38 C 79/2020 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u soudu dne 15. 5. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 46.175 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 11. 2017 uzavřela se žalovaným pracovní smlouvu, výše mzdy nebyla sjednána v pracovní smlouvě, nýbrž byla určena ze strany žalovaného mzdovým výměrem. S účinností od 1. 10. 2019 byla žalobkyni určena základní mzda ve výši 68.000 Kč a výkonová část mzdy až do výše 17.000 Kč měsíčně. S účinností od 1. 3. 2020 byla žalobkyně určena základní mzda ve výši 77.600 Kč měsíčně a výkonová část mzdy až do výše 19.400 Kč měsíčně. Kromě toho žalobkyni náležela i mimořádná odměna v měsíci únoru 2020 ve výši 50.000 Kč za zpracování podkladů pro kontrolu ze strany [anonymizována tři slova]. Toto je uvedeno i ve výplatní pásce za únor 2020, žalovaný po krácení mzdy o penzijní připojištění a po srážkách stravného nezaplatil žalobkyni dosud mimořádnou odměnu ve výši 46.175 Kč. Mimořádnou odměnu přiznal žalobkyni generální manažer žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. 2. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaný se nikdy nezavázal žalobkyni uhradit jakoukoliv odměnu v souvislosti se zpracováním podkladů pro kontrolu [anonymizována tři slova] [územní celek]. Na žádosti o vyplacení mimořádné odměny chybí pravý podpis [titul] [jméno] [příjmení], dokument není vyhotoven na hlavičkovém papíře žalovaného. Dokument označený jako žádost o vyplacení mimořádné odměny neobsahuje platné právní jednání žalovaného, a proto nebylo z tohoto titulu žalobkyni poskytnuto žádného peněžního plnění. Činnost žalobkyně ve vztahu ke kontrole [anonymizována tři slova] [územní celek] proběhnuvší u žalovaného dne 4. 2. 2020 a 14. 2. 2020 spadala do plnění běžných pracovních povinností žalobkyně, vyplývajících z jejího zařazení na pozici personalistky (HR manažer). Jednalo se o jednoduché vyhledání a předání šesti dokumentů. Už proto by nedávalo smysl, aby se žalovaný zavázal k jakékoliv mimořádné odměně pro žalobkyni. 3. Soud provedl dokazování, a to pracovní smlouvou ze dne 28. 11. 2017, dodatkem k pracovní smlouvě ze dne 29. 5. 2018, bankovním výpisem ze dne 11. 3. 2020, mzdovým výměrem účinným od 1. 3. 2020, mzdovým výměrem účinným od 1. 10. 2019, přípisem zástupce žalobkyně ze dne 22. 4. 2020, detailem odeslané zprávy ze dne 23. 4. 2020, žádostí o vyplacení mimořádné odměny pro zaměstnance, emailem ze dne 11. 3. 2020, protokolem o kontrole [anonymizováno 5 slov] ze dne 14. 2. 2020, mzdovým lístkem žalobkyně za únor 2020, emailem ze dne 11. 3. 2020, aktualizovaným oznámením o zařazení prací do kategorií od [anonymizována tři slova] [územní celek] ze dne 14. 2. 2020, emailovou komunikací mezi účastníky ze dne 11. 2. 2020, popisem pracovní funkce ze dne 19. 12. 2017, emailovou komunikací ze dne 11. 3. 2020, výpisem z obchodního rejstříku žalovaného a emailovou komunikací ze dne 11. 3. 2020 s tlumočnickou doložkou, a z předložených důkazních prostředků soud zjistil následující: 4. Žalobkyně uzavřela dne 28. 11. 2017 se žalovaným pracovní smlouvu s druhem práce personální manažer, s místem výkonu práce [obec], dle dodatku k pracovní smlouvě ze dne 29. 5. 2018 byl pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou. Mzdovým výměrem s účinností od 1. 10. 2019 byla mzda žalobkyně složena ze základní mzdy ve výši 68.000 Kč a z výkonové části mzdy, která byla stanovena až do výše 17.000 Kč měsíčně. Dle mzdového výměru účinného od 1. 3. 2020 byla mzda žalobkyně u žalovaného složena ze základní mzdy ve výši 77.600 Kč měsíčně a z výkonové části mzdy, která byla stanovena až do výše 19.400 Kč měsíčně. Z popisu pracovní funkce ze dne 19. 12. 2017 vyplývá, že základním cílem personálního manažera je péče o personální obsazení pracovních pozic ve [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], tedy realizace cestou náboru pracovníků příslušné kvalifikace a zajištění jejího trvalého růstu. Z protokolu o kontrole [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně byla přítomna kontrole [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] při kontrole žalovaného, při kontrole nebyly zjištěny nedostatky. Z emailové komunikace ze dne 11. 