116 C 259/2015-25 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výší 1.025 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu žalované bez jízdního dokladu v hromadném dopravním prostředku provozovaném žalobcem dne 13. 6. 2014. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2015, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka], vzal soud na vědomí splnění oddlužení a současně žalovanou osvobodil od placení pohledávek dosud neuspokojených pohledávek. Uvedené usnesení o osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek nabylo právní moci dne 7. 6. 2021. Dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odstavec 2). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané dle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, dostupný na www.nsoud.cz). Jelikož pohledávka žalobce, která je předmětem tohoto řízení, vznikla před rozhodnutím o úpadku a žalovaná byla od placení pohledávek osvobozena, nelze žalobci v tomto řízení přiznat nárok na její zaplacení uplatněný žalobou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, avšak v souvislosti s tímto řízením jí žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.