262 C 8/2021-37 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 11. 3. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 7.626 Kč s příslušenstvím jako náhrady za neoprávněný odběr elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], v období od 19. 5. 2020 do 15. 7. 2020. Žalovaný v daném místě odebíral elektrickou energii na základě smlouvy ze dne 6. 10. 2017 uzavřené s [] [právnická osoba], jako dodavatelem. Smluvní vztah byl ukončen ke dni 30. 6. 2020. Ještě před ukončením smluvního vztahu byla z důvodu nedodržování platebních povinností ze strany žalovaného přerušena dodávka elektrické energie, a to ke dni 19. 5. 2020. Dne 15. 7. 2020 zjistili pracovníci žalobkyně, že odběrné místo je přesto pod napětím. Náhrada za neoprávněný odběr sestává z náhrady za spotřebovanou energii a náhrady nákladů vynaložených žalobkyní v souvislosti se zjištěním a ukončením neoprávněného odběru. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, protože na adrese odběrného místa v době, kdy mělo dojít k neoprávněnému odběru, již déle než rok nebydlel. Náhrada za neoprávněný odběr by proto měla být uložena novému (žalovanému neznámému) uživateli bytu. Soud projednal věc v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy k jednání nedostavil, přestože byl řádně a včas předvolán. Soud provedl dokazování listinami. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 6. 10. 2017 dodávala [právnická osoba] [právnická osoba], žalovanému do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], elektřinu. Smluvní vztah byl ukončen ke dni 30. 6. 2020, jak vyplývá z mimořádné faktury [číslo] vystavené dodavatelem dne 7. 7. 2020. Podle protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne 15. 7. 2020, jakož i zápisu o provedené kontrole ze dne 15. 7. 2020, byl elektroměr [číslo] v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], odpojen pro neplacení se stavem 59.731 kWh, při kontrole dne 15. 7. 2020 byl na elektroměru zjištěn stav 59.821 kWh. V mezidobí tedy došlo k neoprávněnému připojení elektroměru a odběru elektřiny. Podle podkladů pro výpočet výše škody činila náhrada za neoprávněně spotřebovanou elektrickou energii v množství 0,090 Mwh 629,01 Kč bez DPH a výše nákladů, které žalobkyně vynaložila v souvislosti se zjištěním a ukončením neoprávněného odběru činila 5.673,57 Kč bez DPH; tj. celkem 7.627 Kč včetně DPH. Tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 2. 9. 2020, splatnou dne 16. 9. 2020. Žalovaný byl následně k zaplacení dluhu vyzván ještě přípisem ze dne 7. 10. 2020 a ze dne 22. 10. 2020, jímž byl současně upozorněn na možnost podání žaloby. Přípisem ze dne 27. 6. 2019 vypověděla [právnická osoba] [], [] podílový fond, [IČO], se sídlem [adresa], jako pronajímatel žalovanému jako nájemci nájem bytu na adrese [adresa], s tím, že nájem skončí ke dni 31. 7. 2019. Provedené důkazy soud hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny v odběrném místě, k němuž měl žalovaný bezprostředně předtím sjednánu smlouvu s dodavatelem o dodávce elektrické energie. Náklady žalobkyně spojené s neoprávněným odběrem elektřiny činily 7.627 Kč. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (odstavec 3). Odpovědnost za neoprávněný odběr plynu nespočívá v neoprávněném zásahu do odběrného zařízení, ale v neoprávněné spotřebě energie, ke které došlo v důsledku takového zásahu do odběrného zařízení. Za takovou neoprávněnou spotřebu je odpovědný ten subjekt, který energii spotřeboval (měl z jejího užití prospěch). Pro naplnění podmínek vzniku neoprávněného odběru elektřiny žalovaným není podstatné, kdo provedl zásah do měřícího zařízení, ale to, že došlo ke spotřebě elektřiny ve prospěch žalovaného, který byl v žalovanou dobu odběratelem elektřiny na odběrném místě. Jde o zvláštní typ odpovědnosti, na kterou se vztahuje zvláštní právní předpis, kterým je energetický zákon ve spojení s vyhláškou, jak je ustáleně rozhodováno v soudní praxi, i v praxi Nejvyššího soudu, kterému přísluší ze zákona sjednocovat rozhodovací praxi obecných soudů, tedy že jde o typ odpovědnosti objektivní, bez ohledu na to, zda odběratel do měřidla energie zasáhl (zavinil zásah do měřidla). Obrana žalovaného založená na tvrzení, že v rozhodné době byt (odběrné místo) neužíval, jej odpovědnosti nezbavuje. Byť by takové tvrzení obecně mohlo zakládat liberační důvod, nebylo v řízení prokázáno. Žalovaným předložená výpověď z nájmu se totiž nevztahuje k předmětnému odběrnému místu. Dlužno však rovněž poznamenat, že by pro liberaci žalovaného samotná existence výpovědi nepostačovala, i kdyby se jednalo o výpověď z nájmu týkající se odběrného místa. Skutečnost, že byl vypovězen nájem, ještě neznamená, že nájemce opravdu přestal (a kdy) předmět nájmu užívat. Nárok žalobkyně byl z důvodů shora vyložených shledán opodstatněným, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku. Právo žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti podle faktury, kterou mu byla náhrada za neoprávněný odběr elektřiny vyčíslena. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a paušální náhrady nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 800 Kč stanovené podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby) a podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (písemné podání ze dne 22. 6. 2021 a účast u jednání soudu dne 1. 10. 2021) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky.