220 C 18/2020-56 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou došlou soudu 7.5.2020 domáhal po žalovaném uhrazení škody, která mu vznikla výměnou poškozené pneumatiky na vozidle [příjmení], [registrační značka] dne 25.3.2019, a to v důsledku najetí na neoznačenou nerovnost stavby dráhy, vystupující betonové části nacházejí se v úrovni křížení pozemní komunikace s vedením kolejí tramvaje ve směru [ulice] ve směru na [ulice]. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, žalovaný prováděl pravidelné prohlídky tramvajové tratě v místě údajného poškození pneumatiky, v místě údajného poškození byla dlouhodobá výluka tramvajové dopravy, s ohledem na opravu [anonymizováno] mostu. Z předložené fotografie nelze určit místo, které mělo být příčinou poškození pneumatiky. Tramvajový pás, vedený po pozemní komunikaci je šířkově vymezen vzdáleností 0,5 m od krajní kolejnice, navazující silniční pruh, jež není ve vlastnictví žalovaného s ohlede na to vzniká i otázka pasivní legitimace žalovaného, neboť není vlastníkem pozemní komunikace. Žalobce nehodu nehlásil ani policii ani pojišťovně a žalobcem předložené důkazy nejsou způsobilé nárok prokázat. 3. [ulice] účastník navrhl zamítnutí žaloby s ohledem na stejnou argumentaci se žalovaným a dále s tím, že žalobce je plátce DPH a nemá nárok na žalovanou částku včetně DPH. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy výslechem statutárního zástupce žalobce jako účastníka řízení, výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů má za prokázaný následující skutkový stav: Ing. [anonymizováno] popsal událost vzniku škody tak, že dne 23.3.2019 jel s Ing. [příjmení] do prodejny [anonymizováno] ze sídla firmy na [ulice] třídě na [příjmení] [jméno], kdy odbočil na [anonymizováno] ulici, jel v levém jízdním pruhu rychlostí asi 30 km v hodině a protože vozidlo [příjmení] je nízké, nemohl zjistit, že v levém jízdním pruhu je poměrně velká díra, vozidlo do ní najelo, ozvala se velká rána a když popojel o kus dál a zkontroloval stav, zjistil, že pneumatika je rozříznutá ve vrchní vrstvě pryže, udělal několik snímků mobilem, kontroloval po celou dobu údaje v autě, měl strach aby se něco nestalo, pneumatiku novou objednali u značkového importéra [anonymizováno] [obec] a pak zařídili výměnu pneumatiky, tuto si provedli sami. V době havárie vozidlo mohlo mít najeto asi 4 500 km, společnost je měsíčním plátcem DPH, před jízdou kontroloval stav pneumatiky, vozidlo bylo staré asi 10 měsíců, policii ani pojišťovnu nevolal. Jeho výpověď potvrdila svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] s tím, že vozidlo při nehodě skončilo v díře, všechno pak zařizoval pan inženýr, který při zpáteční cestě kontroloval tlak, nevěděl jak moc je pneumatika poškozená. 5. Ke škodnímu ději byly provedeny k důkazu fotografie předložené žalobcem bez uvedení data, ze kterých se zjišťuje prasknutí pneumatiky, kdy označení pneumatiky odpovídá technickým údajům v technickém průkazu (důkaz fotografiemi pneumatik 1 - 3), dále k důkazu byly provedeny fotografie z údajného místa nehody v počtu 1 – 7 bez uvedení datu, ze kterých vyplývá poškození tělesa vozovky výtlukem i poškození části betonového pásu, který je součástí tramvajového svršku. K výši škody pak byla předložena faktura [číslo] vystavená [anonymizována dvě slova], [obec] žalobci, vystavenou 27.3.2019 na pneumatiku Mich .245/35/20 na částku 6 635,64 Kč, z toho DPH činí 1 151,64 Kč. Skutečnost, že žalobce je plátce DPH vyplývá z registrace subjektu DPH. Ke skutečnosti, že žalovaný provádí kontroly byl proveden důkaz kopií kontrolního deníku žalovaného z března 2019, ze kterého vyplývá, že provádí kontrolu drážního zařízení. 6. Žalobce nárok opíral o povinnost žalovaného, vyplývající ze zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) a b) zákona číslo 266/1994 Sb. o drahách platí, že drážní zákon upravuje podmínky pro provozování tramvajových drah jakož i podmínky pro provozování drážní dopravy na tramvajových drahách. Podle § 2 odst. 1 dráhou je cesta, určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Povinností vlastníka dráhy jsou upraveny v § 20 citovaného zákona, kdy podle odst. 1 vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami. 7. Podle § 2910 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného nahradit poškozenému co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti, stanovené na ochranu takového práva. 8. Po posouzení všech předložených důkazů a jejich zhodnocení vcelku i jednotlivě soud dospěl k závěru, že žalobce svůj nárok neprokázal. K důkazu byly předloženy fotografie poškozené pneumatiky i fotografie výtluku na vozovce, ale na těchto fotografiích není uvedeno datum. Soud tedy má za to, že žalobce neprokázal, kdy k poškození pneumatiky došlo. Navíc skutečnost, že žalobce škodnou událost nehlásil ani na policii ani pojišťovně a u žalovaného nárok uplatnil až o půl roku později činí tvrzení žalobce o době vzniku škody nevěrohodným. Stejně tak statutární zástupce žalobce při výslechu uvedl, že dodavatelem nové pneumatiky byla [právnická osoba] Praha, výměnu zajišťovali jejich zaměstnanci a z předložené faktury je zřejmé, že dodavatelem byla [anonymizována dvě slova], co se týká tvrzeného škodního děje, pak pokud by k poškození vozidla došlo v uvedeném místě, zejména z fotografie číslo 1 je zřejmé poškození betonového svršku kolejového vedení, ale rovněž větší poškození vozovky na silnici. Pokud by k poškození vozidla resp. pneumatiky došlo v uvedeném místě, pak se jeví spíše pravděpodobná verze, že poškozením by došlo výtlukem na silnici. Za této situace by ovšem nebyla dána odpovědnost žalovaného, ale správce pozemní komunikace. Nebyla by tedy dána pasivní legitimace žalovaného. Protože z provedených důkazů neměl soud nárok žalobce za prokázaný nebyl ani vyžadován navržený znalecký posudek dle návrhu vedlejšího účastníka k posouzení, jaká musela být rychlost vozidla, když došlo k poškození pneumatiky v tomto terénu. Proto soud tento důkaz neprovedl. Pokud se týká uplatněného nároku, tento byl uplatněn za novou pneumatiku ve výši 6 635,64 Kč, z toho DPH činila částku 1 151,64 Kč. Zástupce žalobce ohledně částky DPH vzal žalobu zpět, proto soud řízení v tomto rozsahu výrokem II. včetně zákonného úroku z prodlení zastavil (§ 96 odst. 1, 2 o.s..ř.). 9. Úspěšní žalovaní resp. žalovaný a vedlejší účastník mají právo s ohledem na plnou úspěšnost ve věci právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tyto náklady uplatnili každý ve výši 1 200 Kč, a to za 4 úkony po 300 Kč, odměna byla přiznána podle vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady ve výši 300 Kč za úkon, tedy převzetí věci, sepis vyjádření a účast na dvou jednáních.