21 C 210/2021-41 — Městský soud v Brně

Žalobou z 1.2.2021 ve znění pozdějších podání domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, vzniklého žalované v důsledku porušení podmínek pro splácení povoleného debetního zůstatku na běžném účtu, vedeném bankou , právnická osoba, ., následným převedením pohledávky na úvěrový účet a zesplatněním tohoto úvěru. Pohledávka za žalovanou byla dále postoupena žalobkyni. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání.Ze smluvních ujednání mezi , právnická osoba, . (dále banka) a žalovanou vzal soud za prokázáno, že na základě smlouvy o bankovních produktech a službách z , datum, vedla banka pro žalovanou běžný účet. Ujednáním, označeným jako Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách z , datum, umožnila banka žalované účet přečerpat do povoleného limitu 10.000,00 Kč za podmínky, že žalovaný vykáže měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu, tj. 5.000,00 Kč. Současně bylo sjednáno úročení debetu 21,99 % a nepovoleného debetu 29 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník poplatků, dle kterého činil poplatek za upomínku 600,00 Kč. Dle obchodních podmínek banky v případě překročení povoleného debetního limitu nebo nedodržení sjednaného kreditního obratu na účtu (bod 44c, písm. n) podmínek) byla banka oprávněna (bod 44d, písm. e) podmínek) převést debetní zůstatek na úvěrový účet a oznámit klientovi výši splátek takto vytvořeného úvěru. V případě porušení povinnosti úvěr splatit pak banka byla oprávněna úvěr zesplatnit.Z výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že žalovaná nejméně od ledna 2019 nesplnila povinnost sjednané kreditního obratu na účtu a nadto přečerpala sjednaný debetní limit, když její účet vykazoval záporný zůstatek 11.662,01 Kč. Banka proto oznámila žalované zřízení úvěrového účtu s uvedeným zůstatkem a vyzvala ji ke splacení tohoto závazku ve čtyřech splátkách, poslední k 14.7.2019. Žalovaná tuto povinnost nesplnila a banka proto oznámením z 18.7.2019 úvěr zesplatnila a nárokovala úvěrovou jistinu včetně poplatku za upomínku.Následně banka smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni a žalované tuto skutečnost oznámila přípisem z 9.9.2020.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná do nárokované jistiny a části příslušenství. V řízení bylo prokázáno, že banka a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, a to v režimu § 2395 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník a zákona 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaná nesplnila sjednané podmínky povoleného debetního přečerpání běžného účtu a banka proto v souladu se smlouvou nepovolený debetní zůstatek převedla na nově zřízený úvěrový účet, přičemž stanovila jednostranně splátky, v nichž žalovaná měla tento závazek vyrovnat. K tomu nedošlo a banka následně přípisem z 18.7.2019 úvěr zesplatnila.Výše žalované jistiny je prokazována výpisy z účtu a sazebníkem poplatků. Pokud jde o úrok z úvěru, smlouvou byl sjednán úrok ve výši 29 %. Žalobkyně původně nárokovala sazbu 30 %, následně do 1 % úroku z úvěru vzala žalobu zpět, a soud proto v tomto rozsahu řízení dle § 96 ods.t 1, 2 o.s.ř. zastavil. Ve zbytku žalobě vyhověl za dobu prvních 90 dnů prodlení, tj. za dobu od 19.7. do 16.10.2019, a to v návaznosti na ust. § 122 odst. 4 ve spojení s § 168 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. I přesto, že úvěrová smlouva se řídila zákonem 145/2010 Sb., podle citovaných ustanovení zákona 257/2016 Sb. nově (od 1.12.2016) stanovený 90 denní limit, po který může věřitel nárokovat úrok z úvěru, převyšující zákonnou sazbu úroku z prodlení. Tato 90 denní lhůta uplynula 16.10.2019, a za dobu ode dne následujícího, tj. 17.10.2019, soud žalobkyni přiznal úrok z úvěru pouze ve výši, odpovídající zákonnému vymezení v § 122 odst. 4 zákona 257/2016 Sb.Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v nárokované zákonné výši za celou nárokovanou dobu od 12.9.2019, přičemž za dobu do 18.8.2020 byl kapitalizován částkou 1.067,04 Kč, odpovídající zákonné sazbě 10 % ročně z dlužné jistiny 11.662,01 Kč, když za dobu od 21.8.2020 již žalobkyně nárokuje úrok z prodlení z celé dlužné částky.Pokud jde o náklady řízení, o těchto byl rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalovaná byla zavázána k úhradě nákladů v plné výši, neboť neúspěch žalobkyně se týkal pouze části nárokovaného příslušenství. Náklady řízení spočívají v uhrazeném soudním poplatku 800,00 Kč a nákladech právního zastoupení dle vyhl. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů (při aplikaci § 14b vyhlášky, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, čemuž odpovídá i ustálený opakovaně používaný text žaloby, přičemž hodnota plnění nepřevyšuje 50.000,00 Kč) za tři úkony po 300,00 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva – podáním z 2.11.2021 žalobkyně jednak opakovala tvrzení, již vznesená v žalobě, dílem pak doplňovala základní tvrzení, která v žalobě absentovala), 3x rež. paušál po 100,00 Kč, včetně 21% DPH 2.252,00 Kč.