21 C 220/2020-20 — Městský soud v Brně

Žalobou z [datum] domáhala se žalobkyně vydání měřícího zařízení na odběr plynu s odůvodněním, že v nemovitosti žalované bylo ve dvou případech osazeno měřící zařízení předchozímu zákazníkovi za účelem měření spotřeby plynu, dodávaného do odběrného místa, přičemž zde došlo k ukončení služeb distribuční soustavy bez toho, že by žalovaná měla s jakýmkoliv obchodníkem s plynem uzavřenou pro odběrné místo smlouvu na dodávky plynu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) soud za souhlasu účastníků věc projednal bez nařízení jednání, vycházel přitom z předložených listinných důkazů. Z protokolů o montáži měřidla vzal soud za prokázáno, že v odběrném místě [adresa] [adresa]. [adresa] [adresa] v [obec] byla zákazníkovi [titul] [jméno] [příjmení] instalována dvě měřidla, uvedená ve výroku I, kdy měřidlo sub a) bylo instalováno [datum], měřidlo sub b) pak [datum]. Vlastníkem uvedené nemovitosti je dle výpisu z katastru nemovitostí žalovaná, přičemž žalovaná nemovitost převzala protokolem dne [datum], a to včetně obou plynoměrů, u kterých byl zaznamenán stav; předávající i žalovaná se zavázali, že učiní veškeré kroky potřebné k převodu energií na přebírajícího, tj. na žalovanou. Z protokolů o servisních zakázkách vzal soud za prokázáno, že opakované pokusy žalobkyně o demontáž plynoměrů byly neúspěšné. Přípisem z [datum] oznámila žalobkyně žalované, že v odběrném místě dochází ve vztahu k oběma plynoměrům k neoprávněnému odběru plynu a vyzvala ji k součinnosti při demontáži plynoměrů; uvedenou výzvu pak žalobkyně opakovala předžalobní výzvou. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že v místě spotřeby docházelo k neoprávněnému odběru plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, a žalobkyni tak dle § 59 odst. 1 písm. j, bod 6 cit. zákona vzniká právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu, což lze učinit demontáží měřicího zařízení. Přestože se žalobkyně tuto demontáž pokusila provést, žalovaná, ač byla žalobkyní k součinnosti vyzvána, demontáž neumožnila. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalobkyni poskytl dle § 1040 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ochranu jejího vlastnického práva stvrzením nároku na vydání věci vůči tomu, kdo ji neprávem zadržuje. Výrok II je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud procesně neúspěšnou žalovanou zavázal k úhradě nákladů, sestávajících z uhrazeného soudního poplatku ve výši 2.000,00 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za tři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 1.500,00 Kč, včetně tří režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH celkem 8.534,00 Kč.