263 C 76/2013-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.500 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení coby dlužné jistinu z poskytnutého úvěru, částku 12.274 Kč coby smluvní pokutu a částku 3.000 Kč coby„ smluvní paušální náhradu nákladů“. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč oproti závazku žalované uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 1.875 Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru řádně nesplácela a proto byl ke dni [datum] úvěr prohlášen za splatný. K tomuto dni žalovaná uhradila na splátkách úvěru celkem [číslo] kč a zůstala dlužna 6.500 Kč. Za prodlení se splácením dluhu v období od června roku 2012 do [datum] byla žalované vyčíslena smluvní pokuta ve výši 12.274 kč, jejíž zaplacení žalobkyně rovněž požaduje spolu se„ smluvní paušální náhradou nákladů“ ve výši 3.000 Kč. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z usnesení Krajského soudu v Brně, ze dne 24.7.2014, č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že soud schválil oddlužení dlužníka – žalované a mezi pohledávkami, které je dlužník povinen uspokojit byla pod přihláškou [číslo] uvedena pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 6.500 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo]. Z usnesení Krajského soudu v Brně, ze dne 30.6.2020, č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalované (výrok I.) a dlužník byl osvobozen od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, dále určil, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, jakož i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu (výrok V). Výrok I. usnesení nabyl právní moci dne [datum] a výrok V. nabyl právní moci dne [datum]. 3. Podle ustanovení § 414 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, splní-li dlužník řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (odstavec 1). Při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku (odstavec 4). 4. Jak je uvedeno shora, soud schválil oddlužení žalovaného a následně bylo žalované dle ustanovení § 414 insolvenčního zákona přiznáno osvobození od placení zbytku dluhů. Tímto se předmětná pohledávka žalobkyně za žalovanou ocitla ve stejném režimu jako tzv. naturální obligace. To znamená, že pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat, neboť v soudním řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat. Proto byla žaloba zamítnuta. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s projednávanou žalobou žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.