20 C 69/2020-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 16.4.2020 domáhal, aby společné jmění bývalých manželů – účastníků řízení bylo vypořádáno, kdy k dohodě nedošlo a proto navrhuje způsob vypořádání majetku tak, že předmětem vypořádání bude byt, který si manželé pořídili za trvání manželství, budou zohledněny vnosy účastníků a to vnos žalobce 219 453 Kč ze stavebního spoření a 70 000 Kč z prostředků žalobce, které získal prodejem nemovitosti v k.ú. [obec] u [obec] a vnos žalované 300 000 Kč, který byl použit jako rezervační záloha na byt, dále je třeba vypořádat dluhy, které vznikly v průběhu manželství, a to dluh na kreditní kartě ve výši 100 000 Kč a kontokorent ve výši 30 000 Kč. Ohledně movitých věci pak vypořádání nepožadoval, dále vypořádání mělo být provedeno tak, že žalovaná uhradí polovinu dluhů a do jejího vlastnictví bude přikázán byt, který užívá s dětmi a vyplatí jeho podíl a zároveň uhradí nedoplatek na úvěru, který byl na pořízení bytu. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. K žádnému z nařízených jednání se nedostavila, soud tedy vycházel z důkazů, provedených v řízení. 3. Po provedení důkazů má soud tedy za prokázané následující skutečnosti: Manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] a bylo rozvedeno rozsudkem, který nabyl právní moci dne 12.2.2020 (důkaz rozsudkem Městského soudu v Brně číslo jednací 48 C 142/2018 – 17). Z emaili odeslaného právní zástupkyní žalobce 27.3.2020 bylo zjištěno, že byl zaslán tehdejší právní zástupkyni žalované a týká se uzavření dohody o vypořádání SJM. Dle sdělení právní zástupkyně k žádné dohodě nedošlo. 4. Za trvání manželství byla pořízená bytová jednotka [číslo] v budově číslo popisné [číslo], umístěné na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, kdy s bytem je spojen spoluvlastnický podíl o velikostech, tak jak je uvedeno ve výroku I (důkaz výpisem z katastru nemovitostí pro [okres], k.ú. [část obce], [list vlastnictví]). Ke zjištění hodnoty tohoto bytu byl vyžádán znalecký posudek, který podal znalec [celé jméno znalce] (důkaz znaleckým posudkem [číslo] znalec určil hodnotu bytu v době podání posudku částkou 8 090 000 Kč. Ke znaleckému posudku neměli účastníci výhrady. 5. Byt účastníků byl pořízen na základě úvěru u [anonymizována tři slova], kdy výše poskytnutého úvěru činila 4 520 000 Kč (důkaz smlouvou o stavebním spoření), vkladovém účtu a úvěrovém účtu [číslo] meziúvěrovém účtu [číslo] (důkaz předmětnými smlouvami), ke dni rozhodování soudu byl nesplacený úvěr ve výši 3 480 705,56 Kč (důkaz výpis z účtu). Na pořízení nemovitosti byly použity vnosy ze strany žalobce i žalované z jejich majetku v osobním vlastnictvím, a to ze strany žalované ve výši 300 000 Kč, kdy byla placena záloha na byt a ze strany žalobce částka 70 000 Kč z prodeje pozemku (důkaz kupní smlouvou z 30.12.2011) a částka 219 453 Kč ze stavebního spoření žalobce (výpis z účtu), tyto vnosy soud při vypořádání majetku zohlednil tak, že jsou přibližně ve stejné výši a s ohledem na dobu, kdy byly investovány do společného majetku k jejich vypořádání nepřihlížel, resp. nečinil je předmětem vypořádání. 6. Předmětem vypořádání byly dále dluhy na kreditní kartě žalobce číslo účtu [bankovní účet] ve výši k 31.1.2020 ve výši 82 602,02 Kč a dále kontokorent na čísle účtu [bankovní účet], kdy k datu 31.1.2020 se jednalo o částku 28 849,90 Kč. Protože se jedná o dluhy za trvání manželství, pak polovina z každé částky musí být uhrazena žalovanou. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaná žádný z provedených důkazů nezpochybnila, má soud za shora uvedené skutečnosti za prokázané. 8. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že rozsudek, kterým bylo manželství rozvedeno, nabyl právní moci 12.2.2020, k vypořádání společného jmění manželů dohodou nedošlo. Podle § 740 zákona číslo 89/2012 Sb. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 odst. 1 nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklady vynaložen. 9. Soud při rozhodování vycházel z toho, že podíly manželů jsou stejné, neboť nebyla prokázána skutečnost, která by odůvodňovala jiné rozhodnutí. Podíly manželů jsou tedy stejné, největší hodnotu tvoří hodnota bytu, oceněná znaleckým posudkem ve výši 8 090 000 Kč, tedy podíly každého z manželů činí částku 4 045 000 Kč. Ohledně vypořádání vnosů, jak již bylo shora uvedeno, soud nerozhodoval, neboť tyto jsou přibližně ve stejné výši a byly použity na pořízení bytu. Předmětem vypořádání jsou nejenom aktiva ale i pasiva. Pasiva jsou ve výši, žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci 1/2 těchto dluhů, tj. 1/2 z částky 82 602,02 Kč a 1/2 z částky 28 849,90 Kč, tedy celkem 55 725,95 Kč, vzhledem k tomu, že byt dosud užívá žalovaná s nezletilými dětmi, rozhodl soud, že předmětný byt bude ve výhradním vlastnictví žalované a zároveň je povinna uhradit závazky ze smlouvy o úvěru (výrok V. rozsudku), žalovaný by měl uhradit polovinu dluhu z poskytnutého úvěru, kdy zůstatek na doplatku je 3 545 000, tedy by měl uhradit 1/2 ve výši 1 740 353 Kč, žalovaná by mu tedy měla vyplatit na vypořádání podílu částku 2 304 647 Kč, kdy tato částka je zvýšená o 1/2 ze společných dluhů, tedy o částku 55 725,95 Kč, celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 2 360373 Kč. S ohledem na výši částky soud stanovil delší lhůtu k úhradě, tedy v trvání 3 měsíců (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 10. Při rozhodování o nákladech řízení soud vycházel z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy předmětem řízení je vypořádání společného jmění manželů, kdy podíly obou manželů jsou stejné, proto v tomto typu řízení nejsou účastníkům přiznávány náklady řízení. 11. Při rozhodování o nákladech vzniklých v řízení, a to znalečné, pak rovněž soud vycházel z ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení tedy vznikly za znalečné ve výši 5 900 Kč, každý z účastníků je povinen uhradit částku 2 950 Kč, kdy tuto povinnost nemá žalobce, neboť složil zálohu na znalecký posudek 3 000 Kč a částka 50 Kč mu byla vrácena.