108 C 175/2020-35 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.754 Kč se zákonným příslušenstvím. Tuto částku požadovala z titulu neuhrazeného úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud po provedení dokazování zjistil následující skutkový stav. Z informací o půjčce, potvrzení o provedené platbě, standartních podmínek smlouvy o úvěru standartních evropských informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč. Tato částka byla dne [datum] žalované vyplacena. S úvěrem byl současně splatná i částka 750 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a sjednané úroky. Splatnost úvěru byla sjednána do [datum], jak vyplynulo z platebních informací – výpisu z účtu. Žalovaná však poskytnutý na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 4.509 Kč, která byla právní předchůdkyní žalobkyně započtena na úhradu poplatku úvěru, úroků za období čerpání úvěru a až následně na jistinu úvěru. K úhradě tak zbývá částka 3.754 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou z titulu shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Dle § 2395 a násl. obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl uzavřením smlouvy o úvěru závazkový smluvní vztah. Žalovaná nedostála své elementární povinnosti z tohoto vztahu pro ni vyplývající, když žalobkyni nesplatila jí poskytnutý úvěr ve výši 6.000 Kč řádně a včas, a to do [datum]. Úvěr byl žalované poskytnut dne [datum], žalovaná jej měla v souladu se smlouvou zaplatit do [datum]. Současně se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit i poplatek ve výši 750 Kč a úroky z úvěru. Žalovaná uhradila pouze částku 4.509 Kč, která byla započtena na dlužný poplatek a úroku z úvěru a z části na dlužnou jistinu. Dlužnou částku ve výši 3.754 Kč žalobkyni neuhradila a dostala se tak s jejím placením ode dne [datum] do prodlení. Soud tak žalovanou zavázal k úhradě částky 3.754 Kč představující jistinu úvěru. Současně soud žalovanou zavázal i k úhradě příslušenství v podobě úroků z prodlení v zákonem stanovené výši, a to ode dne požadovaného žalobkyní, neboť od tohoto data byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Právo žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní, nepředložila ani netvrdila ničeho, z čehož by soud mohl případně usoudit, že nárok žalobkyně je vůči ní z hmotně právního hlediska nedůvodný. Plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na úhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489 Kč Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 200 Kč za úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínky), z režijního paušálu za tři úkony právní služby po 100 Kč za úkon a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Soud pak nepřiznal žalobkyni odměnu a režijní paušál za doplnění návrhu, neboť zde uváděné skutečnosti byly žalobkyni známy již při podání návrhu a v něm rovněž měly být uvedeny. Pokud je žalobkyně doplňuje samostatným podání a až po výzvě soudu, neshledává takto vynaložené náklady soud účelnými.