13 C 25/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 14. 10. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 2.000 Kč. Žalovanou částku tvořila smluvní pokuta za žalovanou nevrácené zařízení, které měla od právního předchůdce žalobce (společnosti [právnická osoba]) v pronájmu na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne 25. 5. 2015. Nárok na smluvní pokutu vznikl právnímu předchůdci žalobce, neboť žalovaná řádně a včas nevrátila pronajaté zařízení [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] (dále jen„ zařízení“). 2. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. 3. Z listinných důkazů, soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 25. 5. 2015 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. V této smlouvě bylo ujednáno, že právní předchůdce žalobce poskytne žalované k pronájmu zařízení a žalovaná se zavázala uhradit smluvní pokutu dle ceníku právního předchůdce žalobce, pokud nebude pronajaté zařízení v souladu se smlouvou vráceno. Dle zakázkového listu bylo předmětné zařízení žalované předáno. Žalovaná byla vyzvána k vrácení pronajatého zařízení dopisem ze dne 11. 11. 2015. Zařízení měla žalovaná v souladu s obchodními podmínkami vrátit do 4. 12. 2015. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 31. 1. 2019. Právní předchůdce žalobce žalovanému postoupení pohledávky oznámil dopisem ze dne 18. 3. 2019. Dle ceníku právního předchůdce žalobce je smluvní pokuta za nevrácení zařízení 2.000 Kč. 4. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Po podřazení skutkového stavu pod uvedené právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovaná dobrovolně uzavřela smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem movité věci, a to předmětného zařízení. Žalovaná měla právní povinnost toto zařízení po ukončení smlouvy vrátit, kterou však nesplnila. Smluvní strany si přitom ve smlouvě ujednaly, že pokud by ze strany žalované k takovému porušení smlouvy došlo, vznikne jí povinnost uhradit smluvní pokutu dle ceníku, tedy 2.000 Kč. Soud toto ujednání shledal jako platné, neboť bylo obsaženo přímo ve smlouvě a výše smluvní pokuty není nepřiměřená. Žalobce prokázal, že je osobou oprávněnou pohledávku vymáhat na základě smlouvy o jejím postoupení. Žalovaná byla po celé řízení zcela pasivní, když neprokázala ani netvrdila, že tvrzený nárok žalobce nevznikl, či jej splnila, případně se ho zbavila jiným způsobem. Proto soud žalobci zcela vyhověl. 7. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a žalobu) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 o. s. ř.