254 C 18/2020-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalované zaplacení částky 12.335 Kč, s tím, že uvedl, že v průběhu času došlo k neoprávněnému odběru elektřiny bez řádně uzavřené obchodní smlouvy a odběrné místo bylo pro dluh odpojeno. 2. Žalobce vyúčtoval žalované za neoprávněný odběr celkovou částku ve výši 12.335 Kč za spotřebovanou elektřinu v období od 17. 4. 2019 do 3. 9. 019, a to fakturou: Daňový doklad Datum splatnosti Dlužná částka [číslo] 23. 10. 2019 12.335,79 Kč 3. Žalovaná dlužnou částku ve výši 12.335,79 Kč do dne podání žalobního návrhu neuhradila a k žalobnímu návrhu doručenému jí do dispozice se nevyjádřila. 4. Soud podřadil toto řízení pod režim ustanovení § 115 písm. a) o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Žalobce předložil soudu k dispozici Protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ev. č. E19/0436 na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], jehož nedílnou součástí bylo stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr dle § 9 vyhlášky 82/2011 Sb., fakturu [číslo] z které bylo zcela jednoznačně možné vzít za prokázanou výši dlužné částky, jež byla vypočtena v souladu s citovanou vyhláškou. 6. Z Protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ev. č. E19/0436, jehož nedílnou součástí bylo stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr dle § 9 vyhlášky 82/2011 Sb., a z faktury [číslo] bylo pak možné vzít za prokázané, že žalovaná neoprávněně odebírala v průběhu od 17. 4. 2019 do 3. 9. 2019 elektřinu bez řádně uzavřené obchodní smlouvy na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], přičemž do protokolu o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie žalovaná svým podpisem stvrdila souhlas s doúčtováním dlužné částky a tato jí byla vyfakturována fakturou [číslo]. Žalované byla zaslána upomínka, avšak tato se vrátila s poznámkou„ nevyzvednuto“ a dlužná částka nebyla uhrazena. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobní návrh je podán důvodně a že žalovaná je pasivně legitimována k uhrazení této částky. 7. Na základě zjištěného skutkového děje došlo k naplnění skutkové podstaty § 51 odst. 1 písm. f) bod 3 zák. č. 458/2000 Sb. vyhl. č. 51/2006 Sb., a §§ 14 a 15 o podmínkách připojení k elektrické soustavě. 8. Z předložených listinných důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalobní návrh žalobce je dán a žalobě bylo vyhověno po podřazení pod výše citované zákonné ustanovení. 9. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.200 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč a dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za úkon návrh ve věci samé a výzva k plnění. Tyto náklady řízení je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.