115 C 121/2021-21 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 4. 11. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 22. 5. 2020 byl na ulici [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla r.z. [anonymizováno], značka Peugeot, neboť řidič vozidla nerespektoval dopravní značení dočasně zakazující stání a zastavení z důvodu blokového čištění. Ke dni odtahu byla provozovatelem předmětného vozidla žalovaná. Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem v celkové výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu ze strany žalobce neuhradila. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). Soud provedl dokazování výpisem z usnesení schůze Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019, ze kterého zjistil, že Rada [územní celek] schválila jednorázový manipulační poplatek za zpětný odtah vozidla ve výši 1 500 Kč (včetně DPH). Protokolem o provedení technického úkonu č. 1200000782 ze dne 22. 5. 2020, bylo prokázáno, že dne 22. 5. 2020 byl na ulici [ulice] v [obec] proveden odtah vozidla r.z. [anonymizováno], značka Peugeot. Z výzvy k zaplacení nákladů odtahu vozidla ze dne 16. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanou na existenci dluhu upozornil a vyzval ji k jeho zaplacení. Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, byl z hlediska hmotně právního nedůvodný. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Podle ust. § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, ten, kdo způsobuje překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit. Neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklady vlastník pozemní komunikace. Podle ust. § 19b odst. 1 téhož zákona je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná V daném případě tvořilo vozidlo r.z. [anonymizováno], značka Peugeot, překážku provozu na pozemní komunikaci a proto bylo dne 22. 5. 2020 odtaženo. Vzhledem k tomu, že k uvedenému dnu odtahu byla žalovaná provozovatelem předmětného vozidla, je povinna částku 1 500 Kč žalobci zaplatit. Žalovaná byla řádně žalobcem vyzvána k úhradě této částky, tu však ani na výzvu nezaplatila, proto ji soud k této povinnosti zavázal výrokem I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení, když tyto jsou odůvodněny ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo proto v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1.