16 C 236/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 22.586,59 Kč s příslušenstvím, neboť [jméno] [příjmení] uzavřela dne 18.6.2002 s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo]. Na základě uvedené smlouvy požádala jako dlužník spolu s žalovaným o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 15.5.2007 byla uzavřena s dlužníkem a žalovaným smlouva a poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 395.000 Kč. Meziúvěr byl vyčerpán na základě písemných žádostí žalovaného a dlužníka dne 18.5.2007 bankovním převodem částky 196.050 Kč na účet [jméno] [příjmení] a bankovním převodem částky 195.000 Kč na účet [jméno] [příjmení]. [příjmení] 3.950 Kč byla z meziúvěrového účtu vyčerpána na úhradu poplatku za poskytnutí meziúvěru. Vyčerpaný meziúvěr ve výši 395.000 Kč byl splacen finanční částkou ve výši 164.332,10 Kč převedenou z vkladového účtu a poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření ve výši 230.667,90 Kč. Ke dni vyúčtování evidoval žalobce na meziúvěrovém účtu [číslo] nedoplatek ve výši 2.924,80 Kč, který byl přeúčtován na úvěrový účet [číslo]. Dlužník i žalovaný byli povinni poskytnutý úvěr ze stavebního spoření splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.300 Kč, které měly být poukázány, vždy nejpozději do 20 dne příslušného měsíce, počínaje srpnem 2010 na úvěrový účet [číslo]. Tito však své povinnosti neplnili, když řádně a včas nehradili sjednané splátky úvěru ze stavebního spoření na úvěrový účet, když na účtu uhradili toliko splátky, jak jsou patrné z výpisu úvěrového účtu. Dne 15.6.2015 bylo dlužníkovi povoleno oddlužení, kdy insolvenční řízení uvedeného dlužníka bylo vedeno u Krajského soudu v Brně a usnesením ze dne 13.10.2020 dlužník splnil oddlužení a byl osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Usnesení nabylo právní moci dne 13.10.2020. V souladu s částí IV. písm. J) odst. 1 písm. b) obecných úvěrových podmínek žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil dne 9.2.2021 z důvodu řádného nesplácení úvěru ze stavebního spoření a vyzval žalovaného k úhradě dlužné pohledávky, která byla splatná nejpozději do 28.2.2021. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka k datu splatnosti činí 22.586,59 Kč a sestává se z jistiny ve výši 1.082,14 Kč, neuhrazených úroků od 30.12.2016 do 28.2.2021 ve výši 19.711,95 Kč, neuhrazených poplatků za vedení účtu ve výši 1.792,50 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 18.6.2002 uzavřela na základě návrhu tehdejší [jméno] [příjmení], později [příjmení] s [právnická osoba] smlouvu o stavebním spoření [číslo] na základě které požádali [jméno] [příjmení] jako dlužník a [celé jméno žalovaného] jako žalovaný o poskytnutí meziúvěru ze stavebního spoření. Dne 15.6.2007 žalobce uzavřel s dlužníkem a s žalovaným smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 395.000 Kč, kdy nedílnou součásti úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření [právnická osoba] V souladu se sjednaným způsobem čerpání a dispozicí byl meziúvěr vyčerpán na základě písemných žádostí žalovaného a dlužníka dne 18.5.2007, a to bankovním převodem částky 196.050 Kč na účet [jméno] [příjmení] a bankovním převodem částky 195.000 Kč rovněž na účet [jméno] [příjmení]. [příjmení] 3.950 Kč byla z meziúvěrového účtu vyčerpána na úhradu poplatků za poskytnutí meziúvěru, o čemž byl dlužník i žalovaný informován dopisem ze dne [číslo]., respektive 23.7.2007. Ke dni 30.6.2010 provedl žalobce vyúčtování meziúvěrového účtu [číslo] vkladového účtu [číslo]. Vyčerpaný meziúvěr byl splácen finanční částkou 164.332,10 Kč, jež byla převedena z vkladového účtu a poskytnutým úvěrem ze stavebního spoření ve výši 230.667,90 Kč, o čemž byli dlužník i žalovaný informováni dopisem ze dne 1.7.2010. Ke dni vyúčtování evidoval žalobce na meziúvěrovém účtu [číslo] nedoplatek ve výši 