2. 2020 vyplývá, že žalobkyně byla pověřena [titul] [jméno] [příjmení], [titul] k zařízení veškerých kroků v souvislosti s kontrolou z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek]. Žádostí o vyplacení mimořádné odměny [titul] [jméno] [příjmení], [titul], generální ředitel žalovaného, požádal o odměnu za zpracování podkladů pro kontrolu z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro žalobkyni ve výši 50.000 Kč, s uplatněním ve mzdě za únor 2020. Ze mzdového lístku žalobkyně za únor 2020 vyplývá, že jí byla přiznána mimořádná odměna ve výši 50.000 Kč, a to k základní mzdě ve výši 85.000 Kč, celkem mzda za únor 2020 ve výši 94.498 Kč čistého výdělku. Z bankovního výpisu ze dne 11. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyni byla dne 11. 3. 2020 vyplacena mzda ve výši 48.323 Kč. Z emailové komunikace ze dne 11. 3. 2020 vyplývá, že žalobkyně neobdržela mzdu v plné výši za únor 2020 a požádala o vyplacení řádné mzdy ve výplatním termínu. Přípisem ze dne 22. 4. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení mimořádné odměny ve výši 46.175 Kč ve lhůtě tří dnů od doručení. 5. Svědek [titul] [jméno] [příjmení], [titul] potvrdil, že kontrola [anonymizována tři slova] [územní celek] proběhla bez výhrad, a proto se rozhodl udělit žalobkyni mimořádnou odměnu ve výši 50.000 Kč. Text žádosti o vyplacení mimořádné odměny připravovala žalobkyně, avšak o výši mimořádné odměny rozhodl sám a žádost také vlastnoručně podepsal. 6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. 7. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska pravosti, správnosti, pravdivosti i věrohodnosti. 8. Soud dále neshledal problém s pravostí a správností textu v žádosti o vyplacení mimořádné odměny, když svědek [titul] [jméno] [příjmení], [titul] sám potvrdil, že listinu viděl a listinu vlastnoručně podepsal. 9. Dle § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen„ ZP“), za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. 10. Dle § 109 odst. 2 ZP mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 11. Dle § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. 12. Dle ust. § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. 13. Soud se nejdříve zabýval otázkou výše mzdy žalobkyně u žalovaného za únor 2020. Ze mzdového výměru účinného od 1. 10. 2019 vyplývá, že žalobkyni náleží základní mzda ve výši 68.000 Kč měsíčně a dále tzv. pohyblivá složka mzdy ve výši 17.000 Kč měsíčně, celkem tedy ve výši 85.000 Kč měsíčně. Toto osvědčuje také výplatní lístek žalobkyně za únor 2020, kdy je základní mzda uvedena ve výši 85.000 Kč. Kromě toho byla žalobkyni přiznána ve výplatnici mimořádná odměna ve výši 50.000 Kč, což ostatně také potvrdil svědek [titul] [jméno] [příjmení], [titul], který u žalovaného působil jako generální ředitel. V případě, že svědek [titul] [jméno] [příjmení], [titul] potvrdil, že o výši mimořádné odměny pro žalobkyni ve výši 50.000 Kč rozhodl sám ze své pozice u žalovaného, pak obrana žalovaného, spočívající v námitce pravosti žádosti o vyplacení mimořádné odměny, se jeví jako nedůvodná. Stejně tak námitka žalovaného, že žádost není vyhotovena na hlavičkovém papíře žalovaného, postrádá jakýkoliv význam, a to v případě, že generální ředitel potvrdil oprávněnost i výši mimořádné odměny pro žalobkyni. V tom případě se jeví i jako lichá námitka žalovaného, že mimořádná odměna odporuje dobrým mravům. 14. Pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy či její části je rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu. Nenároková složka mzdy je charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu nároku pouze fakultativního. Nenároková (fakultativní) složka mzdy se tedy v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání stává složkou mzdy nárokovou (obligatorní), jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 537/2004. 15. Žalobkyni byla v únoru 2020 generálním ředitelem žalovaného přiznána mimořádná odměna v souvislosti s kontrolou z [anonymizována tři slova] [územní celek] ve výši 50.000 Kč, která měla být vyplacena ve výplatním termínu v březnu 2020, jak mj. vyplývá ze mzdového lístku za únor 2020. Žalovaný přesto žalobkyni mimořádnou