248 C 1/2021-39 — Městský soud v Brně

Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.500 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodňovala skutečností, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah dne 13. 5. 2020 uzavřením kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla. Jednalo se o osobní automobil tovární značky VW Polo 1.4, [registrační značka]. Žalovaný současně s podpisem smlouvy vozidlo převzal a zavázal se do 10 dnů změnit záznam vlastníka vozidla v příslušném registru motorových vozidel. Za účelem převodu vystavila žalobkyně žalovanému plnou moc, žalovaný však svůj závazek splnil až dne 8. 6. 2020. Dne 21. 5. 2020 v 23:55 hod. došlo ke spáchání přestupku předmětným vozidlem v obci [obec], a to překročením nejvyšší povolené rychlosti. [Městský úřad] v této souvislosti zaslal žalobkyni výzvu k zaplacení pokuty. Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného emailem i SMS zprávami, aby sankci uhradil a současně zaslala místně a věcně příslušnému správnímu orgánu čestné prohlášení o tom, že již není odpovědná za přestupek. K čestnému prohlášení připojila kopii kupní smlouvy a emailové komunikace se žalovaným. K předmětnému čestnému prohlášení správní orgán nepřihlédl a přípisem ze dne 24. 11. 2020 sp. zn. [spisová značka] sdělil [Městský úřad] žalobkyni, že bylo vydáno rozhodnutí v příkazním řízení, které nabylo právní moci, a upozornil ji na nedoplatek ve výši 1.500 Kč. Částka byla splatná do 15 dnů ode dne doručení a zároveň byla žalobkyně upozorněna na možnost vymáhání nedoplatku prostřednictvím exekuce. Žalobkyně předmětnou částku uhradila dne 1. 12. 2020 bankovním převodem. Přes předžalobní výzvu ze dne 3. 12. 2020 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Ve věci byl vydán platební rozkaz dne 28. 1. 2021, č. j. 248 C 1/2021-22, zrušený usnesením ze dne 25. 3. 2021 pro nemožnost doručení žalovanému. Žaloba spolu s výzvami byla žalovanému doručena dne 31. 5. 2021 vhozením do domovní schránky v místě trvalého bydliště, když si žalovaný v úložní době zásilku soudu nevyzvedl na příslušném poštovním úřadě. K doručené žalobě ani výzvám se žalovaný nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nevyvrátil ani nepopřel a neprokázal zaplacení žalované částky, když po doručení žaloby nepředložil žádný důkaz o platbě, případně, že by pohledávka nevznikla nebo již zanikla. Žalovaný se k doručenému návrhu a výzvě dle ust. § 115 a) o. s. ř. vhozením do domovní schránky v místě trvalého bydliště písemně nevyjádřil, soud tedy má za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Dle ustanovení § 2291 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud po provedeném dokazování vzal za zjištěné a prokázané, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah dne 13. 5. 2020 uzavřením kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla. Jednalo se o osobní automobil tovární značky VW Polo 1.4, [registrační značka]. Žalovaný současně s podpisem smlouvy vozidlo převzal a zavázal se do 10 dnů změnit záznam vlastníka vozidla v příslušném registru motorových vozidel. Za účelem převodu vystavila žalobkyně žalovanému plnou moc, žalovaný však svůj závazek splnil až dne 8. 6. 2020. Dne 21. 5. 2020 v 23:55 hod. došlo ke spáchání přestupku předmětným vozidlem v obci [obec], a to překročením nejvyšší povolené rychlosti. [Městský úřad] v této souvislosti zaslal žalobkyni výzvu k zaplacení pokuty. Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného emailem i SMS zprávami, aby sankci uhradil a současně zaslala místně a věcně příslušnému správnímu orgánu čestné prohlášení o tom, že již není odpovědná za přestupek. K čestnému prohlášení připojila kopii kupní smlouvy a emailové komunikace se žalovaným. K předmětnému čestnému prohlášení správní orgán nepřihlédl a přípisem ze dne 24. 11. 2020 sp. zn. [spisová značka] sdělil [Městský úřad] žalobkyni, že bylo vydáno rozhodnutí v příkazním řízení, které nabylo právní moci, a upozornil ji na nedoplatek ve výši 1.500 Kč. Částka byla splatná do 15 dnů ode dne doručení a zároveň byla žalobkyně upozorněna na možnost vymáhání nedoplatku prostřednictvím exekuce. Žalobkyně předmětnou částku uhradila dne 1. 12. 2020 bankovním převodem. Přes předžalobní výzvu ze dne 3. 12. 2020 žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Soud rozhodl v souladu s ust. § 115a) bez nařízení jednání, neboť všemi důkazy, které byly k žalobě připojeny, byl nárok žalobkyně zcela plně osvědčen a soud proto podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náleží náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Náklady ve věci úspěšné žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, odměna advokáta dle ust. § 7 odst. 4, vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění po 1. 9. 2006, za tři úkony po 1.000 Kč, 3x režijní paušál 300 Kč, celkem 900 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění po 1. 9. 2006 (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). V souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu byla přiznána také 21% DPH ve výši 819 Kč vypočtená z odměny advokáta a režijních paušálů. Celkem tedy náklady úspěšného žalobce činí částku 5.719 Kč. Dle ust. § 149 o. s. ř. jsou náklady řízení přiznané úspěšnému účastníku splatné k rukám právního zástupce tohoto účastníka.