112 C 82/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 18. 9. 2020 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 3 800 Kč s příslušenstvím. Uvedená částka je dluhem za prodané koncové zařízení, jež se žalovaný zavázal hradit ve splátkách, které neplnil, a částkou 699,99 Kč spočívající ve slevě daného zařízení, kterou je žalovaný povinen pro porušení svých povinností žalobci uhradit. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaného soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), pouze na základě listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 6. 1. 2017 uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo ze strany předchůdce žalobce poskytování základních a doplňkových služeb elektronických komunikací [číslo]. Obsahem účastnické smlouvy byly ceník služeb, všeobecné obchodní podmínky žalobce. Obsahem smlouvy byl rovněž závazek žalovaného uhradit celkem částku 999 Kč za modem VDSL2/ADSL2, když sleva na zařízení činila 700 Kč. Sleva je pouze podmíněná trváním smlouvy v délce 24 měsíců. Dopisem z 27. 2. 2017 byl žalovaný vyzván k úhradě tehdejšího dluhu za služby ve výši 496 Kč. Fakturou [číslo] z 12. 9. 2017 byla vyfakturována částka 3 800 Kč splatná 26. 9. 2017, měla se týkat dlužných splátek zařízení poskytnutých dle smluv [číslo]. Dokladem z 5. 9. 2017 [číslo] pak byla vyfakturována částka 700 Kč za podmíněnou slevu zařízení splatná 19. 9. 2017. Pohledávka byla postoupena na žalobce 24. 6. 2020 a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem z 30. 7. 2020. K výzvě z 26. 8. 2020 žalovaný ničeho neuhradil. 4. Soud v projednávané věci postupoval podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když smluvní vztah mezi účastníky byl v dané části posouzen jako kupní smlouva, na jejímž základě byla žalovanému dodána movitá věc, za kterou se zavázal zaplatit kupní cenu. Kromě hrazení kupní ceny ve výši 999 Kč měl žalovaný povinnost dodržet dobu trvání smlouvy v délce 24 měsíců, k tomu, aby mohl čerpat slevu ve výši 700 Kč za dané zařízení. V projednávané věci nelze přehlédnout, že podle předložených důkazů byla sjednána smlouva, na jejímž základě byl poskytnut modem, jehož kupní cena neměla být hrazena ve splátkách, ale jednorázově, a neměla činit 1 900 Kč, ale pouze 999 Kč, jak plyne z účastnické smlouvy. Je zde tedy zřejmý rozpor mezi smlouvou samotnou a předkládanými vyúčtováními, z nichž plyne, že částka 3 800 Kč se týká jiného závazku – jinak očíslovaných účastnických smluv, podle nichž měly být hrazeny jakési splátky ve výši 100 Kč na dvě zařízení na částky neodpovídající předkládané smlouvě. K tomu se přidružuje i skutečnost, že podmínkou pro možnost požadovat zaplacení kupní ceny a slevy je nedodržení doby trvání smlouvy samotné. Žádný předložený důkaz však nesvědčí o ukončení smlouvy a tedy pro naplnění podmínky žádat uvedené doplatky kupní ceny. S ohledem na skutečnost, že faktura předložená na částku 3 800 Kč se týká jiných závazků a pro částku 700 Kč (resp. 699,99 Kč) nejsou prokazovány předpoklady, soud žalobu zamítl. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů proti neúspěšnému účastníkovi (§ 142 odst. 1 OSŘ). Jeho náklady však byly nulové.