2.924,80 Kč, který byl přeúčtován na úvěrový účet [číslo]. Ze smlouvy byl žalovaný i dlužník povinen poskytnutý úvěr ze stavebního spoření splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.300 Kč, jež měly být poukazovány vždy nejpozději do 20. dne příslušného měsíce, počínaje měsícem srpnem 2010 na úvěrový účet [číslo] jak vyplývá z článku č. II. písm. b) odst. 1 úvěrové smlouvy. Své povinnosti však dlužník i žalovaný řádně a včas neplnili, nehradili sjednané splátky úvěru ze stavebního spoření na úvěrový účet, na který uhradili toliko splátky patrné z výpisu z úvěrového účtu. Dne 15.6.2015 bylo dlužníkovi povoleno oddlužení. Insolvenční řízení uvedeného dlužníka bylo vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Usnesením ze dne 13.10.2020, pod č.j. [insolvenční spisová značka] dlužník splnil oddlužení a byl osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny. Usnesení nabylo právní moci dne 13.10.2020. Jelikož dlužník, respektive žalovaný byl v prodlení se splacením dvou a více splátek úvěru, nebo úroku z meziúvěru, nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, věřitel dopisem ze dne 9.2.2021 v souladu s obecnými úvěrovými podmínkami odstoupil od úvěrové smlouvy a požádal o úhradu pohledávky. Splatnost pohledávky nastala dnem 28.2.2021. Na dluh nebylo žalovaným ničeho uhrazeno, ačkoliv byl podáním ze dne 18.6.2021 žalovaný vyzván ke splnění závazku, jež představuje k datu 28.2.2021 celkem 22.586,59 Kč a sestává se z dlužné jistiny ve výši 1.082,14 Kč, neuhrazených úroků od 31.12.2016 do 28.2.2021 ve výši 19.711,95 Kč a neuhrazených poplatků za vedení účtu ve výši 1.792,50 Kč Smluvní úrok ve výši 4,8% ročně ze splaceného meziúvěru žalobce uplatňován do data odstoupení a splatnosti celé pohledávky. Od data odstoupení, tedy od 1.3.2021 až do zaplacení žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 4,8% ročně a dále zákonný úrok ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. 4. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky dle zákona č. 513/1991 Sb. v platném znění, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014. 5. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný jako spoludlužník uzavřeli smlouvu o meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření, kdy touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 395.000 Kč, jež byla následně žalovaným a dalším spoludlužníkem čerpána. Žalovaný jako spoludlužník se zavázal poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 2.300 Kč, splatných vždy do každého 20. dne měsíce počínaje srpnem roku 2010 na uvedený úvěrový účet [číslo]. Své povinnosti plynoucí ze smlouvy však řádně a včas neplnil, dostal se do prodlení s vrácením poskytnutého úvěru, čímž porušil svoji základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení netvrdil, ani neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a současně ani netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci s odkazem na ust. § 497 a následující obchodního zákona celkem částku 22.586,59 Kč s příslušenstvím představující, jak smluvené, tak zákonné úroky z prodlení, vždy od 1.3.2021 do zaplacení, když splatnost dlužné částky nastala dnem 28.2.2021. 6. Pokud se týká zákonného úroku z prodlení, tak tento vyvěrá z ust. § 369 obchodního zákona ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena s odkazem na § 160 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu 3 dnů. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady tohoto řízení, spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, jakož i v nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč, to vše vyjma SOPu vynásobeno o 21% DPH (§ 14b odst. 1,5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 137 odst. 3 o.s.ř.) tedy celkem 1.489 Kč, z čehož DPH představuje 189 Kč. 8. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání.