manžel byl před uzavřením manželství rozvedený a u manželky šlo o manželství první, oba jsou státní občané ČR, české národnosti, z manželství se narodilo nezletilé dítě [jméno] [jméno], [datum narození] Poslední společné bydliště bylo v [obec], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Podle § 755 a následujících nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a zjišťuje jeho příčiny. Dle § 755 odst. 3 občanského zákoníku, mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. I když manžel se k návrhu písemně nevyjádřil, proběhlo opatrovnické řízení pod sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně a rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], soud schválil dohodu rodičů o výkonu rodičovské odpovědnosti i pro dobu po rozvodu manželství, dle níž nezletilý [jméno] [jméno], [datum narození] byl svěřen do péče matky, otec se zavázal přispívat na jeho výživu částkou 2.000 Kč měsíčně k rukám matky vždy do 5. dne v měsíci předem, počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Z odůvodnění rozsudku vyplynulo, že zde byl proveden výslech rodičů a bylo zjištěno, že manželství není delší dobu spokojené, v květnu 2019 účastníci přestali žít v jedné domácnosti, matka s nezl. [jméno] se přestěhovala do pronajatého bytu v [obec] – [obec], otec má pronajatý pokoj ve firmě bývalého zaměstnavatele. V opatrovnickém řízení uvedl faktickou adresu [adresa] adresu pro doručování předchozí adresu [adresa manželky a manžela], což bylo poslední společné bydliště účastníků. Účastníci se v opatrovnickém řízení v podstatě shodli na tom, že manželství neplní svou funkci, uvedli shodné skutečnosti jako manželka v návrhu na rozvod. Soud proto jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Účastníci se k jednání nedostavili, neomluvili svou neúčast k jednání. Pouze manželka sdělila soudu, že k dohodě o vypořádání majetkových poměrů u nich nedošlo a pak opravila doručovací adresu pro korespondenci na adresu [adresa manželky]. Na tuto adresu je tedy nutno doručovat rozsudek. [obec] rozvratu manželství tedy soud spatřuje v tom, že účastníci potvrdili, že manželství neplní svou společenskou funkci, je rozvráceno, bydlí odděleně od května 2019, jde o formální svazek, došlo mezi nimi k odcizení. Výrok o nákladech řízení vychází z § 23 zákona č. 292/2013 Sb. dle něhož ve věci statusových manželských žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.