2116 C 73/2016-166 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27.12.2016 se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky z titulu nevyplacených provizí, úroku z prodlení a bezdůvodného obohacení představující dvojnásobek základu nároku, jelikož nízké provize neodpovídaly zásadám poctivého obchodního styku a dobrým mravům. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že s žalobkyní jsou kompletně vyrovnaní. Za celou dobu spolupráce žalobkyně nikdy výši provizí nerozporovala, ani jejich nedoplatek. K tomu došlo až po ukončení smlouvy o spolupráci. Navíc nepředložila konkrétní vyúčtování a přehled, tak aby se k němu mohl žalovaný vyjádřit. 3. Žalobkyně tvrdila, že pro žalovaného vykonávala na základě smlouvy o zprostředkovatelské činnosti ze dne 26.1.2010 upravené dodatkem z 1.11.2010 činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a následně pak zajišťovala vedení, podporu a fungování kanceláře žalovaného. Ze zisku z produktů náležela žalobkyni odměna podle vnitřního předpisu, která ji po každém měsíčním zúčtovacím období byla sdělena, včetně informace o jejím vypočtení. Za poslední 4 roky zpětně pak žalobkyni náležela odměna ve výši celkem 1.460.917,52 Kč, od žalovaného obdržela blíže nespecifikovanou výši záloh a žalovaný ji tak dluží minimálně částku 699.420,72 Kč. Jelikož ve srovnání s jinými společnostmi byla tato sjednaná odměna nepřiměřeně nízká, žalobkyně nyní požaduje, aby jí soud přiznal odměnu ve výši obvyklé, alespoň dvojnásobku toho, co by jí mělo být přiznáno, tedy celkem 1.398.841,44 Kč. Dále požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužných úhrad provizí za období od 31.12.2012 do 29.7.2016 v kapitalizované výši 82.428,72 Kč. 4. Žalobkyně byla u jednání vyzvána k doplnění skutkových tvrzení ke svému tvrzenému nároku, tak aby jej dostatečně konkretizovala. K tomu žalobkyně vypracovala rozpis vyúčtování provizí za flotilové pojištění [číslo] – součet provizních nároků ve výši 674.894 Kč, vyúčtování provizí za flotilové pojištění 672b ve výši 2.101 Kč, vyúčtování provizí za ostatní [anonymizováno] pojištění [číslo] ve výši 508.701 Kč a [anonymizováno] [číslo] ve výši 121 Kč. Celkový nárok vyplývající z vyúčtování provizí, které obdržela od žalovaného, činí částku 1.185.717 Kč. Další nárok, který žalobkyně uplatnila, souvisel s činností žalobkyně ve prospěch žalovaného z tzv. nákladového střediska, který vyčíslila částkou 316.785 Kč. Žalobkyně nicméně nárokuje z tohoto dluhu ve výši 1.502.602 Kč pouze částku 699.420,72 Kč, jelikož od žalovaného převzala blíže neurčenou sumu záloh, přičemž je přesvědčena, že základ jejího nároku je minimálně v požadované výši. Poslední zálohu žalobkyně od žalovaného převzala dne 29.7.2016 ve výši 20.000 Kč. Kapitalizovanou část úroku z prodlení žalobkyně vypočetla ode dnů po splatnosti jednotlivých nároků, tak jak je uvedla v přehledu, avšak pouze do data 29.7.2016 (kdy došlo k zaplacení poslední zálohy). 5. K celkové žalované částce pak žalobkyně dospěla zdvojnásobením základu svého nároku, jelikož má zato, že provize byly hluboko pod mírou obvyklou v daném místě a čase. Byly porušeny zásady poctivého obchodního styku a dobré mravy, a jako taková je pak stanovená výše provize neplatná a žalobkyni náleží právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v obvyklé výši provizí. 6. Ve věci se jednalo o závazkový vztah na základě smlouvy o zprostředkování a dodatku uzavřené mezi účastníky. 7. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. Podle ustanovení § 118a o.s.ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. 8. Ačkoli byla žalobkyně opětovně vyzvána a poučena o nutnosti konkretizace svého nároku, neunesla břemeno tvrzení, když nespecifikovala, jaké konkrétní částky jí byly na zálohách, provizích z tvrzených nároků vyplaceny. Tvrzení, že nenárokuje více, než by mohla, nestačí. Stejně tak není dostatečným tvrzením vyčíslení celkové částky 1.502.602 Kč, která jí měla být postupně na provizích vyplacena a po odečtení blíže neurčité sumy záloh požadovat částku 699.420,72 Kč. Žalobkyně byla opakovaně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, přičemž setrvala na termínu„ blíže neurčité sumy záloh“ s tím, že dozajista nárokuje méně, než jí náleží. 9. Pokud pak nárokuje zaplacení úroku z prodlení, tak ani v tomto ohledu neunesla žalobkyně břemeno tvrzení, když úroky požaduje z provizí, které byly v nějaké blíže nespecifikované části zaplaceny zálohami. Nespecifikovala výši částek uhrazených/dlužných ani den, kdy mělo dojít k jejich zaplacení a od kdy a s jakou konkrétní dlužnou částkou se měl žalovaný ocitnout v prodlení. 10. Co se týče nároku na bezdůvodné obohacení žalovaného z titulu nízkých provizí, které neodpovídají zásadám poctivého obchodního styku a dobrým mravům, lze uvést pouze tolik, že taktéž v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, jelikož základ se odvíjí od nedotvrzené jistiny. Navíc žalobkyně ani netvrdila, že by žalovanému někdy v průběhu smluvního vztahu, tak jak předpokládá smlouva, vytýkala/rozporovala výši provizí a v neposlední řadě má soud, na rozdíl od žalobkyně zato, že s ohledem na smluvní volnost mohla kdykoli změnit smluvní stranu, pro kterou bude vykonávat činnost zprostředkovatele za lepších, výhodnějších podmínek. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně i přes opakované poučení svá tvrzení ohledně žalovaného nároku nedoplnila, soud žalobu zamítl. 12. Úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky 254/2015 Sb. § 2 odst. 3, a to za čtyři úkony: vyjádření a 3x účast u jednání dne 13.2.2020, 26.5.2020 a 25.3.2021 po 300 Kč, celkem 1.200 Kč.